Umělý orgán brzlík může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií

06.05.2019 11:46:21 | Autor: Barbora Jónová | Rubrika: Školství | Obce: Liberecký kraj

Nanovelmoc Technická univerzita v Liberci přichází s dalším společensky významným objevem: Jejím vědcům se povedlo spolu s centrem pro výzkum rakoviny ve Spojených státech vyvinout umělý orgán brzlík, který může vrátit imunitu lidem s AIDS nebo leukémií.

„Vyvinuli jsme unikátní kompozit z mikro- a nanovláken, který je vytvořen tak, aby svou strukturou co nejvíce odpovídal přírodní mezibuněčné hmotě a maximálně tak stimuloval buňky k růstu," řekl Jakub Erben, doktorand fakulty textilní TUL, který za nápad před získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu, se kterou je spojena i odměna 8000 eur.

Brzlík produkuje specifický druh bílých krvinek, které jsou důležitou složkou našeho imunitního systému a umí tělo zbavit buněk napadených virem, parazitem i nádorem. V době dospívání ale brzlík ztrácí na významu a postupně zaniká.

Světová věda ovšem vidí další využití brzlíku tam, kde organismus ztratil svou obranyschopnost v důsledku zničení imunitního systému. Nejčastějšími příčinami jeho zničení jsou onemocnění AIDS a některé druhy rakoviny, především leukémie, spojené s destrukcí kostní dřeně při léčbě ozařováním.

Erben pod vedením vedoucího katedry netkaných textílií a nanovlákenných materiálů Jiřího Chvojky dodává unikátní tkáňové nosiče - scaffoldy, newyorskému pracovišti, které patří mezi tři nejvýznamnější světová centra v oblasti léčby rakoviny. Na zmíněných scaffoldech američtí vědci pěstují kmenové buňky do podoby funkčního organoidu. Takto v laboratoři vytvořený organoid je zjednodušenou verzí původního lidského brzlíku, s podobnou mikroanatomií a stejnou funkcí.

„Náš tkáňový nosič je tvořen z biodegradabilního polymeru a poté, co splní svou funkci, se rozpadne na deriváty, které umí tělo odbourat nebo vyloučit. Není pak nutné provádět reoperaci a brzlík z těla vyjímat," vysvětlil Erben, co se stane s umělým brzlíkem, když už jej tělo přestane potřebovat.

Američtí partneři ze Sloanova a Ketteringova centra pro výzkum rakoviny zatím provádějí testy převážně na myších s myšími kmenovými buňkami. Použitelných lidských kmenových buněk schopných vytvořit brzlík je pro vědu k dispozici jen velmi omezené množství. Výsledky získané na laboratorních myších jsou ale velmi dobré.

„Nemůžeme zatím říci, že když voperujeme pacientovi do těla in vitro vytvořený brzlík, bude mít jeho organismus 100 % imunitu, ale i my na liberecké univerzitě děláme vše proto, abychom se tomuto stavu co nejvíce přiblížili," dodal Erben.

Technická univerzita v Liberci má v současnosti 6000 studentů studujících na sedmi fakultách: strojní, textilní, přírodovědně-humanitní a pedagogické, na fakultě ekonomické, fakultě umění a architektury, fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií a nejmladší fakultě zdravotnických studií. Vedle fakult vede také Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Podle studie Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR je TUL pátá mezi organizacemi a firmami s nejcitovanějšími patenty v ČR, a řadí se tak za Zentivu nebo Škodu Auto. Mezi univerzitami je první.

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Vědci z Liberce mučí baterie z elektrokol
Studenti z Liberce staví přehradu z vlnité lepenky
Matěj Hejda posunul vlastnosti mikroskopu do 3D zobrazování
Technická univerzita v Liberci je pátá v počtu citací patentů
Fakulta strojní TUL a Škoda Auto otevřely univerzitní laboratoř

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kulturní aktivity v regionu letos podpoří kraj více než 2,5 milionem korun

Rozdělení dotačního programu nazvaného 7.1 Kulturní aktivity v Libereckém kraji pro rok 2024 odsouhlasilo na svém zasedání krajské zastupitelstvo. Žadatelé obdrží celkem 2.615.379 korun.„V letošním roce jsme měli původně v tomto dotačním programu dva miliony korun. Žadatelé připravili projekty ve dvojnásobné výši, proto jsme využili zbylých prostředků z nevyčerpané alokace minulých období a přidali jsme přes šest set tisíc, abychom mohli uspokojit více žadatelů," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Rok české hudby podpoří kraj téměř osmi sty tisíci korun

Téměř osm set tisíc korun věnuje Liberecký kraj na podporu české hudby: Děje se tak prostřednictvím speciálně zaměřeného dotačního programu 7.11 Rok české hudby. Celkem si pořadatelé kulturních akcí z oblasti klasické hudby rozdělí 769 015 korun. „Liberecký kraj se připojil tímto dotačním programem k oslavám české hudby, které Rok české hudby přináší. Jsem ráda, že v kraji vznikají kvalitní hudební projekty, které si podporu zaslouží a přinesou posluchačům a divákům radost a krásný kulturní zážitek," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.