Oldřichovský Špičák láká na pomníček dřevorubce i skalní vyhlídky

14.10.2019 15:58:14 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Výrazný, 724 metrů vysoký, strmý vrchol s kovovými žebříky vedenými úzkým skalnatým kaňonem, který dominuje západní části Jizerských hor nad Oldřichovem v Hájích. To je Oldřichovský Špičák, pozoruhodný kopec, který stojí za návštěvu. Kromě jiného i pro malebnou přírodu, která ho obklopuje.

„V okolí Oldřichova se člověk pohybuje v nádherné oblasti národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny. Je to v každém ročním období jinak barevný les, který má překrásnou, pokaždé jinou atmosféru," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Vrchol, na jehož jihovýchodním svahu hory stojí starý pomníček dřevorubce Geisslera, který zde v náručí svých tří bratrů zemřel na zástavu srdce při kácení stromu, byl od roku 1960 do roku 1999 samostatnou národní přírodní rezervací Špičák o rozloze 29 hektarů. Dnes je součástí Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny.

Zdejší skalnatý terén je porostlý smíšeným lesem, prochází tudy naučná stezka Oldřichovské háje a skály. Na pěti kilometrech naučné stezky je umístěno deset tabulí, které návštěvníky seznamují s přírodními zajímavostmi a historií dané oblasti formou krátkého povídání, her, úkolů a kvízu. Součástí stezky jsou dřevěné stoly, kde si návštěvník doplní a osvěží své znalosti o stromech a obyvatelích lesa.

Původní naučnou stezku vybudoval v roce 1986 Český svaz ochránců přírody. Současná podoba stezky vznikla v roce 2003 jako výsledek spolupráce mezi Správou Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, Českého svazu ochránců přírody a o.p.s. Suchopýr.

Stezka je určena pouze pro pěší, je zde řada schodů a žebříků na skalní vyhlídky, je proto zcela nevhodná pro cyklisty, jejich pohyb je zde ostatně přísně zakázán ochrannými podmínkami národní přírodní rezervace. Pro pěší platí v přírodní rezervaci zákaz vstupu mimo značenou cestu.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Kamenického stezka provede Českým rájem
Švýcarská vyhlídka stojí na základech zaniklého hostince
Semilské turistické slavnosti připomněly 110 let Riegrovy stezky
Krkavčí skála, další z málo známých míst Libereckého kraje
Letos stoupl zájem o hrady Grabštejn a Trosky či zámek Hrubý Rohozec
Malá Skála láká za tajemstvím Pantheonu
Liberecký kraj neznámý: Z hradu Štěpanice zůstaly zbytky paláce a věže
Via ferrata: adrenalinová ochutnávka na Vodní bráně
Méně známé místo v kraji je i skalní hrad Stohánek
Za adrenalinem do jizerských i krkonošských bikeparků
Vyhlídka Terezínka, další méně známé místo Libereckého kraje
Na agroturistiku v Libereckém kraji zve i Statek Zakšín na Kokořínsku
Českým rájem skrz naskrz na koloběžce i na lodi
Rozhledna Járy Cimrmana se nepyšní výškou, ale hloubkou
Méně známé, ale zajímavé místo kraje: Dutý kámen
Méně známá místa kraje: Harrachovská hrobka v Horní Branné
Zřícenina hradu Bradlec u Lomnice: místo, které stojí za návštěvu
Liberecký kraj představuje méně známá místa: Sirný pramen

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."