Václav Helšus se představí jako rudišovský hrdina Alois Nebel

04.02.2022 16:43:11 | Autor: Michaela Pompová | Rubrika: Kultura | Obce: Liberecký kraj

Malé divadlo v Liberci jako svou první premiéru letošního roku uvede inscenaci Alois Nebel. Jevištní podobu románu pro libereckou činohru připravuje mladý režisér Adam Skala, atmosféru hor a vlaků inscenaci dodá hudba Jakuba Königa, známého pod uměleckým jménem Kittchen, a titulní postavu ztvární Václav Helšus. Premiéry se zúčastní autor díla, Jaroslav Rudiš, a součástí bude i autogramiáda. Při této příležitosti bude možné si v nově otevřeném klubu Malého divadla zakoupit jeho vybrané tituly.

Grafický román o skromném výpravčím, který na zapadlém horském nádraží v Bílém Potoce odolává mlze a dějinám v rytmu příjezdů a odjezdů, znáte nejspíš z originálního filmového zpracování z roku 2011. Z příběhu nenápadného hrdiny dýchá atmosféra hor a tratí na konci světa, kam lidé utíkají, když se jejich život příliš zamotá, nebo jsou odtud v pohnutých okamžicích dějin vyháněni jinými uprchlíky a dobrodruhy, kteří se o místo na světě musí rvát. Přestože autoři děj zasadili do Priessnitzových Jeseníků, vnímáme titul jako součást lokální dramaturgie. Jeden z nejúspěšnějších současných českých spisovatelů Jaroslav Rudiš se totiž narodil v Českém Ráji a studoval v Liberci, Jizerky jsou zdrojem jeho obrazivosti a krajina Sudet je jeho bytostným tématem. Žije v Berlíně, jeho novinky jsou vždy houfně sledovanou událostí a německý prezident ho letos vyznamenal řádem za přínos ke sbližování Čechů a Němců.

Kdybyste hledali sudetskou krajinu, která hraje hlavní roli v románu Alois Nebel, můžete se vydat do Jeseníků. Nejlépe vlakem po trati Pardubice - Choceň - Česká Třebová - Zábřeh - Lipová. Těsně předtím, než byste dojeli do města Jeseník, přestoupíte v obci Lipová-Lázně na lokálku, která odbočuje přes Žulovou do Javorníku, kde končí. Bílý Potok je část obce Javorník. Podobná slepá trať vede i do nedaleké Vidnavy nebo Zlatých Hor na samé polské hranici. Románový Bílý Potok je ovšem místem poctivě fiktivním, výtvarným předobrazem pro jeho zapadlé nádraží byla stanice Horní Lipová na trati Hanušovice - Jeseník. To podstatné na této krajině je, že byla předmětem válek a jsou v ní hluboko zakopané kosti a viny, o které zakopává každý, kdo sem zabloudí. Lidé tu odjakživa a napořád ztrácejí půdu pod nohama.

Jaroslav Rudiš patří k nepřehlédnutelným osobnostem současné české literatury, dokonce se jako jeden z mála stal uznávaným spisovatelem evropským. Již jeho první román Nebe pod Berlínem (2002) získal prestižní Cenu Jiřího Ortena, byl přeložen do sedmi jazyků a zpracován v divadle i v rozhlase. Od té doby jeho hvězda stále stoupá. Žije v Berlíně a od roku 2019 už postupuje obráceně: svůj nejnovější román Winterbergova poslední cesta napsal v němčině a do češtiny je překládán. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ho v roce 2021 vyznamenal řádem za přínos ke sbližování Čechů a Němců a krátce před premiérou liberecké adaptace Aloise Nebela obdržel za svůj poslední román Cenu Karla Čapka, kterou uděluje Mezinárodní PEN klub.

Grafickou podobu románu vytvořil kreslíř Jaromír 99 a jednotlivé části nesou názvy míst, kam čtenáře zavedou koleje příběhu: Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Hlavním hrdinou komiksu je výpravčí Nebel, který na zapadlém horském nádraží čelí mlze a dějinám v rytmu příjezdů a odjezdů. Autoři děj zasadili do Priessnitzových Jeseníků, Jaroslav Rudiš ale inspiraci čerpal bezpochyby i v Jizerkách. Slepou trať z Raspenavy do Bílého Potoka zná velmi dobře. Koneckonců, zdejší hory a Jeseníky mají mnoho společného, všude jsou tu Sudety. V roce 2011 byla trilogie zfilmována neobvyklou technikou rotoskopie, která filmu dodala jedinečný vizuální styl, vycházející z výtvarného pojetí původního komiksu. V režii Tomáše Luňáka hlavní roli vytvořil Miroslav Krobot.

Jaroslav Rudiš vyrostl v Lomnici nad Popelkou, na gymnázium chodil v Turnově a na vysokou školu přišel do Liberce. Vystudoval němčinu a dějepis na Pedagogické fakultě Technické univerzity. Ve studiu pokračoval v Praze, Curychu a v letech 2001-2002 díky novinářskému stipendiu v Berlíně. Než se stal úspěšným spisovatelem na volné noze, pracoval jako učitel, DJ, manažer punkové skupiny, hotelový portýr a novinář v deníku Právo. Rád jezdí vlakem. Vždy byl velkým znalcem všech nejnovějších hudebních stylů. Kdo prožil mládí koncem devadesátých let v Liberci, možná pamatuje kultovní večery Rádio Jára v rockovém klubu GoLet (dnešní Bunkr), kde budoucí slavný literát vzdělával libereckou mládež v současné muzice. Hudbu nikdy neopustil a stal se postupně duší několika výrazných uskupení: příležitostně vystupuje se skupinami U-Bahn, The Bombers a Kafkaband, píše písňové texty, například pro skupiny Umakart a Lety mimo.

Zpěvák, skladatel, kytarista i výtvarník Jaromír Švejdík se narodil 14. října 1963 v Jeseníku. Od roku 1989 zpívá v kapele Priessnitz a píše většinu jejích poetických textů. Vytvořil storyboardy k filmům Jedna ruka netleská, Samotáři, Děti Duny nebo Grandhotel, je autorem komiksů Bomber, Zámek a Zátopek a Zatím dobrý. V době, kdy s Jaroslavem Rudišem tvořil grafický román Alois Nebel, založili spolu také alternativní hudební skupinu Umakart a vydali album Manuál (2004), na kterém jsou oba podepsaní jako textaři. Umakart spojil několik výrazných osobností české hudební scény a členů známých kapel: kromě Jaromíra 99 také Dušana Neuwertha a Jiřího Hradila z Tata Bojs, Jana P. Muchowa z The Ecstasy of Saint Theresa a bubeníka Tomáše Neuwertha, který se objevuje v celé řadě zajímavých projektů, mimo jiné spolupracuje s Jakubem Königem na albech fiktivního kuchaře Kittchena.

Jakub König (*1978) je výrazná osobnost alternativní hudební scény, uznávaný textař a písničkář, bloger, autor komiksů a malíř. Mohli jste se s ním setkat pod uměleckým jménem Kittchen. Jeho hudba jako by k Nebelovi nějak patřila: v jeho písních uslyšíte hodně mlhy a tmy, kam je třeba se dívat a vytahovat staré sudetské kosti na světlo a v odpuštění nacházet světlo a naději. Pochází z České Lípy, studoval scenáristiku na FAMU a text a scénář na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Pozornost kritiky upoutal albem Menu (2011), kde vystupuje jako Kittchen: fiktivní postava maskovaného hotelového kuchaře z Doks, který své niterně melancholické písně nahrává s nástroji, jaké nachází v kuchyni. Díky hravé mystifikaci s přízračnou černou maskou našel odvahu dát hlas i tvář svým temným stránkám. Jeho druhé album Radio (2013) získalo cenu Anděl. V roce 2017 sundal masku a založil dvacetičlenný orchestr s poetickým názvem Zvíře jménem Podzim, se kterým natočil stejnojmenné album. Nečekaně radostnou melancholii desky si můžete vychutnat třeba v písni Černou... Druhé album kapely nese název Září, oplývá mohutnými postrockovými refrény i tichým zamyšlením a přineslo hned dvě ceny Anděl. Ve svém nejnovějším albu Puls (2021) se Jakub König vrací k maskovanému kuchaři, není už ale sám. Z Kittchen se stala tříčlenná kapela. Až půjdete z divadla, můžete si sudetskou mlhu připomenout třeba písní Strachem, natočenou v Jeseníkách.

Premiéra inscenace Alois Nebel proběhne 4. února 2022 v 19 hodin v Malém divadle. V hlavních rolích se představí Václav Helšus, Jana Hejret Vojtková, Tomáš Impseil a Přemysl Houška. Režie se ujal Adam Skala, scénografii zajistila Tereza Gsöllhoferová a dramaturgii Lenka Chválová. Kostýmy má na starosti Eva Justichová, hudbu k inscenaci vytvořil Jakub König.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Divadlo F. X. Šaldy uvádí komedii Hra, která se zvrtla

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.