Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc

09.01.2021 09:06:47 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Nahlédnout do světa vzdáleného od nás spousty světelných let, koukat mezi hvězdy a planety a dumat o tom, zda je na Marsu život. To vše lze zažít v turnovské hvězdárně, která je pozoruhodnou technickou památkou Libereckého kraje.

„Hvězdárna slouží hlavně popularizaci astronomie. Je to místo, které láká na své programy školy i veřejnost. Když je jasná obloha, je na co se těšit. Věřím, že na jaře už zase otevře své dveře," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Za zrodem hvězdárny stál český fyzik Ivan Šolc, díky jehož podpoře začala v 60. letech minulého století její výstavba. Slavnostně ji otevřeli 2. května 1974. V letech 1976 až 1986 byla hvězdárna v nájmu Astronomického ústavu ČSAV, a poté až do roku 1992 Fyzikálního ústavu; sídlila v ní tehdy Optická vývojová dílna. Od té doby využíval hvězdárnu astronomický kroužek při turnovském gymnáziu a objekt pomalu chátral.

Společně s německým partnerem město Turnov plánovalo kompletní přestavbu budovy observatoře, ale projekt nezískal dotaci. V létě 2013 se dohodla společnost Sundisk s vedením města na dvouletém pronájmu a rekonstrukci objektu. V přízemí hlavní budovy je malý přednáškový sál pro zhruba 40 návštěvníků, sociální zařízení a tři malé místnosti jako zázemí. V patře je kopule o průměru 6 metrů, z níž vedou dveře na pozorovací terasu.

Přístrojové vybavení tvoří amatérsky konstruovaný refraktor 160/2500 mm zakoupený po roce 1990 s optikou z VOD Turnov. Česká astronomická společnost zapůjčila velmi kvalitní refraktor Lichtenknecker 150/2250 mm. Dalekohledy jsou umístěny na masivní paralaktické montáži německého typu, vyrobené počátkem 70. let v turnovských.

Oba refraktory doplňuje chromosférický dalekohled LUNT 60 mm zapůjčený společností Sundisk a hledáček 9x50. Pro pozorování fotosféry Slunce slouží Herschelův helioskopický hranol Baader. Při pozorování na terase nebo na pozemku hvězdárny jsou využívány přenosné dalekohledy - binokuláry (90, 100, 125 mm) a velké dobsony (10", 12", 16").

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum
Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Obrazem: Podzimní pouť v Kittelově areálu na Krásné

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."