Ze zdí hradu Jestřebí si lidé v okolí stavěli domky

07.06.2020 10:22:28 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Hrady a zámky patří neodmyslitelně k tváři české krajiny. Řada se jich však do dnešních dnů nedochovala v původní podobě a zbyly pouze trosky. Jednou z takových zřícenin jsou i trosky skalního hradu Jestřebí na Českolipsku.

Jestřebí leží 9 kilometrů jihovýchodně od České Lípy a 6 kilometrů severozápadně od města Doksy. Zřícenina, jež se nachází v nadmořské výšce 259 metrů, je zdáli dobře viditelná. „Pokud se turisté vypraví z parkoviště v podhradí, čeká je krátká procházka. Je ale možné vyrazit pěšky z České Lípy nebo Doks. O to větší odměnou pak bude potěšení z krásného výhledu," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Hrad, jehož ruiny jsou od roku 1958 národní kulturní památkou, byl založen na konci 14. století Berky z Dubé. V roce 1426 jej dobyli husité, kteří Jestřebí svěřili do péče svému hejtmanovi Jindřichovi Hlaváčovi z Dubé. V držení hradu se pak vystřídali ještě Čeněk z Dubé a Jan Smiřický; posledním doloženým majitelem byl Kryštof z rodu Vartenberků, který Jestřebí koupil v roce 1491 a připojil ke svému sousednímu panství.

Mezi nejpozoruhodnější část hradu, z jehož zdiva si v 18. století místní začali stavět domky, patří do pískovce vytesaná prostora s významnými zbytky šlapacího kola rumpálu. Jestřebí je pozoruhodné také tím, že postrádá klasické hradby.

Kam ještě vyrazit na výlet nebo za zajímavou událostí? Tipy, přehledy akcí, možnosti ubytování a další zajímavosti se nalézají na webu www.liberecky-kraj.cz, na YouTube prostřednictvím kanálu Region Liberec nebo na facebookové stránce Liberecký kraj - cestou necestou. Zážitky pak lze sdílet na Instagramu pod hashtagem #regionliberec.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Za středověkými mnichy a vládcem Jizerských hor na vrch Muchov
Krkonošský vrch Strážník kdysi hlídal bezpečí kraje
O víkendu se mnoho lidí vydalo na výlety, třeba alespoň Riegrovkou
Vydejte se za poznáním historie hradu Děvín
Borecké skály lákají na Knihu i na Želvu
Kam na výlet s dětmi? Se Čtyřlístkem kolem blaťáku či za hastrmany
Hradčanské stěny s přírodními útvary jsou lákavým cílem pro rodiny
Kaskáda vodopádů na Bílém Labi láká na Lavinovou peřej i Velký skok
Kam na výlet s dětmi? Na naučné stezky s veverkou či liškami
Boží hrob Velenice: Baroko vytesané do skály
Kam na výlet? K Maloskalské Drábovně
Zlatý vrch v Lužických horách je dvojčetem Panské skály
Blíží se jaro, čas výletů. Třeba na Mužské kameny
Tip na výlet: Průrva Ploučnice zvaná též Pekelný jícen či Hromová rána
Polevsko — sklářská obec v Lužických horách
Muzeum v Poniklé zve na místnost faráře i módu první republiky
Hrad Vítkovec u Milčanského rybníka zničila třicetiletá válka
Křížová cesta na Vysokém hřebeni vznikla díky léčivé vodě
Nejkratší tunel v republice? Pekařova brána v Českém ráji
Za skalními reliéfy do Třídomí v Lužických horách
Za rozhledy do Krkonoš. Třeba na vyhlídku na Čertově hoře
Méně známé místo kraje: Juliina vyhlídka u Mimoně
Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky
Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Semilské turistické slavnosti připomněly 110 let Riegrovy stezky
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.