Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii

07.03.2021 15:07:15 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Nahlédnout do historie mlynářství v regionu je možné v jednom z mála dochovaných podkrkonošských zařízení tohoto typu: ve starém potočním mlýně v Roztokách u Semil. Leží na Staroveském potoku, pramenícím pod Vysokým nad Jizerou v romantickém Fiedlerově údolí.

„Dnes známe všichni mouku už jen úhledně zabalenou do papírového sáčku v regálech obchodů. Vlastně nás možná ani nenapadne přemýšlet o tom, co všechno se musí stát, aby byla z obilí mouka. Právě starý mlýn je k takovému poznání to nejlepší místo," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Kdysi na Staroveském potoce stávaly čtyři mlýny, jeden z nich vyhořel ještě za první republiky, dnes už stojí pouze jeden - číslo popisné 42. Údolí nese jméno slavného mlynářského rodu Fiedlerů, který na tomto mlýně provozoval mlynařinu nepřetržitě tři století.

Prvním mlynářem z rodu Fiedlerů, který si mlýn od vrchnosti pronajal v roce 1685, byl Mikuláš Fiedler. Mlýn mlel pouze námezdně a obsluhu mlýna prováděl vždy mlynář se synem, kterého sám vyučil. Mlynářské řemeslo si tedy Fiedlerové předávali z otce na syna od roku 1685 až do roku 1941.

Raritou mezi bývalými mlýny na Staroveském potoku byl fakt, že mlýn v Roztokách od samého počátku až do nuceného zastavení v roce 1941 pohánělo vodní kolo na vrchní vodu zvané korečník. Vodní kolo mělo v průměru 4,5 m a jeho výkon byl 7 koňských sil. Roční kapacita mlýna se pohybovala v rozmezí 1000 až 1500 q žita.

Mlýn prodělal řadu změn ve vnitřním zařízení, i co se vzhledu samotné budovy týče. Ve druhé polovině 19. století zde vznikly brusírna skleněných kroužků a pekařství. Z žitné mouky se pekl chléb - sedláci přivezli do mlýna obilí k semletí a pak si odebírali podle potřeby chleba, který se pekl každý den kromě neděle. Chléb se koňským povozem rozvážel do okolních obcí: do Staré Vsi, Vysokého nad Jizerou a Tříče. Mlýn byl vybaven dvěma pískovcovými kameny. V roce 1910 byla zakoupena válcová stolice, čímž se kapacita mlýna zvýšila.

Protektorátní ministerstvo zemědělství zastavilo provoz mlýnů na Staroveském potoce vyhláškou ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1941. Strojní zařízení bylo zapečetěno a pravidelně kontrolováno gestapem. Roztocký mlýn tak dlouhé čtyři roky stál a veškeré zařízení mlýna značně utrpělo.

Po porážce Německa v roce 1945 se malé podkrkonošské mlýny navzdory nadějím svého znovu zprovoznění nedočkaly. Přišlo znárodňování a s ním jejich zánik. Z mlynářů se po válce stali pomocní dělníci putující z továrny do továrny. Poslední zdejší mlynář Bohumil Novotný nakonec skončil jako družstevník.

Jeho syn Bohumil po roce 1990 zahájil náročnou rekonstrukci mlýna a jeho zařízení. Dnes tak díky němu lze v poslední dochované mlýnské budově na Staroveském potoce poodhalit kus historie podkrkonošského mlynářství a pecnářství.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Vyhlídka Špička nadchne milovníky přírody i architektury
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."