Okurka s výhledem. Rozhledna v Heřmanicích vítá turisty skoro deset let

17.03.2021 07:29:49 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Okurka. Tak se nazývá mezi turisty i obyvateli Heřmanic na Frýdlantsku rozhledna, která se vypíná na okraji této obce. Své přízvisko získala tato vyhlídková věž z modřínového dřeva kvůli nezaměnitelnému tvaru - válcovitému tubusu ukončenému kupolí.

První návštěvníky uvítala roku 2012. Je vysoká 24 metrů, stojí na 48 nohou a má průměr 5 metrů. Na rozdíl od většiny jiných rozhleden má dvojité točité schodiště, takže se turisté při výstupu nahoru nepotkají s těmi, kteří sestupují dolů. Na vrchol rozhledny, která je veřejně přístupná a neplatí se na ni vstupné, vede 99 schodů.

Z rozhledny lze dohlédnout na Jizerské a Lužické hory, Žitavskou nížinu, Dětřichov, část Heřmanic i elektrárnu Turów v Polsku. „Kdo přejede albrechtické sedlo, octne se v úplně jiné krajině, která na své objevení stále tak trochu čeká. Frýdlantsko je stále tak trochu nedoceněný kraj, který je přito ideální pro pěší turisty i cyklisty. Jedinečný je pohled ze severní části tohoto regionu na Jizerské hory, které odsud působí dojmem skutečných velehor," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Rozhledna je jedním z hlavních lákadel na cyklostezce vedoucí z polské Bogatynie přes Heřmanice do Dětřichova. Na české straně se z této dálkové cyklotrasy lze napojit například na Pašeráckou cyklostezku. Kousek od rozhledny se nalézá o odpočívadlo s přístřeškem a dřevěnými sochami zvané Heřmanické peklo, a také Kodešovu skálu. Jde o čedičový útvar, připomínající svou strukturou slavnější Panskou skálu nedaleko Kamenického Šenova.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Hodující král i věčně spící šlechtic. Města v kraji známá neznámá
Za zámky podél řeky Jizery. Cyklovýlet provede Českým rájem
Vodárenská věž zásobovala areál sychrovského zámku vodou z Mohelky
Z uzavřené rozhledny nad Frýdlantem se naváděla letadla
Horní Maxov zve na kostel, roubené chalupy i mokřady
Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii
Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Vyhlídka Špička nadchne milovníky přírody i architektury
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."