Mistryně perníkářka zvládne zvíře i husara na koni

13.10.2020 07:27:19 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Řemesla v kraji 13: Oblíbenou pochoutkou dětí i dospělých je po celá staletí perník. Původně luxusní pochoutka se stala postupem času běžně dostupnou a není snad člověka, který by perník nikdy neochutnal. Kromě průmyslové produkce se jeho výrobě věnují i drobní řemeslníci.

„Myslím, že perník miluje každý. Jeho medovou kořeněnou chuť nenapodobí žádná jiná dobrota. Když je k tomu navíc krásně ozdobený, člověk neodolá," uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V Libereckém kraji se tvorbě této pochoutky věnuje nositelka titulu Mistryně tradiční rukodělné výroby Jiřina Růtová, která pochází z Janova Dolu v Podještědí. Mezi tvůrci folklorního pečiva vyniká originálními nápady, velmi chutným a trvanlivým perníkem i jeho vkusným a neotřelým zdobením.

Jako perníkářka pracuje s pravým včelařským perníkem. Tento druh jí vyhovuje především v tom, že nemusí zrát do druhého dne, ale může se péct v podstatě bezprostředně po zpracování těsta a lehkém vykynutí. Její výrobky mají různou podobu - od zvířat až po různé moderní motivy. Dokáže i precizně a s přihlédnutím ke skutečné podobě výzbroje a uniformy ozdobit perníkovou figurku husara na koni.

Originální perníkářský rukopis Jiřiny Růtové obdivují ročně tisíce návštěvníků historických jarmarků a trhů tradičního řemesla po celé České republice. V její tvorbě se odráží místní, podještědské, i rodinné tradice; respekt k odkazu lokálních lidových zvyklostí je pro celou její činnost charakteristický - peče také tradiční pečivo, zdobí kraslice a vystupuje ve folklorním souboru Horačky. Svou aktivitou se po léta všestranně zasazuje o zachování a prezentaci řady projevů tradiční lidové kultury v Libereckém kraji.

Původní receptura perníku se skládala z medu, mouky a pepře. Vyráběl se v hanzovních městech, z nichž se pak začal hojně vyvážet do vnitrozemí. Kvůli ceně koření, byl ale velkým luxusem. Postupně se receptura perníku začala upravovat, tak že v dnešní době se vytváří z pšeničné a žitné mouky, vajec, mléka, medu, cukru a koření se skořicí, zázvorem. Někdo používá i hřebíček, anýz a podobně. V Česku je nejznámější perník pardubický.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Mistři řezbáři tvoří dřevěné šperky s příběhem i sochy na orloji
Liberecký kraj je regionem zasvěceným sklářskému umění
Mistr tesař ctí ducha historie i při stavbě nových domů
Mistr kamenosochař zvládne kašnu i kopii barokní sochy
Barvířství: kdysi slavné řemeslo upadlo téměř v zapomnění
Řemesla v kraji: Podmalby, lidové obrázky, které potěší i dnes
Houslař Kohout pracuje pro Pavla Šporcla i Josefa Suka
Po stopách řemesel v kraji: kvalita z kůže vydrží po generace
Po stopách řemesel v kraji: kováři z vesnic vymizeli, ale nezaniknou
Po stopách řemesel: za březovými metlami do Krkonoš
Vydejte se po stopách řemesel v kraji, tentokrát na ovčí vlně
Vydejte se po stopách řemesel v regionu, tentokrát za krásami krajek

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."