Rozhledna, pizza, pivo a veverka Berta. Okolí Rádla zaujme děti i rodiče

09.12.2020 10:53:49 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Rádlo

Mnoho zajímavého se lze dozvědět při výletech po trasách naučných stezek napříč regionem. Jedna taková se nalézá v okolí obce Rádlo na Jablonecku. Průvodcem po stezce, nazvané příznačně Eldorádlo, budiž smyšlená postava jménem Johann Radel.

„Rádlo je už mnoho let vyhledávaným místem pro bydlení, zejména pro mladé rodiny, které tam staví nové domy. Právě pro rodiny s dětmi je tato stezka poutavá," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Eldorádlo je netradiční stezka, která klade důraz na smyslový prožitek krajiny a genia loci místa. Odstavit automobily lze u obecního úřadu, na parkovišti nad koupalištěm či u Kiosku Milíře a na sedm kilometrů dlouhou trasu nastoupit kdekoliv v obci. Orientaci od jednoho zastavení k druhému usnadňují dřevěné modro žluté kužely umístěné podél cest. Stezka má navíc i zkrácenou dvoukilometrovou dětskou odbočku nazvanou Procházka lesem s veverkou Bertou, jež je značená veverčí stopou. Děti na této trase poznávají život zvířat v lese a plní úkoly.

Stezka zavede až k celoročně otevřené rozhledně Císařský kámen, z níž se nabízí krásný rozhled na Ještědský hřbet a Liberec, jižní svahy Jizerských hor a Jablonec nad Nisou a za dobré viditelnosti i západní Krkonoše. Na cestě čekají přírodní zajímavosti a pamětihodnosti, krásné výhledy a pod rozhlednou i vyhledávaný letní kiosek na Milířích s pivem, pizzou a dětským koutkem.

Přírodní památka Rádlo je jedním z významných mokřadů ČR, a proto zde roku 1996 vznikla naučná stezka. Chráněné území zahrnuje slatinné louky a cenná rostlinná společenstva kolem Rádelského potoka, přitékajícího z prameniště v osadě Milíře. Sídlí tu celá řada vzácných a ohrožených druhů živočichů. Lokalita je nejkrásnější v časném létě, kdy rozkvetlé orchideje a dozrávající suchopýry propůjčují lučním slatinám nachovou a bílou barvu.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Tuláčkův statek zachránilo České vysoké učení technické
Hrad Svojkov: skála, pískovec a přítel Mistra Jana Husa
Krkonošský výlet nabídne výhledy, lezení ve stromech i závody motokár
Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal
Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum
Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Tajemný hrad Zbiroh má svého Černého rytíře
Po stopách skleněného korálku: okolo přehrady až k Liščí boudě
S libverdským kohoutem na Kočičí kameny
Výlet z Hodkovic na Javorník: oběd v sudu, svačina u kamenného stolu
Jízda Pojizerským pacifikem provede malebnými Krkonošemi
Obrazem: Podzimní pouť v Kittelově areálu na Krásné
Skály v Českém ráji: Želva, Foukané díry i České Dolomity
Za skalními vyhlídkami a výhledy na Liberec vyveze tramvaj
Přírodní památka Swamp je domovem pro řasy, motáky i ledňáčky
Skryté skvosty: Kotel plný překvapení

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."