V liberecké zoo po deseti letech ukazují supy

11.11.2010 12:56:47 | Autor: olda, zub | Rubrika: Zprávy | Obce:

Supy při prohlídce mohou po deseti letech vidět návštěvníci liberecké ZOO. „Rozhodli jsme se, že dva druhy přemístíme ze zázemí do velkých voliér v dolní části zahrady," řekl mluvčí ZOO Ivan Langr.

„Návštěvníkům tak můžeme konečně představit mimořádně zajímavé opeřence, kteří dotvářejí už tak jedinečnou kolekci dravců," dodal.

Naposledy bylo možné vidět supa při prohlídce liberecké zoo v červenci roku 2000. Od čtvrtka jsou k vidění supi hnědí, kteří jsou největšími supy v Evropě, a supi mrchožraví, kteří jsou zase nejmenší.

Supy hnědé přivezla liberecká zoo v roce 2008 z pražské zoo, supy masožravé letos získala ze dvou různých chovů. Pár supů mrchožravých tvoří jednoletý samec se stejně starou samicí, pár supů hnědých je výrazně starší - samci je 11 let a samice je ještě o sedm let starší.

Co víme o supech:

Sup hnědý obývá horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá ale i do střední Evropy. Dorůstá do délky 115 centimetrů a rozpětí jeho křídel dosahuje až 285 centimetrů. Zbarvení je čistě hnědé, kořen zobáku je ale namodralý. Supi hnědí hnízdí na stromech, výjimečně na skalách. Samice snáší jedno vejce, které oba jedinci střídavě zahřívají 52 až 55 dní. Supi jsou mrchožrouty, občas loví malé obratlovce. V zoologických zahradách se živí mršinami s kostmi. Tento druh je zapojen do Evropského záchovného programu (EEP) a také programu reintrodukce, tedy návratu mláďat do volné přírody.

Sup mrchožravý se vyskytuje především v severní Africe, jižní Evropě a Malé Asii. Preferuje otevřenou krajinu, holé horské svahy či říční údolí sevřená skalami v blízkosti lidských sídlišť. V České republice bývá zastižen zcela vzácně. V jižní Evropě je to převážně tažný pták, zimující v Africe jižně od Sahary. Požírá menší mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě (kobylky, menší hlodavci). Patří k několika známým druhům živočichů, kteří při získávání obživy využívají nástroje - konkrétně bylo zaznamenáno rozbíjení pštrosích vajec kamenem, pouštěným ze zobáku. Hnízdí většinou v koloniích. Páry žijí v dlouhodobém svazku a používají ke hnízdění po mnoho let stejné místo. Na tomto místě pak hromadí zbytky potravy, kosti, kožešiny, větve nebo kusy vlny. Během března snáší zpravidla 2 vejce. Doba sezení je 42 dní. Pohlavní dospělosti mláďata dosahují ve stáří 5 let. Sup mrchožravý byl ve starém Egyptě vysoce uctíván a představoval boha Nechbeta, faraonova ochránce. Je zapojen do programu ochrany ohrožených druhů ESB a také programu reintrodukce.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.