Brechschmiedovu kapli a Čertovu komoru obestírá tajemná pověst

30.04.2021 13:16:12 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Jiřetín pod Bukovou

Řadou zákoutí, ke kterým se váží pravdivé nebo smyšlené příběhy a zkazky, se může pochlubit Liberecký kraj. Brechschmiedova kaplička z 19. století blízko Jiřetína pod Bukovou a od ní téměř 2 kilometry vzdálená Čertova komora jsou opředeny lidovou pověstí spojenou se životem kováře Andrease Kuntze řečeného Brechsmied.

„Rada míst je spojená s pověstmi či příběhy, které se tradují po generace. Pokud nějaké takové člověk navštíví a spojí si jej právě s podobným příběhem, stane se pro něj místem nezapomenutelným," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Na zeleně značené turistické cestě z Horního Maxova do Josefova Dolu na plochém žulovém kameni stojí šestiboká kaple seskládaná z hrubých kvádrů jizerskohorské žuly, které se říká Brechsmiedova kaple.

Na počátku 18. století žil v Dolním Maxově kovář Andreas Kuntze, který začal obchodovat se lnem. Zbohatl tak, že si mohl koupit hostinec Zlatá hvězda u Sychrova a peníze si od něj údajně půjčoval i sám kníže Rohan. Jeho úspěchy lidé tenkrát vnímali jako vykoupené spolčením s ďáblem. Na místě, kde se údajně čertu upsal, stojí tato kaplička, která nese podle kovářovy přezdívky jméno Brechschmiedova.

V nedaleké Čertově komoře na vrcholu Bukové hory v Jiřetíně se nalézá polojeskyně z žulových balvanů, kde se Kuntze i nadále s ďáblem scházel. V noci se prý z jeskyně ozývaly údery kladiva do kovadliny a byly vidět záblesky pekelného ohně. Kováře mohla ze zakletí vysvobodit jen smrt nevinného dítěte. A k té opravdu došlo v roce 1863, kdy byl syn místního dřevorubce při hře zabit balvanem na nedalekém kopci Buková. Kovářova duše našla klid a Buková hora se svou Čertovou komorou získala tajemnou pověst.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Rozhledna Na Stráži hlídkuje nad Sloupem v Čechách
Výšlap okolím Jablonce přiblíží pramen Nisy i rozhlednu Císařský kámen
Česká brána v Bělé pod Bezdězem zve do centra města i galerie
Vyzkoušejte si rozhled očima génia na Majáku Járy Cimrmana
Cyklovýlet provede krásami frýdlantského výběžku
Barokní klenot v Doksech přibližuje rybníky a básníka Máchu
Krásný výhled od Jizerských hor až po Krkonoše. To je Královka
Zřícenina, orloj i viadukt. Vrcholová trasa provede cyklisty zajímavostmi
Kozákov, ráj pro turisty i milovníky drahokamů
Vodní elektrárna Spálov, klenot Riegrovy stezky
Visutá galerie na Riegrově stezce provede údolím Jizery
S bicyklem na Kozákov, nejvyšší vrchol Českého ráje
Po muzejní železnici vozí cestující Hurvínek i Orchestrion
Rozhledna Kopanina nabízí výhled na Český ráj, Jizerky i Krkonoše
Památky, pivo a výhledy. Po táborském hřbetu a ještě dál
Jako v Holandsku. Jindřichovice se pyšní větrným mlýnem
Rozhledna Hvozd nabízí výhled až do Krkonoš
Okurka s výhledem. Rozhledna v Heřmanicích vítá turisty skoro deset let
Hodující král i věčně spící šlechtic. Města v kraji známá neznámá
Za zámky podél řeky Jizery. Cyklovýlet provede Českým rájem
Vodárenská věž zásobovala areál sychrovského zámku vodou z Mohelky
Z uzavřené rozhledny nad Frýdlantem se naváděla letadla
Horní Maxov zve na kostel, roubené chalupy i mokřady
Klapání Roztockého mlýna zastavili až nacisté. Dnes připomíná historii
Rozhledna Dubecko měla být původně jen vysílač mobilního operátora
Tip na výlet: Polevsko vděčí za svůj rozvoj sklářům
Rozhledna Černá Studnice, skvost architekta Hemmricha
Stačí tahat za lano. Turisty přes Nisu přepraví transborder
Máchův kraj, sídlo ševce Jíry i revizora Anděla
Císařský kámen: Josefa II. vystřídaly davy turistů a dvě rozhledny
Procházka Albrechticemi zavede k mauzoleu i do továrny na hračky
Rektorát a infocentrum Technické univerzity Liberec: směle a odvážně
Hemmrichův klenot zachránila dražba. Rozhledna Bramberk funguje dál
Zimní procházka kolem liberecké přehrady s Liebiegy i Clam-Gallasy
Meteobudka za libereckou radnicí přenese do dávných dob bez mobilů
Vodou ze studánky pod Lemberkem léčila Zdislava nemocné

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."