Pozdravy z minulosti: malebné roubenky uprostřed drsných Jizerek

15.11.2021 16:36:25 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Desná v Jizerských horách,Jizerské hory

Jizerské hory. Drsný kraj plný půvabných roubených stavení, rozházených od údolí vysoko do strání až po okraje horských lesů. Připomínají těžký život lidí, kteří tu dříve žili a nacházeli obživu v nepříliš úrodném kraji. Staré roubené domy nenávratně mizí a s nimi i jejich duše vepsaná do zbrázděných trámů, prohnutých krovů a ošlapaných zápraží. Stále se ale ještě dá těšit z těch, které zbývají, zastavit se u nich a pokusit se jim porozumět.

„Mnoho těchto roubených chalup zachránili již hluboko v předrevolučních dobách chalupáři. Cena, za kterou bylo možné takovou chalupu v první polovině minulého století pořídit, představovala několik tisíc korun. Z dnešního pohledu je to až úsměvné. Řada jich zanikla, ale právě chalupáři to velmi často byli, kdo těm zachráněným vdechl nový život," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Roubené horské chalupy jsou typické pro jižní a východní svahy Jizerských hor. Obce tu vznikaly v drsných horských podmínkách postupně od 14. století, ale k největšímu rozmachu došlo za třicetileté války, kdy toto území získal jako generál Valdštejnových vojsk hrabě Mikuláš Desfours a jeho rod postupně během 17. století kolonizoval dosud neosídlenou část Jizerských hor.

Starých chaloupek se stále ještě nalézá v každé obci alespoň několik, nejvíce se jich zachovalo v Pekle v Josefově Dole, Karlově, Horním Maxově, Horních Lučanech, Mariánské Hoře, Polubném, Příchovicích, Rejdicích a Pasekách nad Jizerou. Opravdovým klenotem je Jizerka, vesnická památková rezervace v samém srdci hor pod vznosným Bukovcem.

Nejstarší dřevěné chalupy v Jizerských horách mohou být staré až tři sta let. Lidé si je tehdy stavěli sami, bez architektů a stavebních firem. Při stavbě vycházeli z toho, co znali, i ze snahy přizpůsobit svůj domov tvrdým horským podmínkám. Domy mají tři hlavní části: první je roubená místnost, ve které bylo nejvíce tepla a kde se bydlelo. Druhou je kamenná síň s černou kuchyní a poslední kamenné hospodářské prostory pro hospodářská zvířata. Téměř tisíc let takto vypadal vzor pro všechny, kteří si vlastníma rukama stavěli domov. Někdy se podle místní situace chalupa prodloužila ještě o dřevěnou stodolu.

V horách žili chudí lidé. Své domy museli budovat tak, aby dokázaly odolat dlouhé zimě, při které domy na několik měsíců zapadaly sněhem. Na jaře či na podzim se z nebe valí prudké deště a fičí silné větry. Na některých místech padá v zimě teplota ke třiceti stupňům pod nulou. Sníh se drží až šest měsíců a domy občas zapadaly až po okna prvního patra. Jak v takových podmínkách přežít?

Lidé z hor stavěli své domovy jednoduše a účelně. Pro balkónky a složitosti nebylo místo, prudkým větrům nejlépe odolávaly domy s co nejjednodušším tvarem. Nikoho tehdy nenapadlo stavět ploché střechy, na kterých by se sníh hromadil a nesjížděl dolů. Vchod zpřístupňovala široká rampa zápraží, vikýřem ve střeše se házelo seno do podkroví. Přesto i tehdy usilovali lidé o víc: zdobili okna, skládali štíty, vyřezávali detaily, aby jejich domy byly nejenom účelné, ale i krásné. Z původních dřevěných chalup Jizerských hor tak je možno číst nejenom touhu po přežití, ale i po krásném domově, na který by jeho majitelé mohli být hrdí.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Naučná stezka připomíná zavražděné hajné i vypálenou myslivnu
Voda z Klikvové louky dříve poháněla brusírnu skla v Bedřichově
Bezednice. Studánka, která prý pohltila rytíře i s koněm
Rezervaci Břehyně-Pecopala si oblíbili vodní ptáci
Safírový potok, Rašeliniště Jizery i Bukovec: na vozíčku na Jizerku
Záchrana a stěhování. Jilemnický Šaldův statek unikl zkáze
Vzácnou Měsíčnici hledejte na přírodní památce Líska
Konec léta v kraji láká na výhledy, zvířata i romantiku
Klenoty kousek za hranicemi: ZOO, skvělé koupání i staleté památky
Za dívkou z hájovny a lukem z tisového dřeva na Dračí vrch
Prameny, sokoli i pažitka. Vrch Klíč je symbolem Lužických hor
Bukovec je rájem květin a odmění turisty výhledem
Besedické skály lákají na vytesaný kalich i sluj exulanta
Hrady a zámky v říjnu zvou na pohádky, do muzea i na lampiony
Tajemno v kraji: bludný šlechtic, horský duch i brána do pekel
Za drahokamy na Rašeliniště Jizerky
Dřevěná zvonice ve Vlastibořicích přišla o zvony hned dvakrát
Spálovskou kapli vzkřísili z ruin. Stala se domovem umělců
Lesopark Na Sluneční představuje příběhy stromů i příchovického hada
Nejvýš položené golfové hřiště v Česku obklopují lesy Krkonoš
Boží muka v Nové Vsi postavili synové na památku svého zesnulého otce
Skalní vyhlídka i vodopád. Vlakem do Hejnic za oslnivou přírodou
Boží muka u Anastázového Tondy se stěhovala kvůli lehkým děvčatům
Ráj v Pekle, to je rybník Petr v klidném zákoutí Jizerských hor
Vlakem po Turnovsku: Kopanina, Frýdštejn i Malá Skála
Na stavbu kaple Panny Marie v Hamru posloužily kameny z hradu Děvín
Novozámecký rybník láká na ptačí koncert
Lázně Libverda lákají na památkově chráněnou kolonádu
Vydejte se vlakem na Harrachovskou naučnou stezku
Rybníky v Podtroseckém údolí se jmenují Nebák, Krčák, Věžák a Vidlák
Vlakem do Zákup za barokem, karnevalovými maskami i koupáním
Radnici v Hodkovicích sužovaly po staletí požáry
Jak žijí lišky? Odpověď dá Liščí stezka v Harrachově
Blatný rybník patří k tváři Jizerských hor
Výlet vlakem z Lípy do Jablonného přiblíží zámek i chrám
Hraběcí čekárna v Doksech: když ještě šlechtici jezdili vlakem

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Jeden a půl milionem podpoří Liberecký kraj vědomostní soutěže žáků

Částkou 1 605 000 korun podpořil v letošní roce Liberecký kraj konání vědomostních olympiád žáků základních a středních škol. Okresní a krajská kola se konají již od začátku roku. Další finanční prostředky na soutěže ve výši 630.000 korun čerpá kraj ze státního rozpočtu. „Organizaci vědomostních soutěží zajišťuje na základě příspěvku zřizovatele ve výši 1 200 000 korun Střední škola a Mateřská škola Na Bojišti, Liberec. Jedná se o krajská a okresní kola vědomostních soutěží a klání ve středoškolské odborné činnosti. Na organizaci okresních kol mimo Liberec se podílejí příspěvkové organizace obcí. Jedná se například o domy dětí a mládeže či střediska volného času," uvedl Jiří Čeřovský, náměstek hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy, sportu a zaměstnanosti.