Nositel Nobelovy cen Lehn přednášel v Liberci o chemii života

03.07.2019 10:26:08 | Autor: Barbora Jónová | Rubrika: Školství | Obce: Liberecký kraj

Zakladatel supramolekulární chemie a nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987 Jean-Marie Lehn poprvé navštívil Liberecký kraj. Na Technické univerzitě v Liberci přednášel o zákonitostech živé hmoty a vesmíru i o odpovědnosti vědy. Poté navštívil významné části Liberce, mezi nimi i radnici a Ještěd.

Nobelista Lehn si nejprve prohlédl laboratoře Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI) a poté v aule přednášel pro studenty, akademiky i širokou veřejnost na téma Chemií životu vstříc.

Ve své přednášce hovořil o milnících v oboru chemie od antiky po současnost. Akcentoval především ty teorie filozofie a vědy, které objasňovaly složení hmoty z částic, prvků.

„Mendělejevova periodická soustava je jistota. Z prvků, které v ní jsou, se skládají naše těla i jakákoliv hmota na jiné planetě vzdálené třeba miliony světelných let," řekl v aule školy Lehn. „Když má chemik špatný den v práci, může se vždycky potěšit pohledem na periodickou tabulku prvků a říct si: tohle, to už je něco!," vtipkoval Lehn.

Odlehčený tón volil během své přednášky častěji. Složitá témata z oblasti molekulární a supramolekulární chemie se mu tak dařilo přiblížit i laikům.

Převážnou část své přednášky se soustředil na otázky supramolekulární chemie, tedy oboru, u jehož zrodu v 80. letech 20. století stál. Svou disciplínu přiblížil Lehn jako vědu, která se zabývá úvary složenými z více molekul a vazbami mezi nimi.

„Jednou ze zásadních otázek supramolekulární chemie je, jak pozná molekula jedna druhou? Podle jakého klíče se k sobě molekuly váží? Je to také zásadní otázka života, protože bez vázání těch správných molekul by nebyl život," uvedl Jean-Marie Lehn.

Supramolekulární chemie se také zabývá otázkami transformace multimolekulárních komplexů a transportu látek v nich. Zásadní je přitom přenos informace na molekulární úrovni. Podle Lehna je pak chemie vědou o „informované hmotě".

Supramolekulární chemie, jak Lehn neustále zdůrazňoval, není neživoucí vědeckou teorií, je to koncept, který žijeme, protože zákonitosti tohoto oboru jsou zákonitostmi vývoje života na Zemi od jednoduchých částic a prvků po složité komplexy molekul.

Lék na rakovinu i geneticky modifikované potraviny

Představil také některé konkrétní výsledky, ke kterým věda v této oblasti už pokročila. Například ve vývoji léčiv, kdy synteticky vyvinutou molekulu, tedy účinnou látku, dokážou vědci naprogramovat tak, aby se vázala jen na konkrétní cíl, kterým je biologická molekula v našem těle.

Dalším polem působnosti supramolekulární chemie je genetická modifikace. K té Lehn podotkl: „Z geneticky modifikovaných plodin mají lidé strach, ale je to něco, co se děje v přírodě běžně. Kráva, která nám dnes dává mléko, nebo jablko, které nám tak chutná, jsou výsledky genetické modifikace. Vznikly přirozenou cestou a postupně, ale princip je stejný, jaký jsme dnes schopní provádět také v laboratoři."

V závěru své přednášky hovořil Lehn o samoorganizaci a dynamické chemii, které se supramolekulární chemií úzce souvisejí. Samoorganizace multimolekulárních komplexů je vlastně popisem vývoje života z chemického úhlu pohledu: supramolekulární struktura vyprodukuje sebe samu, vybaví se tou správnou informací a naprogramuje se.

Dalším projevem samoorganizace na této úrovni je to, že „supramolekulární systém dokáže nahradit jednu svou část částí jinou, jako byste měnili cihly v postaveném domě. Dům by ale nejspíš spadl, supramolekulární struktura by se jen proměnila třeba v závislosti na změně prostředí." To jsou zároveň nové koncepty, se kterými také na syntetické úrovni v laboratořích pracuje současná supramolekulární chemie.

Vzkaz pro nás i budoucí generace

Jean Marie Lehn jako nositel Nobelovy ceny, a tedy osobnost, jejímž slovům věnují nejen vědci pozornost, vnesl do své přednášky také několik morálních a společenských myšlenek.

„Jen jako jednotná Evropa máme budoucnost. Byli jste někdy v Číně? Já tam jezdím. Jedno větší čínské město má tolik obyvatel jako Česká republika," řekl Lehn. „Můžeme si zachovat své jazyky a své tradice, ale jsme Evropané a v tom je naše síla. Sami bychom nic neznamenali," uvedl Lehn v momentě, ve kterém hovořil o spojování prvků v organizačně vyšší řády molekul.

V samém závěru přednášky se pak Jean Marie Lehn obrátil přímo k vědcům: „Mohl bych teď ležet na pláži, místo toho abych jezdil do České republiky přednášet, ale to nechci. Věda tvoří budoucnost lidstva, má odpovědnost. Buďte tak jako já šťastní, že jste vědci."

Jean-Marie Lehn (*1939) je francouzský chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987. Obdržel ji společně s D. J. Cramem a Ch. J. Pedersenem za objev syntetických makrocyklických látek se selektivními vlastnostmi pro vazbu iontů a molekul. Po otci varhaníkovi zdědil lásku k hudbě a vedle chemie se od mládí zajímal i o humanitní obory. Vystudoval Univerzitu ve Štrasburku, kde získal i doktorát. Po ročním pobytu na Harvardu se vrátil učit do Štrasburku (od roku 1966). Roku 1965 uzavřel sňatek se Sylvií Ledererovou, mají dva syny. Od roku 1980 je Lehn profesorem na Collège de France.

Technická univerzita v Liberci má v současnosti 6000 studentů studujících na sedmi fakultách: strojní, textilní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, na fakultě ekonomické, fakultě umění a architektury, fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nejmladší fakultě zdravotnických studií. Vedle fakult vede také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podle studie Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi organizacemi a firmami s nejcitovanějšími patenty v ČR, a řadí se tak za Zentivu nebo Škodu Auto. Mezi univerzitami je první.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 7 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Studenti strojní fakulty TUL představili třetí formuli, má jméno Anička
Robot z liberecké univerzity má pomoci s dekontaminací reaktorů
Umělý orgán brzlík může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií
Vědci z Liberce mučí baterie z elektrokol
Studenti z Liberce staví přehradu z vlnité lepenky
Matěj Hejda posunul vlastnosti mikroskopu do 3D zobrazování

Diskutujte s námi

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne