Lovecký zámeček na Nové Louce proslavil prezidentův kancléř Šámal

26.11.2020 13:14:09 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Bedřichov

Jedinečnou ukázkou lidové architektury, proslavenou mezi turisty a návštěvníky Jizerských hor, je bývalý lovecký zámeček na samotě Nová Louka, která se nalézá nedaleko Bedřichova. Dnes nese chata jméno prvorepublikového kancléře prezidenta republiky Přemysla Šámala.

„Šámalova chata patří mezi velmi navštěvovaná místa Jizerských hor. Má opravdu dlouhou historii a jejími návštěvníky byly osobnosti známých jmen. Je dobré si o historii něco přečíst, než na Novou Louku člověk vyrazí. O to je zážitek z návštěvy Šámalovy chaty silnější," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Šámalova chata je dnes jedinou stavbou na Nové Louce; stojí nedaleko přírodní rezervace Nová louka, která chrání zdejší rašeliniště. V roce 1630 vznikla nad rašeliništěm paseka, která se nejdříve používala pro pastvu dobytka. Roku 1756 na tomto místě vyrostla sklářská huť, kterou provozoval Johann Josef Kittel. Později přešla do majetku rodiny Riedelů, kteří patřili mezi nejvýznamnější skláře v Jizerských horách.

Pro špatné ekonomické podmínky byla v polovině 19. století sklářská huť a přidružené budovy zbourány a zůstal jen takzvaný Panský dům, jehož majiteli byli Clam-Gallasové. Ti jej nechali přestavět na lovecký zámeček.

Ve 30. letech se místo stalo objektem pro relaxaci a odpočinek vládních úředníků. Častým návštěvníkem z těchto kruhů byl kancléř Přemysl Šámal. Po něm se také zámečku dnes říká Šámalova chata. V době jeho pobytů byla budova zrekonstruována.

Místnosti byly obloženy modřínem a před návštěvou prezidenta Beneše byl do zámečku zaveden elektrický proud; dodávala jej vodní turbína, která byla na nedalekém Blatném rybníce.

Přemysl Šámal působil za druhé světové války v protiněmeckém odboji, což jej v roce 1941 stálo život. Na jeho počet byl na louce vztyčen pamětní kámen. Zámeček je od roku 1958 je kulturní památkou. Dnes slouží jako horský penzion a restaurace a je zde výchozí místo na lyžařské, cyklistické a pěší túry do Jizerských hor.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Hrad Roimund u Jítravy získal jméno po králi Karlu IV.
Kopicův statek doplňují osobité plastiky ve skalách
Výlet po hřebenech Krkonoš zakončí odměna u Mumlavských vodopádů
Šolcův dům: kulturní památka unikla demolici, sídlí v ní ochranáři
Jilemnický zámek: kdysi sídlo Harrachů, dnes sídlo Krkonošského muzea
Márinkův kříž i hrad Nístějka. Za krásnými výhledy kolem Vysokého
Sídlem panství Berků z Dubé měl být Chudý hrádek
Suchary i bláznivá voda. Výlet přiblíží pochoutky Českého ráje
Zámek Vartenberk býval vězením i nemocnicí
Středověk i baroko. Výlet údolím Kamenice umožní cestovat v čase
Zřícenina hradu Frýdštejn je perlou Maloskalska
FOTO: Podzimní procházka Palackého sady a parkem Ostrov v Semilech
Podzimní výlety: na Skalní stezku reliéfů i do Oldřichovských bučin
Zámek v Lomnici nad Popelkou vlastnil i Albrecht z Valdštejna
Nejnižší Cimrmanova rozhledna na Nouzově slaví 15 let
Nejhezčími místy Českého ráje provede Zlatá stezka
Krajinou na pomezí Jizerských hor a Českého ráje provede doktor Kittel
Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum
Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Tajemný hrad Zbiroh má svého Černého rytíře
Po stopách skleněného korálku: okolo přehrady až k Liščí boudě
S libverdským kohoutem na Kočičí kameny
Výlet z Hodkovic na Javorník: oběd v sudu, svačina u kamenného stolu
Jízda Pojizerským pacifikem provede malebnými Krkonošemi
Obrazem: Podzimní pouť v Kittelově areálu na Krásné
Skály v Českém ráji: Želva, Foukané díry i České Dolomity
Za skalními vyhlídkami a výhledy na Liberec vyveze tramvaj
Přírodní památka Swamp je domovem pro řasy, motáky i ledňáčky
Skryté skvosty: Kotel plný překvapení
Hrad Milštejn se postupně proměnil v mlýnské kameny
Kam za krásným výhledem? K železnobrodskému kostelíku Na Poušti
Sloni nejsou jen v liberecké zoo. Pasou se i v Lužických horách
Tip na výlet: za pohanskou historií k Bílé skále

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."