Ze života vojáka wehrmachtu. Diapozitivy ukazují dvě tváře války

05.01.2023 19:17:12 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Unikátní soubor fotografií zachycující rodinné i pracovní události v okruhu vojáka wehrmachtu nasazeného na východní frontě má ve svých sbírkách Severočeské muzeum. Voják pracoval na dodnes ne zcela jasné práci při tvorbě přesidlovacích a zajateckých táborů.

Soubor je unikátní svou výpovědní hodnotou - na jednom filmovém pásu se objevují fotografie rodinné, vyzařující příjemnou atmosféru Vánoc, aby je na dalších filmových políčkách střídaly záběry mrtvol v ostnatých drátech. Lidské utrpení je zde zachyceno jen jako zajímavý pracovní problém, jako by zajatci kdesi na východě nebyli lidskými bytostmi. Autor portrétoval vlastní děti i rodinu a naproti tomu na jiných filmech na východní frontě zachycoval zajatce.

„Historické fotografie jsou velmi důležitým dokladem doby. V případě zmíněných fotografií z druhé světové války se jedná o doklad z velmi bolestného období na území současného Libereckého kraje. Historikové našeho Severočeského muzea díky nim odhalují řadu detailů z tehdejšího života našich předchůdců," řekla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Z několika fotografií byli muzejníci před lety schopni určit, že rodinné výlety se odehrávaly v Krkonoších, v okolí Hrádku nad Nisou a na Cvikovsku. Nejnovější zjištění se váže k možnému bydlišti autora. Ten pravděpodobně pocházel z České Lípy. Je také možné, že v České Lípě měl část rodiny, nebo tam žili jeho příbuzní.

Dalším bonusem jsou fotografie skupiny obyvatel, která byla nazývaná Volksdeutsche. Jednalo se o Němce žijící v zahraničí, takže do této skupiny patřily před mnichovskou dohodou i němečtí obyvatelé československého pohraničí.

Společným znakem byla němčina jako mateřský jazyk. Za tábory pro Volksdeutche zodpovídal úřad Volksdeutche Mittelstelle, jehož cílem bylo navrátit Němce do říše v duchu hesla Heim ins Reich. Úřad se staral o návrat etnických Němců do říše s cílem získat nové pracovníky do zemědělství a průmyslu. Vznikl už v roce 1933 a po roce 1938 se zabýval především přísunem osob, které byly vnímány jako pracovní síla.

V Německu, respektive ve Staré říši byla situace mírně odlišná a pro přesídlence mnohem komfortnější. Na Liberecku, Českolipsku a Jablonecku byly tábory zaměřené především na těžkou práci. Měly být dočasným řešením, kde přistěhovalci měli dostat ideové školení, zbavit se možných infekčních chorob a poté jim měly být přiděleny byty či domy.

„To se opravdu dělo, ale celým systémem se nepodařilo protlačit celou masu přistěhovalců. Mnohé tábory tak sloužily až do konce války a stávalo se, že místo života v říši čekala přesídlence paradoxně nacistická nucená práce," doplnil Ivan Rous ze Severočeského muzea.

Velký tábor pro Němce z Besarábie a Volyně byl v továrně Siemens v České Lípě na adrese Moskevská 674/50. V blízké ulici U Kartounky byl zbudován barákový tábor a bylo zde ubytováno 1200 osob z Besarábie a Bukoviny, což představovalo zátěž pro město a s postupem války se situace zhoršovala. Tábory byly plné a v roce 1945 dorazila do České Lípy další vlna, tentokrát slezských Němců a celkový počet těchto osob vzrostl na přibližně sedm tisíc.

Tábor v továrně Siemens obsadili v roce 1941 především ženy s dětmi a starší muži. Dvůr továrny byl využit pro sušení prádla i výrobu slamníků. Prakticky vše, od postelí po přikrývky, se vyrábělo na místě. Po zabydlení byly děti hromadně odváděny do centra České Lípy, do školek a škol na běžné vyučování. Ženy a starší muži pracovaly v okolních továrnách, ale o jejich rozmístění nemáme žádné informace. Zásobování tábora zajišťovala zprvu armáda, později město Česká Lípa.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Restaurovaná miska z rubínového skla v sobě nese mnohá tajemství
Franz Liebieg. Talentovaný liberecký závodník, na kterého se zapomnělo
Severočeské muzeum v Liberci restauruje rokokový lustr
Ministerstvo kultury podpořilo další restaurování negativů firmy Ginzkey
Kachle z hradu Návarova zdobí granátová jablka i vyšpulené pozadí
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží muzejníkům
V archeologické sbírce Severočeského muzea jsou i pravěká chrastítka
Kůlem z libereckého muzea kdysi prokláli srdce vražedkyni novorozence
Více květin i stromů. Park u Severočeského muzea se dočká obnovy
Severočeské muzeum v Liberci vystavuje renesanční církevní oděv
Severočeské muzeum uchystalo velkou výstavu fotografa Petra Šimra
Autor zrcadlové stěny, nádobí a textilu na Ještědu by oslavil 90 let
Pozdrav z antiky: toaletní nádobka podoby býka v Severočeském muzeu
Severočeské muzeum představí zrestaurované automatofony
Severočeské muzeum představuje historické pracovní nástroje
Severočeské muzeum ukáže historické fotografie ze svých sbírek
Sochy ze zbouraného domu dorazily z galerie do muzea
Severočeské muzeum restauruje historické hodiny
Pozůstalost dobrodruha Gustava Ginzela získalo Severočeské muzeum
Finišuje třetí etapa modernizace Severočeského muzea
Když hmyz nelétá: entomologové v Severočeském muzeu v zimě bádají
Severočeské muzeum ukazuje, jak se přálo šéfovi před 160 lety
Severočeské muzeum vystavuje znovuobjevený nejstarší zvon Liberce
Z divadla putovaly na 70 let do muzea, nyní prošly šaty restaurováním
Severočeské muzeum se chlubí elektroměrem Siemens z roku 1936
Severočeské muzeum obnovuje plastiky sochaře Metznera
Pražští studenti zrestaurovali grafiky pro Severočeské muzeum
Rekordní návštěvnost i tržby. Severočeské muzeum hodnotí sezonu
Muzejní poklady v novém lesku. Kraj zaplatí obnovu sbírek
Severočeské muzeum zve na Den otevřených dveří po rekonstrukci
Druhá etapa rekonstrukce Severočeského muzea v Liberci pokračuje
Křest knihy o výtvarníkovi Harcubovi zpestřily ukázky jeho děl
Výstava na kraji ukáže medaile a plastiky ze Severočeského muzea
Pohlednice a oděvy zrestauruje Severočeské muzeum i díky dotaci
Modernizace Severočeského muzea pokračuje. Otevře na podzim 2020
Severočeské muzeum představuje na kraji kubistický kávový servis

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.