Tip na výlet - údolím Mohelky do Letařovic

27.08.2011 08:55:03 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Jablonecko

Pod zámkem Sychrovem mění říčka Mohelka směr jižního toku prudce k západu. Podtéká pod 120 metrů dlouhým sychrovským patrovým železničním viaduktem, který překlenuje údolí Mohelky ve výši 32 metrů. Most byl postaven v letech 1857 - 59 a první vlak do Liberce zde projel 1. 5. 1859. Most má osm oblouků půlkruhových vrchních a šest níže položených oblouků stlačených. Obdivujeme masivní kamenné pilíře i stavitele, kteří jakoby zde napodobili proslulý železniční patrový most Kalte Rinne na rakouském Semmeringu.

Po údolní silničce přicházíme do chalupářské osady s krásným zvukomalebným názvem Třtí. Název je odvozen od staročeského slova trstění, vegetace rostoucí v zamokřelém údolí. Mohelka se klikatí v sevřeném údolí, mezi spádnými svahy s temnou zelení smrků, občas se přiblíží k silničce, aby posléze zmizela v olšinách.

Na ostrohu mezi Oharkou, říčkou přitékající zprava z rozkošného údolíčka, a Mohelkou, stávalo v raném středověku slovanské hradiště Klamorna-Dehtáry. Lidská sídla zde však byla pravděpodobně několik tisíc let před Kristem, v pozdní době kamenné a době bronzové. Současná Klamorna, to je tichý kout s malebně rozházenými chatami a chalupami po stráních.

Osada Trávníček byla známá svými vodními mlýny v údolí. Nejznámější z nich, dřevěný Beranův mlýn byl postaven v letech 1863-64. Vyniká bohatě členěnou lomenicí a také orámování oken a další stavební prvky jsou mistrovským tesařským dílem, které zůstalo zachováno dodnes.

Rozcestí k Hradčanům stráží stará lípa s mariánským obrázkem. Z rozcestí se necháme vést modrou značkou; po můstku přecházíme Mohelku na pravý břeh a stoupáme strání k Letařovicům. Do daleka svítí patrová budova bývalé školy na kopci. Dávno pryč jsou však doby, kdy sem přicházely houfy školáčků, kteří ji plnili dětským štěbetáním a smíchem.

Kostelík letařovický je obklopen hřbitovní zdí, stojí na okraji ostrohu Mohelky a Ještědky. Prastaré duchovní místo. Kdysi zde byla kaplička na okraji pralesního hvozdu, původní farní kostel je připomínán v roce 1363. Nevelký barokní kostel sv. Jakuba Většího byl vybudován v roce 1695, věž přistavena roku 1734.

Obdivuhodnou ukázkou lidového baroka je malířská výzdoba plochého kazetového dřevěného stropu datovaná do roku 1722. Na tabulovém stropě z 91 čtverců je zobrazena celá legenda o patronu kostela sv. Jakubovi, namalovaná neznámým lidovým umělcem pravděpodobně z Českého Dubu, kam Letařovice jako poddanská ves patřily.

Také zdejší pozdně gotický oltář z poslední čtvrtiny 15. století je významným uměleckým dílem, nyní součástí expozice starého českého umění Národní galerie u sv. Anežky. V nízké, malé kostnici naproti kostelu, nalezneme oltář sestavený z lidských lebek a hnátů, který pochází z konce 18. století. Kostnice je přístupná v době zdejší svatojakubské pouti. Milé je posezení před kostelíkem pod korunami starých lip.

Daleko od ruchu současného světa zde ještě cítíme prostou a srdečnou duši starého venkova. Letařovický kostelík si velmi oblíbil malíř a grafik Karel Vik; v několika kouzelných barevných dřevorytech zobrazil exteriér i interiér kostelíka. Rád sedával na schodech bývalé školy s krásnou vyhlídkou do údolí. V letařovické škole působil v letech 1926 - 27, jako učitel, spisovatel Fr.antišek Křelina (1903-1976).

Tady v Letařovicích a okolí nacházel náměty pro své povídky a romány, které tak působivě líčí životní osudy zdejších lidí v meziválečném období. Tady byly ty stráně s vřesem, peklitým hlohem a jalovou plahočinou, jak je známe z románu Jalovčí stráně.

Pozoruhodná slova pronesl o tomto spisovateli F. X. Šalda: „Křelina má, není o tom pochyby, básnický vid života, má zvláštní světelný okřídlený pohled, kterým vynáší zemi, lidi i věci do vyššího světla podnebeského."

Dnešní Letařovice (obec Bílá) mají asi deset stálých obyvatel a mnohem více chalupářů. Pod Letařovicemi se údolí Mohelky rozvolňuje, u Libíče přijímá Mohelka horskou Ještědku. Prudce opět obrací tok k jihu, aby v Mohelnici n. J. splynula s Jizerou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.

Město Jablonec dá dvacet tisíc pro Zdravotní klauny

Jablonec nad Nisou uvolní ze svého rozpočtu peněžitý dar ve výši 20 000 korun pro organizaci Zdravotní klaun, o.p.s., na podporu realizace zdravotních klauniád pro děti hospitalizované v Nemocnici Jablonec nad Nisou. „Zdravotní klauni dokáží dětem i jejich rodinám alespoň na chvíli ulevit od stresu a obav, které hospitalizace přináší. Jejich práce má skutečný lidský rozměr a pozitivní dopad na psychiku malých pacientů. Proto považuji za důležité, aby město tuto činnost podpořilo," řekla jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.