Pašerácká cyklotrasa provede Hrádeckem i Frýdlantskem

22.07.2023 07:27:17 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Česko-německým příhraničím vede trasa Pašerácké cyklostezky, která představuje zajímavosti Hrádecka a Frýdlantska. Na čtyřiceti kilometrech nabízí mimo jiné pozoruhodná zastavení naučné stezky, zaměřená na historii kraje a života v něm, přírodní zajímavosti i ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Na německé straně lze navázat na značené turistické cesty a naučnou stezku Po stopách hornictví.

Z německé obce Hartau neboli Hartava vede cesta přes česko-německé hranice do Hrádku nad Nisou, odtamtud do Oldřichova na Hranicích a dále do Uhelné. Přes Horní Vítkov pak trasa míří do Albrechtic u Frýdlantu a severním směrem přes Heřmanice, Kunratice a Višňovou do Filipovky a k česko-polským hranicímu u Andělky.

„Frýdlantsko a Hrádecko, včetně přesahu k německým sousedům, to jsou lákavé oblasti i pro cykloturisty. Zajímavým terénem a mimo jiné tím, že se milovníci cyklistiky vyhnou zástupům podobně naladěných turistů," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hartava

Hartava leží na úpatí Přírodního parku Žitavské hory a je částí města Žitava. Pamětihodností a znakem města je vodovodní domek zvaný Röhrhäusel z roku 1726, který zásoboval až do 19. století Žitavu vodou.

Kristýna

Rekreační areál s koupáním a možností sportovního vyžití v zatopeném bývalém lomu na lignit jen kousek od hranice.

Hrádek nad Nisou

Město leží na okraji Lužických hor v Žitavské pánvi na Trojmezí Čech, Německa a Polska. Hrádek je pokládán za nejstarší osídlené místo v údolí Nisy. Již v 10. století zde žily slovanské lužicko-srbské kmeny. Nachází se zde kostel sv. Bartoloměje z 18. století, Chrám Pokoje v novogotickém stylu z let 1900 až 1901, středověká studna a také multifunkční centrum Brána Trojzemí, ve kterém jsou mimo jiné vystaveny ostatky takzvaného hrádeckého vampýra, muže záhadně pohřbeného ve 14. století.

Uhelná

Menší vesnice založena roku 1720 pro řemeslníky vyrábějící dřevěné uhlí, dnes součást města Hrádek nad Nisou. Leží na kopci Vřesový vrch přímo na hranici s Polskem. Stojí zde několik původních domů, nejzajímavější je hrázděný dům číslo 4. V jeho sousedství vyrostl hrázděný dům ještě jeden, tentokrát nový a moderní. Z novorománské kaple Panny Marie Pomocné stojí jen obvodové zdi. Celou osadu zdobí lipová stromořadí. Mezi místní zajímavosti patří i nedaleký větrný mlýn přestavěný na penzion či pískovcový lom.

Lysý vrch

Lysý vrch se nachází v jihozápadním podhůří Jizerských hor v místě přechodu k žitavské pánvi. Na východním svahu v roce 1830 postavil Eduardem Zücklerem větrný mlýn, který byl poničen Prusy během prusko-rakouské války v roce 1866. Dodnes se dochovalo pouze torzo, přibyly větrné elektrárny.

Heřmanice

Prastará lenní ves je známá již od 14. století, založena byla v roce 1375. Název obce Heřmanice se vyvinul z původního názvu - ves lidí Hermanových. V obci se dochovalo mnoho domů stavěných hornolužickou hrázděnou lidovou architekturou. K přírodním zajímavostem patří bývalý čedičový lom. Vyhledávanou raritou je přírodní památka Kodešova skála. Skála z černého čediče vytváří efekt zvaný varhany - pětihranné sloupky jsou poskládány jeden vedle druhého. V blízkosti obce stojí nová dřevěná rozhledna, známý je i sklářský ateliér.

Višňová

Obec se rozkládá se v lukách okolo říčky Smědé, je pro ni charakteristická velmi malá nadmořská výška, okolo 250 metrů nad mořem. Poprvé byla zmiňovaná kolem roku 1334 a až do počátku 18. století byla v majetku lenních pánů podléhajících majitelům frýdlantského panství. Přímo z obce pocházel rod Weigsdorfů, podle kterých se obec až do roku 1945 nazývala. Zajímavostí je soubor hornolužické architektury z 18. a 19. století. Západně od vsi je bizarní skalní skupina Pohanské kameny. V obci Andělka, která spadá pod Višňovou, je kostel sv. Anny z konce 18. století, ve kterém se pořádají koncerty a je zároveň poutním místem. Hned u kostela se nachází jeden ze čtyř smírčích křížů na Frýdlantsku.

Přírodní rezervace Meandry Smědé

Krajinářsky hodnotné území údolní nivy řeky Smědé s vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a štěrkopískovými náplavy. Spolu s přilehlým rybníkem Dubákem je hnízdištěm vzácných druhů ptáků.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Nejen po stopách ledovce na polskou stranu Krkonoš
Liberecký kraj opět láká k oblasti Máchova jezera
Okolo Velkého a Malého Bezdězu přes Radechov zpět do Bělé
Lausitzer Seenland potěší cyklisty i inline bruslaře
Výlet do polského pohraničí láká na malebné vodopády
Cyklovýlet provede údolím Jizery i skalními městy
Lomnický severní okruh ukáže středisko odporu českých bratří
Vojenský prostor Ralsko: krásná příroda i ekologická katastrofa
Nejoblíbenější cíl turistů v kraji? Liberecká zoo, iQlandia a DinoPark
Jizerkami na kole s dětmi: nenaplněná láska i smrt pod koly vlaku
Máchův kraj hostil Kluky z Prahy. Navštívili Muzeum Čtyřlístku i Ralsko
Minutka z kola v televizi ukáže, jak se má chovat správný cyklista
Cyklistický okruh Famberka: výhledy na Kozákov, Bezděz i Bukovec
Návštěvníci se po covidové pauze vrátili do Krkonoš
Horská střediska zahajují v květnu letní sezonu
Jaro pomalu přichází i do Krkonoš a láká k výletům
Po trailech přes hory. Televizní seriál zavítá do bikeparku na Polevsku
Hornictví v Krkonoších: měsíční krajina i Jan Šverma
Jaro v Českém ráji provede krajinou kouzel a magických příběhů
Jizerské hory se po zimě probouzejí a zvou do skal i k potokům
Poláci se po covidu do kraje vrací pomalu. Nalákají je billboardy i rádio
Liberecký kraj láká firmy a organizace: podporuje kongresovou turistiku
Velikonoce na hradech a zámcích: vajíčka, perníčky a Clam-Gallasové
Jarní Lužické hory vybízí k procházkám, výletům i pití piva
Hrady a zámky zahajují 1. dubna návštěvnickou sezonu
Liberecký kraj opět zabodoval v anketě Kraj mého srdce
Jaro v kraji: Parchanti na Bezdězu, koupel v pivu i lamy na ranči
Doksy bývaly oblíbené lázně. Po válce jejich sláva pohasla
Technické památky Libereckého kraje: železnice, pivovar i univerzita
Kulatiny letos v kraji slaví sportovci, rozhledny, radnice i hospoda
Liberecký kraj vévodí sociálním sítím. Je hvězdou mezi influencery
Z Brazílie do Jizerských hor. Koupí kávy pomůžete ochraně přírody
Rok kulatých výročí. V kraji slaví muzea, galerie, sklářské firmy i Ještěd
Kam o jarních prázdninách? Na zámek, bobovou dráhu, i za hastrmany
Hraniční Česká brána strážila Lužickou zemskou stezku
Ambasadoři kraje pro rok 2023 se opět vypraví za sportem i kulturou
Nový muzikál sklízí nadšení i kritiku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.