V liberecké zoo po deseti letech ukazují supy

11.11.2010 12:56:47 | Autor: olda, zub | Rubrika: Zprávy | Obce:

Supy při prohlídce mohou po deseti letech vidět návštěvníci liberecké ZOO. „Rozhodli jsme se, že dva druhy přemístíme ze zázemí do velkých voliér v dolní části zahrady," řekl mluvčí ZOO Ivan Langr.

„Návštěvníkům tak můžeme konečně představit mimořádně zajímavé opeřence, kteří dotvářejí už tak jedinečnou kolekci dravců," dodal.

Naposledy bylo možné vidět supa při prohlídce liberecké zoo v červenci roku 2000. Od čtvrtka jsou k vidění supi hnědí, kteří jsou největšími supy v Evropě, a supi mrchožraví, kteří jsou zase nejmenší.

Supy hnědé přivezla liberecká zoo v roce 2008 z pražské zoo, supy masožravé letos získala ze dvou různých chovů. Pár supů mrchožravých tvoří jednoletý samec se stejně starou samicí, pár supů hnědých je výrazně starší - samci je 11 let a samice je ještě o sedm let starší.

Co víme o supech:

Sup hnědý obývá horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá ale i do střední Evropy. Dorůstá do délky 115 centimetrů a rozpětí jeho křídel dosahuje až 285 centimetrů. Zbarvení je čistě hnědé, kořen zobáku je ale namodralý. Supi hnědí hnízdí na stromech, výjimečně na skalách. Samice snáší jedno vejce, které oba jedinci střídavě zahřívají 52 až 55 dní. Supi jsou mrchožrouty, občas loví malé obratlovce. V zoologických zahradách se živí mršinami s kostmi. Tento druh je zapojen do Evropského záchovného programu (EEP) a také programu reintrodukce, tedy návratu mláďat do volné přírody.

Sup mrchožravý se vyskytuje především v severní Africe, jižní Evropě a Malé Asii. Preferuje otevřenou krajinu, holé horské svahy či říční údolí sevřená skalami v blízkosti lidských sídlišť. V České republice bývá zastižen zcela vzácně. V jižní Evropě je to převážně tažný pták, zimující v Africe jižně od Sahary. Požírá menší mršiny, ale někdy dá přednost i ulovené potravě (kobylky, menší hlodavci). Patří k několika známým druhům živočichů, kteří při získávání obživy využívají nástroje - konkrétně bylo zaznamenáno rozbíjení pštrosích vajec kamenem, pouštěným ze zobáku. Hnízdí většinou v koloniích. Páry žijí v dlouhodobém svazku a používají ke hnízdění po mnoho let stejné místo. Na tomto místě pak hromadí zbytky potravy, kosti, kožešiny, větve nebo kusy vlny. Během března snáší zpravidla 2 vejce. Doba sezení je 42 dní. Pohlavní dospělosti mláďata dosahují ve stáří 5 let. Sup mrchožravý byl ve starém Egyptě vysoce uctíván a představoval boha Nechbeta, faraonova ochránce. Je zapojen do programu ochrany ohrožených druhů ESB a také programu reintrodukce.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Webové stránky kraje získaly novou podobu

Přívětivější vizuální zpracování, snadnější dostupnost informací, strukturované stránky krajských odborů, formuláře na jednom místě či přehledné aktuality. To vše a mnoho dalšího přináší nová podoba webových stránek Libereckého kraje. Adresa zůstává neměnná, a to https://www.kraj-lbc.cz/. „Vzhled, funkčnost a přehlednost webu kraje již potřebovaly výraznou změnu. Jsem rád, že můžeme nyní spustit novou verzi stránek. Běžný uživatel samozřejmě najde veškeré informace stále na stejném místě tak, jak je zvyklý, a to na https://www.kraj-lbc.cz/," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek