Železný dědek Jára Votoček slaví sedmdesát let

22.03.2011 17:54:29 | Autor: Jaroslav Hrabák | Rubrika: Sport | Obce: Jablonecko

No tak to je neuvěřitelný. To „železný" tak nějak chápu, s tím „dědek" se smiřuji hůře, ale je to prostě tak. Jako mašinfíra v podání Jaroslava Marvana co bez své prostřílené „Lízinky" a zraněným kolenem se s tou parní nádherou nedokázal rozloučit, tak Jára se stejně nemůže rozloučit se svou celoživotní láskou - fotbalem. A že s ní něco prožil!

Narodil se 26. března 1941 v Bratříkově, kde na louce začínal s hadrákem, ale s prvním balonem ho seznámili v 15 letech v Zásadě. Od 17 byl v zásadské a později hlavně v pěnčínské bráně až do roku 1980, kdy také byl u historického postupu do I. A třídy. Dlouhá léta pracoval jako frézař v rychnovském ZEZu, za tuto značku od roku 1958 šermoval s hokejkou v krajském přeboru. Vojákoval v Košicích na letišti, kde to zase předváděl na lyžích a na přeborech Východního okruhu byl v běhu na 10 km bronzový a ve slalomu dokonce stříbrný.

Jeho brankářskou kariéru zastavilo v jeho 32 letech bolavé koleno. V roce 1966 se oženil se slečnou Ivankou ze sousední Hutě a zlí jazykové tvrdí, že si ji vyhlédl cestou z Pěnčína do Zásady, kam jezdil či běhal za fotbalem. První rande slečna Ivanka oplakala. Jára jí vzal do Frýdlantu kde hrál hokej, dostal hokejkou jako Holík od Šímy blahé paměti a nemohl pak pěkně dlouho „huhňat", natož tokat. Ale Ivanka to přežila a za pochopení pro Járův fotbal zasloužila metál, ke sportu vedl i svoje děti, Járu a Ivanku, v dědových šlépějích kráčejí i oba vnuci Bukvicové, oba hrají a oba se angažují jako sudí. No v dědovi mají určitě kritika nejtrefnějšího. To, že jeho další láskou je knedlo-vepřo-zelo, na něm vidět není, ale sám říká, že mu jeho oblíbený pokrm dodává vnitřní sílu.

Velký třesk přišel v roce 1979 kdy pěnčínští patrioti, předseda JZD Svornost Srb a funkcionář Číla, převedli pěnčínský fotbal pod JZD, s tím přišly podmínky i cesta vzhůru. Jára Votoček prošel v Pěnčíně vším, od brankaře přes trenéra, hlavního pořadatele, vedoucího mužstva až k dnešnímu prezidentování, k čemuž si vitální z nejvitálnějších vzal na krk ještě funkci správce hřiště. Pěnčínské začátky byly euforické, největší hvězdou byl mariánskolázeňský odchovanec Petr Šedivý, co přišel do Pěnčína na konec své hráčské kariéry po působení v pražské Slávii a v LIAZu Jablonec. Ale nejen on jako hrající trenér, ale i Karel Lebeda, Zdeněk Vlček, Landa, to byly nevětší opory trenéra Miloše Havlíka.

Když jsem na Járovi chtěl, aby při vzpomínkách zpět postavil jedenáctku, ve které by si rád zachytal, tak se ošíval, vymlouval, ale nakonec ta jména vysoukal.

V bráně by si to prý střihl s Lebedou, obranu by postavil ve složení Jiří Vondrouš, Tvrdík, Vokněr a Bečvář, záloha Landa, Dyml, Kothera, Vlček a na hrot by poslal Petra Šedivého s Rudou Kuhnem. A kdyby se prý někomu nechtělo běhat, tak by tam ještě byli Paldus, Žabka, Brožek - a ty, na které v tom fofru zapomněl, prosí za odpuštění.

Ještě nesmím zapomenout na další Járovu vlastnost. Má pověst permanentního chodce. Co to znamená? Pokud se budete pohybovat v pěnčínském regionu, není možné ho nepotkat.

Járo, k té sedmdesátce hodně zdraví a živijó, bolavá kolena máš dnes nerozbitná, stejně nerozbitné Ti přeji zdraví, pohodu doma i kolem hřiště a optimismus, který kolem sebe šíříš na všechny strany.

Tvůj velký obdivovatel Jarda Hrabák - a určitě celá spousta dalších lidí a lidiček pohybujících se nějaký ten pátek kolem velké lásky - kulatého nesmyslu.

Mnoga ljeta, Járo - a živijó!

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.