Zámek v Horní Branné přežil i třicetiletou válku. Dnes je v něm muzeum

19.10.2020 08:06:13 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Kdo putuje do nejvyšších českých hor, neměl by při své cestě vynechat obec Horní Branná, která se nalézá nedaleko Jilemnice. Pyšní se tu malebným zámkem, v němž kromě jiného sídlí také malé muzeum.

„Jedná se o méně známý zámek v našem kraji. Může se stát příjemnou malou zastávkou pro výletníky, kteří míří do Krkonoš," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Branský zámek založil Zdeněk z Valdštejna a po jeho smrti stavbu dokončila roku 1582 vdova Marie z Martinic. Zámek byl na svoji dobu velmi honosný. Měl dvě patra, první kamenné a horní dřevěně s ochozy, s věžičkou na hřebenu střechy. Jeho severní přízemí tvoří obloukové podloubí se čtyřhrannými kamennými sloupy.

Na zevních stranách kamenné části celého zámku byly různé nápisy, verše, arabesky, figury, sgrafita a rozmanité ozdoby. V nejvyšší části průčelí je dodnes dobře zachována série umělecky provedených lunet s výjevy selského, řemeslnického a panského života. Na severovýchodní straně, jsou nápisy od učeného Mistra Jana z Vinoře a znaky Zdeňka z Valdštejna a Maří z Martinic, majitelů Štěpanic a Horní Branné.

Zámek byl za třicetileté války zpustošen a druhé patro bylo vypáleno. Při opravách zůstalo jenom první patro, druhé už nebylo dostavěno. Během rekonstrukce byly všechny výzdoby a nápisy na stěnách zámku zakryty omítkou.

Teprve v roce 1868 dal hrabě Jan z Harrachu omítku sejmout, ale podařilo se zachránit už jenom zbytky bývalé výzdoby zámeckých stěn. Další význačná oprava proběhla v roce 1908 zásluhou vrchního lesmistra Reicha. Naposled se malby a ozdoby na zámeckých stěnách dočkaly restaurování v roce 1960 a v roce 1994 se uskutečnila celková oprava fasády včetně sgrafit na náklady obce.

K zámku byly postupně přistavěny další budovy. Vznikl tak zhruba čtvercový hospodářský celek s poměrně rozsáhlým volným prostorem uvnitř. Přístup do něho byl dvěma branami pro povozy a dvěma brankami pro pěší. Hlavní východní brána má tesaný portál, nad kterým je harrachovský znak. Protější západní byla při úpravách hospodářských objektů zrušena. V blízkosti zámku bývala myslivna, kde v dřívějších dobách bydlel vrchní panský myslivec.

Až do roku 1990 byl zámek majetkem státu. Spravován byl místním národním výborem. Se změnou politických poměrů přešel do vlastnictví obce. Slouží jí jako reprezentační objekt, ve kterém jsou umístěny kanceláře, malé muzeum a dvě drobné provozovny.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Po stopách Nesmrtelné tety do Mnichovské průrvy
Výlet do nebe i pekla nabízí vodopády a naučná stezka v Josefově Dole
Za hrady a zámky Libereckého kraje: Hamrštejn
Tajemný hrad Zbiroh má svého Černého rytíře
Po stopách skleněného korálku: okolo přehrady až k Liščí boudě
S libverdským kohoutem na Kočičí kameny
Výlet z Hodkovic na Javorník: oběd v sudu, svačina u kamenného stolu
Jízda Pojizerským pacifikem provede malebnými Krkonošemi
Skály v Českém ráji: Želva, Foukané díry i České Dolomity
Za skalními vyhlídkami a výhledy na Liberec vyveze tramvaj
Přírodní památka Swamp je domovem pro řasy, motáky i ledňáčky
Skryté skvosty: Kotel plný překvapení
Hrad Milštejn se postupně proměnil v mlýnské kameny
Kam za krásným výhledem? K železnobrodskému kostelíku Na Poušti
Sloni nejsou jen v liberecké zoo. Pasou se i v Lužických horách
Tip na výlet: za pohanskou historií k Bílé skále
Skryté skvosty: Kraví roklí přes Jelení vrch až do Psího kostela
Ralsko: výšlap na český Mount Everest
Pramen Boží vody ve Stromkovicích doplňuje křížová cesta
Odpočinek, koupání i výhled do dálky. Takové je Polesí u Rynoltic
Kam za medvědem Brtníkem a masopustními maškarami? Do Zákup
Zřícenina hradu Kumburk přináší krásný výhled na krajinu Českého ráje
Skryté skvosty kraje: Se spící pannou do Braniborské jeskyně
Braniborská jeskyně láká k prozkoumání
Skryté skvosty Libereckého kraje 1: Skalní reliéfy Lužických hor
Tip na výlet v našem kraji, tentokrát na Čertovy kameny u Josefova Dolu
Hrad Valdštejn si připomíná rod Valdštejnů
Frýdlant opět láká návštěvníky
Skryté skvosty přináší zážitky i soutěž o exkluzivní ceny
Kotelní jámy: kouzelné výhledy i chráněné rostliny
Léto na hradech a zámcích
Na zákupském zámku se vedení ujímá nový kastelán
Kam vyrazit naboso? Do Pěnčína, Harrachova i za hranice
Liberecký kraj bude lákat turisty na Skryté skvosty
Čertova zeď: kterak sedlák sázku vyhrál a svou duši zachránil

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.