Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění

06.09.2020 10:11:39 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Řemesla v kraji 8: Každé město mělo kdysi těchto řemeslníků celé zástupy. První zmínky o barvířství v českých zemích pocházejí už z 15. století. Jedním ze středisek barvířů býval například Liberec; dnešní krajská metropole byla manufaktur, které se zabývaly barvením látek plná: dodnes tuto zašlou slávu připomíná název Barvířské ulice v centru města.

V Libereckém kraji se dnes barvením vlny, příze, bavlny a hedvábí zabývá nositelka titulu Mistryně tradiční rukodělné výroby Hana Kristel. Je zároveň jediná, kdo se touto tradiční činností v Čechách systematicky zabývá.

„Na nádherné látky této řemeslnice je možné narazit na nejrůznějších řemeslných trzích. Například taková hedvábná šála z jejích rukou je opravdovou ozdobou pro každou ženu," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Roku 1562 byl v českých zemích založen cech barvířů a během 16. století přišel rozkvět tohoto řemesla. Základním zpracovávaným materiálem bývalo vlněné sukno a lněné nebo bavlněné plátno. Barvila se též lněná a bavlněná příze.

K barvení se až do poloviny 19. století používala barviva z přírodních zdrojů, zejména rostlinného původu. Využívaly se rostliny místní, například boryt barvířský pro dosažení modrých odstínů, mořena barvířská pro barvu červenou nebo žlutý šafrán, stejně jako barviva dovážená ze zámoří. Velice oblíbeným barvivem se stalo indigo, známé svou typickou modrou barvou. Technologii přípravy a mísení barviv i samotné postupy barvení si jednotlivé dílny střežily jako výrobní tajemství. V lidovém prostředí se podomácku vyrobené příze a látky barvily běžně dostupnými produkty: borůvkami, cibulí, ořeším, březovým listím i kůrou a podobně.

S nástupem průmyslové revoluce a rozšířením syntetických barviv ale ztratila přírodní barviva na významu. Jednodušší způsob přípravy, dostupnost i sytější barvy umožněné syntetikou přírodniny z barvířského odvětví takřka vytlačily. V současné době je technologie barvení přírodními materiály udržovaná zejména mezi uměleckými řemeslníky zabývajícími se klasickými postupy a tradiční výrobou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."