Prvorepublikové sídliště Domovina patřilo vysloužilcům a invalidům

14.05.2021 07:12:11 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Domovina. Tak se jmenuje sídliště o 27 domech na jižním svahu Monstrančního vrchu v Liberci, které vyrůstalo v průběhu let 1919 až 1926. Nechal jej vybudovat textilní magnát Theodor Liebieg mladší v bezprostřední blízkosti jiného sídliště, zvaného Liebiegovo městečko. Původně tu žili váleční vysloužilci 1. světové války a invalidé z Liebiegovy továrny, později nad aglomerací převzalo patronát město.

Plány načrtl norimberský architekt Jakob Schmeissner, který s Liebiegy již déle spolupracoval a vyprojektoval například Libereckou výšinu, Lidové sady, Liebiegovu vilu i zmíněné Liebiegovo městečko. Vybudování Domoviny mnoho vypovídá o prvorepublikovém uvažování majitelů továren, kteří mysleli i na své invalidní zaměstnance a válečné vysloužilce. Sídliště je spolu s Liebigovým městečkem svědkem časů hospodářského rozkvětu města.

„Celá tato významná část Liberce, která je skvělým dokladem doby, je architektonicky velice cenná. Protože není památkově chráněná, dochází tam bohužel ke stavebním zásahům, které toto sídliště znehodnocují. Proto je nejvyšší čas vydat se tam na vycházku," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Domovinu tvoří typizované rodinné domky, buď izolované, nebo sdružené do dvojdomů či trojdomů. Jsou podsklepené, využívají i podkroví a pokrývají je sedlové střechy s taškovou krytinou. Na štítech se nalézá falešné hrázdění, bednění a někde i lomenice. Ke každému domu patřila zahrada, kůlna a chlév.

Nájemníci měli domek zprvu na rok. Pokud byli schopní se ve vlastní režii postarat o nutné opravy a údržbu, mohli zůstat natrvalo. Zázemí kolonie obstarával objekt čp. 491-IV v ulici U Domoviny. V přízemí byly lázně, holičství, prodejny tabáku a smíšeného zboží. V patře pak byty holiče, lazebníka a krejčího se ševcem a jejich dílnami.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Prosečská rozhledna – oáza klidu v přírodě Jizerských hor
Liberecký kraj nabízí v létě mnoho důvodů pro návštěvu
Okolo rozhledny Štěpánka přes Bílou skálu až za Járou Cimrmanem
Rozhlednu Nisanka si pojmenovali samotní turisté
Na kole po stopách jizerskohorských sklářů
Brechschmiedovu kapli a Čertovu komoru obestírá tajemná pověst
Rozhledna Na Stráži hlídkuje nad Sloupem v Čechách
Výšlap okolím Jablonce přiblíží pramen Nisy i rozhlednu Císařský kámen
Česká brána v Bělé pod Bezdězem zve do centra města i galerie
Vyzkoušejte si rozhled očima génia na Majáku Járy Cimrmana
Cyklovýlet provede krásami frýdlantského výběžku
Barokní klenot v Doksech přibližuje rybníky a básníka Máchu
Krásný výhled od Jizerských hor až po Krkonoše. To je Královka
Zřícenina, orloj i viadukt. Vrcholová trasa provede cyklisty zajímavostmi
Kozákov, ráj pro turisty i milovníky drahokamů
Vodní elektrárna Spálov, klenot Riegrovy stezky
Visutá galerie na Riegrově stezce provede údolím Jizery
S bicyklem na Kozákov, nejvyšší vrchol Českého ráje
Po muzejní železnici vozí cestující Hurvínek i Orchestrion
Rozhledna Kopanina nabízí výhled na Český ráj, Jizerky i Krkonoše
Památky, pivo a výhledy. Po táborském hřbetu a ještě dál
Jako v Holandsku. Jindřichovice se pyšní větrným mlýnem
Rozhledna Hvozd nabízí výhled až do Krkonoš
Okurka s výhledem. Rozhledna v Heřmanicích vítá turisty skoro deset let
Hodující král i věčně spící šlechtic. Města v kraji známá neznámá
Za zámky podél řeky Jizery. Cyklovýlet provede Českým rájem
Vodárenská věž zásobovala areál sychrovského zámku vodou z Mohelky
Z uzavřené rozhledny nad Frýdlantem se naváděla letadla
Horní Maxov zve na kostel, roubené chalupy i mokřady
Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii
Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."