Rozhledna Hvozd nabízí výhled až do Krkonoš

25.03.2021 09:20:19 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Už od konce 18. století byla oblíbeným turistickým cílem vrch kopce Hvozd či Hochwald - v roce 1821 na něj vystoupil i bývalý rakouský císař Ferdinand I. Dnes tudy prochází česko-německá státní hranice.

„Hvozd nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů do Saska i na českou stranu. Není divu, že se stal vyhlášeným turistickým místem už téměř před dvěma stoletími," řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hlavní jižní vrchol Hvozdu tvoří výrazná skála, dříve zvaná Ilmenstein nebo Kreuzstein. Severní vrchol hory leží na německém území a v 19. století byl nazýván Glamscher Stein nebo Johannisstein.

V roce 1853 otevřel Johann Gotthelf Marx z Oybinu na české straně jižního vrcholu dřevěný hostinec, který v následujících letech dále rozšiřoval. Hostinec v roce 1877 zcela vyhořel. Majitel ale již následující rok postavil na jeho místě nový. V roce 1879 zde žitavský přírodovědný spolek postavil 10 metrů vysokou vyhlídkovou věž.

Dřevěná vyhlídková věž ale rychle chátrala, a tak spolek postavil novou kamennou rozhlednu na severním vrcholu, kde byla do té doby jen vyhlídková terasa. V roce 1891 byla stará zchátralá věž stržena a roku 1892 byl položen základní kámen nové věže. Stavělo se rychle, takže již v září 1892 byla 25 metrů vysoká kamenná věž slavnostně vysvěcena. Nedlouho poté pod rozhlednou vyrostl domek s prodejem vstupenek, z něhož později vznikla další restaurace.

Rozhledna na Hvozdu se stala téměř dvojčetem rozhledny na Jedlové - obě věže jsou si podobné tvarem, výškou, použitým materiálem a dokonce i narozeniny slaví ve stejný den. Věž na Hvozdu je ale o rok mladší.

Rozhledna nabízí krásný výhled do širokého okolí. Vidět z ní jsou Žitavské hory s malebným letoviskem Oybin, Popova skála, táhlý Ještědský hřbet a za pěkného počasí dokonce Jizerské hory a Krkonoše.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Okurka s výhledem. Rozhledna v Heřmanicích vítá turisty skoro deset let
Hodující král i věčně spící šlechtic. Města v kraji známá neznámá
Za zámky podél řeky Jizery. Cyklovýlet provede Českým rájem
Vodárenská věž zásobovala areál sychrovského zámku vodou z Mohelky
Z uzavřené rozhledny nad Frýdlantem se naváděla letadla
Horní Maxov zve na kostel, roubené chalupy i mokřady
Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii
Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Vyhlídka Špička nadchne milovníky přírody i architektury
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."