Brusič drahokamů navazuje na odkaz středověkých mistrů

17.10.2020 11:14:25 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj,Jablonecko

Řemesla v kraji 14: Až do středověku spadají první zmínky o zpracování drahých kamenů. Řemeslo se udrželo dodnes a o výrobky zdobené pestrobarevnými drahokamy je stále zájem. Řada brusičů tak stále nese odkaz jejich dávných předchůdců a snaží se řemeslo zachovat i pro další generace.

„Práce brusiče, ať už drahých nebo skleněných kamenů, je obdivuhodná. Vyžaduje přesnost, trpělivost a velký respekt k materiálu. Každý drahý kámen je navíc jedinečný, a pokud řemeslník udělá chybu, má to fatální následky. Do opravdového mistrovství dorůstá každý brusič dlouhá léta," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Během staletí se hlavním českým centrem broušení drahokamů stalo Turnovsko. Mezi brusiče, kteří navazují na dlouhou tradici zpracování drahých kamenů v tomto regionu, patří další Mistr tradiční rukodělné výroby Libereckého kraje - Petr Šťastný.

V roce 1991 si založil vlastní brusičskou dílnu, kde pracuje převážně s přírodními materiály a vytváří klasické i vlastní výbrusy šperkových kamenů, které se vyznačují zajímavými tvary, vysokým leskem a často i zvláštními optickými efekty. Ve své práci využívá nejnovější poznatky z různých oborů a bohaté vlastní zkušenosti; spolupracuje s řadou známých šperkařů a restaurátorů.

Prsten s topasem se objevil již v hrobě českého krále Přemysla Otakara I. V době vlády Přemyslovců se totiž rozvíjel obchod s Arábií, kde již broušení kamenů znali, a tak lze předpokládat, že prsten pochází právě odtud.

Za vlády Rudolfa II objevili postup, kdy se spodní plochy broušených kamenů pokrývaly tenkou stříbrnou folií, kámen pak vmáčkli do vosku, kterým se vyplnilo kovové lůžko s drápky. Drápky zajistili tak, aby kámen nevypadl.

V dobách husitské a třicetileté války se na vývoji řemesla nic nezměnilo až do roku 1660, kdy se zrodil výbrus zvaný trojřadý briliant. Broušené diamanty ve tvaru briliantů v té době nosili jen králové jako jeden z dokladů svého postavení. Technologie broušení se pak z diamantů přenesla na rubíny, safíry, smaragdy, spinely a jiné barevné drahé kameny.

Ve středověku se broušení drahokamů přeneslo z Prahy na Turnovsko, které se v tomto oboru stalo světovým pojmem. Zájem o broušené drahé kameny ale celosvětově vzrůstal takovou měrou, že brusiči nestačili brousit přírodní kameny dostatečným tempem, aby pokryli poptávku. Proto se zhruba od 18. století k broušení začalo používat také sklo.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Mistryně perníkářka zvládne zvíře i husara na koni
Mistři řezbáři tvoří dřevěné šperky s příběhem i sochy na orloji
Liberecký kraj je regionem zasvěceným sklářskému umění
Mistr tesař ctí ducha historie i při stavbě nových domů
Mistr kamenosochař zvládne kašnu i kopii barokní sochy
Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění
Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.