Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění

06.09.2020 10:11:39 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Řemesla v kraji 8: Každé město mělo kdysi těchto řemeslníků celé zástupy. První zmínky o barvířství v českých zemích pocházejí už z 15. století. Jedním ze středisek barvířů býval například Liberec; dnešní krajská metropole byla manufaktur, které se zabývaly barvením látek plná: dodnes tuto zašlou slávu připomíná název Barvířské ulice v centru města.

V Libereckém kraji se dnes barvením vlny, příze, bavlny a hedvábí zabývá nositelka titulu Mistryně tradiční rukodělné výroby Hana Kristel. Je zároveň jediná, kdo se touto tradiční činností v Čechách systematicky zabývá.

„Na nádherné látky této řemeslnice je možné narazit na nejrůznějších řemeslných trzích. Například taková hedvábná šála z jejích rukou je opravdovou ozdobou pro každou ženu," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Roku 1562 byl v českých zemích založen cech barvířů a během 16. století přišel rozkvět tohoto řemesla. Základním zpracovávaným materiálem bývalo vlněné sukno a lněné nebo bavlněné plátno. Barvila se též lněná a bavlněná příze.

K barvení se až do poloviny 19. století používala barviva z přírodních zdrojů, zejména rostlinného původu. Využívaly se rostliny místní, například boryt barvířský pro dosažení modrých odstínů, mořena barvířská pro barvu červenou nebo žlutý šafrán, stejně jako barviva dovážená ze zámoří. Velice oblíbeným barvivem se stalo indigo, známé svou typickou modrou barvou. Technologii přípravy a mísení barviv i samotné postupy barvení si jednotlivé dílny střežily jako výrobní tajemství. V lidovém prostředí se podomácku vyrobené příze a látky barvily běžně dostupnými produkty: borůvkami, cibulí, ořeším, březovým listím i kůrou a podobně.

S nástupem průmyslové revoluce a rozšířením syntetických barviv ale ztratila přírodní barviva na významu. Jednodušší způsob přípravy, dostupnost i sytější barvy umožněné syntetikou přírodniny z barvířského odvětví takřka vytlačily. V současné době je technologie barvení přírodními materiály udržovaná zejména mezi uměleckými řemeslníky zabývajícími se klasickými postupy a tradiční výrobou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.

Město Jablonec dá dvacet tisíc pro Zdravotní klauny

Jablonec nad Nisou uvolní ze svého rozpočtu peněžitý dar ve výši 20 000 korun pro organizaci Zdravotní klaun, o.p.s., na podporu realizace zdravotních klauniád pro děti hospitalizované v Nemocnici Jablonec nad Nisou. „Zdravotní klauni dokáží dětem i jejich rodinám alespoň na chvíli ulevit od stresu a obav, které hospitalizace přináší. Jejich práce má skutečný lidský rozměr a pozitivní dopad na psychiku malých pacientů. Proto považuji za důležité, aby město tuto činnost podpořilo," řekla jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.