Čertova zeď: kterak sedlák sázku vyhrál a svou duši zachránil

20.06.2020 07:30:39 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Bylo nebylo. Kdysi se jeden čert vsadil se sedlákem ze Zábrdí o jeho duši, že od setmění do kuropění postaví zeď z Ještědu až po Bezděz. Dal se do práce, a když už bylo téměř jisté, že sedlák prohraje, hodinu před kuropěním na smrt vyděšený sám zakokrhal, a vzbudil tak všechny blízké kohouty, kteří se k němu přidali.

Tak praví pověst o vzniku Čertovy zdi, národní přírodní památky, která leží asi čtyři kilometry západně od Českého Dubu. Odborníci však o jejím zrodu hovoří jinak: „V druhohorních pískovcích české křídové pánve vznikly tektonickými pochody ve třetihorách trhliny, které byly následně vyplněny magmatem. Po utuhnutí se vytvořila žíla čedičové horniny, melilitického olivinického nefelinitu, která byla postupným zvětráváním vypreparována z okolních pískovců."

Nezbývá proto, než se vydat na cestu do Podještědí a zjistit, jak je to doopravdy. „Českodubsko je krásný kraj se spoustou lesních a polních cest, kde se dá podniknout dlouhá řada výletů," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Původně Byla Čertova zeď opravdovou zdí, složenou z vodorovně uložených čedičových sloupků o šíři dva až tři metry, výšce až 20 metrů a o celkové délce neuvěřitelných 28 kilometrů. Zeď se táhla od Mazovy horky na úpatí Ještědu až po Bělou pod Bezdězem. Čedičová žíla bývala svojí výškou a délkou tak mocná, že pro její překonání bylo nezbytné ji na řadě míst prorazit, a to i tunely.

Později však byla velká část zdi rozebrána a rozdrcena na štěrk, celé sloupky byly užívány jako patníky. Na mnohých místech jsou dodnes patrné i hluboké příkopy po těženém čediči. Přes letité snahy o ochranu tohoto unikátu byla těžba definitivně ukončena až po roce 1931. Dnes je chráněn poslední zbytek Čertovy zdi včetně těžebních jam v délce několika málo stovek metrů.

Kam ještě vyrazit na výlet nebo za zajímavou událostí? Tipy, přehledy akcí, možnosti ubytování a další zajímavosti se nalézají na webu www.liberecky-kraj.cz, na YouTube prostřednictvím kanálu Region Liberec nebo na facebookové stránce Liberecký kraj - cestou necestou. Zážitky pak lze sdílet na Instagramu pod hashtagem #regionliberec.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Pramen kyselky u Nového Města pod Smrkem prý objevil kovář
Ze zdí hradu Jestřebí si lidé v okolí stavěli domky
Za středověkými mnichy a vládcem Jizerských hor na vrch Muchov
Krkonošský vrch Strážník kdysi hlídal bezpečí kraje
O víkendu se mnoho lidí vydalo na výlety, třeba alespoň Riegrovkou
Vydejte se za poznáním historie hradu Děvín
Borecké skály lákají na Knihu i na Želvu
Kam na výlet s dětmi? Se Čtyřlístkem kolem blaťáku či za hastrmany
Hradčanské stěny s přírodními útvary jsou lákavým cílem pro rodiny
Kaskáda vodopádů na Bílém Labi láká na Lavinovou peřej i Velký skok
Kam na výlet s dětmi? Na naučné stezky s veverkou či liškami
Boží hrob Velenice: Baroko vytesané do skály
Kam na výlet? K Maloskalské Drábovně
Zlatý vrch v Lužických horách je dvojčetem Panské skály
Blíží se jaro, čas výletů. Třeba na Mužské kameny
Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána
Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Semilské turistické slavnosti připomněly 110 let Riegrovy stezky
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj školám usnadní dopravu žáků na výukové programy

Výukové programy v iQlandii patří mezi ty, které dokážou žáky nadchnout pro vědu a techniku a nabídnout jim učení jinak než jen v lavicích. Pro některé školy ale může být překážkou samotná doprava. Liberecký kraj proto i ve druhém pololetí tohoto školního roku pokračuje v podpoře dopravy žáků na výukové programy do iQlandie a nabízí školám možnost žádat o dotaci průběžně. „Chceme, aby se kvalitní a inspirativní výukové programy dostaly ke všem dětem bez ohledu na to, odkud pocházejí. Doprava bývá často tou největší překážkou, a proto ji kraj školám pomáhá řešit," upřesnila radní Libereckého kraje pro resort školství a sportu Jitka Skalická.

Tradiční jablonecký dotační titul na podporu výstavby

Statutární město Jablonec nad Nisou vyhlašuje Program podpory výstavby technické infrastruktury pro rok 2026. Stejně jako v předchozích letech zaměří podporu na výstavbu domovních čistíren odpadních vod a kanalizačních přípojek. Pro letošní rok město vyčlenilo částku 1 milion korun. Novinkou je možnost podat žádost v obou kolech také elektronicky prostřednictvím Portálu Jablonečana. „Podporou domovních čistíren a kanalizačních přípojek zlepšujeme kvalitu životního prostředí i technickou infrastrukturu ve městě. Chceme, aby byl program pro občany co nejdostupnější, proto letos umožníme i plně elektronické podání žádostí," říká jablonecký primátor Miloš Vele. O investiční dotaci mohou žádat majitelé objektů určených k trvalému bydlení v katastru Jablonce nad Nisou, získat mohou 50 % z celkových způsobilých výdajů, maximálně však 50 tis. korun na jednu bytovou jednotku, a to od 1. dubna do 30. října.