Hornictví v Krkonoších: měsíční krajina i Jan Šverma

20.04.2023 21:06:04 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Harrachov,Liberecký kraj

Významnou roli v historii Krkonoš hrálo hornictví, kde nastal velký rozmach dolování v 16. století. K nejvýznamnějším dolům patřily ty v Herlíkovicích, ve Svatém Petru nad Špindlerovým Mlýnem, v Horní Rokytnici, Obřím dole a dnešním Černém dole. Těžilo se především železo, měď, arzen, stříbro a zlato. Důlní podnikání ochromila válka mezi lety 1618 až 1648. Obnovení hornické činnosti v 18. a 19. století už tak intenzivní nebylo; kromě Obřího dolu.

„V současnosti jsou naše nejvyšší hory vnímány jako území jednoho z našich národních parků, tedy jako z přírodovědeckého hlediska výjimečné území a samozřejmě také jako turistický a lyžařský cíl. Mají však také bohatou hospodářskou historii, včetně hornické," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Krkonošské městečko Harrachov je známé především jako horské sportovní a rekreační středisko. Už 300 let se zde drží sklářská tradice a vybudováno zde bylo i muzeum skla. Za sebou má také hornickou minulost, kterou si lze připomenout přímo v Hornickém muzeu. Součástí je i přibližně kilometr dlouhá prohlídková štola vybudovaná za účelem odvážení rud na vozících taženými akumulátorovými lokomotivami. Další štoly, které jsou k vidění na patře, jsou o něco menší. Návštěvníci nejsou odkázání jako praví horníci jen na světlo na helmě, pohybují se v osvětlených prostorech vysypaných štěrkem.

Důl pod Sněžnou, nejodlehlejší část Obřího dolu v Krkonoších, v 50. letech bývala zakázanou zónou. Mezi roky 1951 až 1959 horníci měnili tuto oblast v měsíční krajinu. Na ploše zhruba jednoho hektaru se nacházelo téměř deset let pracoviště zajišťující činnost v nitru Sněžky. Den co den do podzemí vjížděly vlaky, které vyvážely rudu.

Hornický skanzen v Žacléři vznikl v areálu bývalého černouhelného hlubinného dolu. Těžba černého uhlí je na Žacléřsku písemně dokumentována od roku 1570. Průmyslová hlubinná těžba byla intenzivně zahájena ve třicátých letech 19. století otevřením svislých jam Jiří, Františka, Marie, Julie a Eliška s těžními parními stroji. Tyto jámy daly vzniknout samostatným dolům, které byly sloučeny v jeden důl Jan Šverma po roce 1945. Z důvodu velké nákladnosti byla těžba dolu Jan Šverma ukončena a v podzemí dolu zůstalo evidováno přibližně 75 milionů tun černého uhlí. Důl je jako jediný v České republice postupně likvidován pomocí zaplnění všech volných prostor stavební hmotou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Od RAF přes LIAZ ke Kaipanu. Kraj má pestrou automobilovou minulost
Fenomén, který nepřežil. Vzestup a pád Libereckých výstavních trhů

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.