Ubytovna, sklad i škola. Zámek v Horní Libchavě má pestrou minulost

29.12.2020 14:54:54 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Ubytovna pro Říšskou pracovní službu, sklad uměleckých děl, školní statek i sídlo světoběžníka. Pestrou historii má za sebou zámek v Horní Libchavě, mezi jehož majitele a správce se v průběhu staletí řadili šlechticové, vojáci, ale i cestovatel a senátor.

Zámek nechal v roce 1574 zbudovat Jindřich z Vartenberka. Od jeho potomků se pak panství včetně zámku dostalo do vlastnictví Vratislavovi z Mitrovic. Později po vzniku Československé republiky a následné pozemkové reformě získal zámek senátor Josef Vraný pro svoji rodinnou akciovou společnost. Později v obci založil i družstvo a začal se skupováním dalších pozemků.

V roce 1930 - 1931 proběhla adaptace zámku a během II. světové války jej získali Němci. Zprvu sloužil jako ubytovna pro Říšskou pracovní službu, pak na něm začalo fungovat hospodářství patřící SS pod názvem Insel Malta. Na konci války sloužil coby sklad uměleckých předmětů, které později převzala sovětská armáda.

V roce 1955 byl v Horní Libchavě zřízen školní statek a roku 1959 zahájila v budově zámku výuku dvouletá Učňovská zemědělská škola. Rokem 1964 přešel zámecký areál do vlastnictví armády, kde zůstal až do roku 2003.

V roce 2010 zakoupil zchátralý zámek cestovatel Oldřich Kilián, který zde po prvotních opravách zřídil etnografickou výstavu. Na zámku má stálou scénu Princeznino pohádkové divadlo.

„Na to, aby si někdo pořídil zámek, jsou potřeba nejen peníze, ale také dobrodružný duch a velké odhodlání. Je to památkově chráněný objekt, což už samo o sobě znamená vyšší náklady, a kromě toho to přináší starosti odpovídající velikosti památky. Pokud se to ale podaří skloubit, je to radost nejen pro majitele, ale i pro návštěvníky," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Památková rezervace Karlov představuje vrchol dřevěného urbanismu
Výlet Jelením koutem ukáže svatého Antonína, driketu i studánku
Maloskalský Boučkův statek se za dvě stě let téměř nezměnil
Divadlo, zvony, cukrovar a demolice. Hrad Lipý má pestrou minulost
Roubenky v Jílovecké ulici v Semilech stojí za návštěvu
Po stopách Karoliny Světlé: do přírody stezkou ve Světlé pod Ještědem
Hrad Rotštejn pamatuje i Přemyslovce, jeho zřícenina vybízí k návštěvě
Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče
Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum
Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Tajemný hrad Zbiroh má svého Černého rytíře
Obrazem: Podzimní pouť v Kittelově areálu na Krásné

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."