Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla

25.02.2021 07:20:06 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Celá řada pohádek, ale i filmů pro dospělé se rodila na Českolipsku - v Máchově kraji. Výprava po stopách filmařů představuje tip na nenáročný rodinný výlet spojený s poznáváním pozoruhodných zákoutí regionu.

„Filmová turistika je v posledních letech velkým fenoménem. Lidé chtějí poznat místa, kde se natáčel jejich oblíbený film či pohádka. Pro některé turisty se z toho stala dokonce jakási „lovecká" vášeň. Celé rodiny dokonce tráví návštěvami těchto míst dovolené," říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Mnichovská průrva

Závist je ze všech nejmocnější, mocnější než kterýkoliv král - tak hřímá Závist v pohádce Nesmrtelná teta u Mnichovské průrvy, aby o chvíli později nechala hodit svázaného Matěje v podání Filipa Blažka do Novozámeckého rybníka. Naštěstí stojí opodál Rozum (Eduard Cupák) i Štěstí (Libuše Šafránková) a Matěje zachrání, aby mohl ze Ctiradova království (krále Ctirada, „oloupeného o rozum", hraje Jaromír Hanzlík) Závist vyhnat. Závist hraje ve filmu Jiřina Bohdalová, která za tuto roli obdržela Českého lva za nejlepší herecký výkon.

Zámeček Vřísek/Vítkovec

Domovem ševci Jírovi v pohádce O létajícím ševci a princezně Jasněnce se stal zámeček Vřísek/Vítkovec. Právě zde se přel mladý švec Jíra s tovaryšem Ondrou, kdo je pro lidi prospěšnější. A zatímco Ondra uková železnou slepici, která běhá po dvoře, švec Jíra si vyrobí z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodí z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice, a posléze ji vymaní i z moci samotné čarodějnice a její dcery Čerňavy. V roli Jíry se představil Jan Potměšil, princeznu hraje Michaela Kuklová a nezapomenutelnou čarodějnici s dcerou Čerňavou ztvárnila Helena Růžičková a Yveta Blanarovičová. Dnes je zámeček bohužel nepřístupný, ale okolí Holanských rybníků, u kterých zámek leží, láká k procházce.

Zřícenina hradu Jestřebí

„Když už jsem tady, tak chci vidět všechno, jdu nahoru." „Tak běžte, ať nemáte absenci...". Absenci při výletu na hrad Jestřebí ve filmu Dovolená s Andělem nemohl mít přísný, morousovitý a věčně zamračený revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl, který si zakládá nejen na tom, že mu nikdy neuteče žádný černý pasažér, ale že i u něj doma vládnou kázeň, pořádek a řád. Z původního hradu ležícího nedaleko Máchova jezera, na který Gustav Anděl v podání skvělého Jaroslava Marvana vystoupal, se dodnes zachovala pouze část zdiva obytných budov. Z torza hradu je přístupné pouze dolní skalisko, prudké točité schůdky za romantickým lomeným portálkem prochází bývalou hradní studnou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné
Hrad Hřídelík sloužil i jako vězení pro odsouzené kněze
Železniční most u Sychrova je českou i světovou raritou
Vyhlídka Špička nadchne milovníky přírody i architektury
Zámek v Zahrádkách proslavili filmoví Básníci, dnes čeká na záchranu
Malé vodní elektrárny roztáčely kola továren. Fungují dodnes
Podzemní chodba i loupežníci. Skalní hrad v Oldřichově halí tajemno
Řopíky v lesích pod Štěpánkou připomínají pohnuté září roku 1938
Hrad Valdštejn je perla Českého ráje
Za zrodem turnovské hvězdárny stál fyzik Ivan Šolc
Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost
Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."