Rozvoj Velkých Hamrů ovlivnily Liebigovy textilky

24.09.2011 08:37:32 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Velké Hamry

Městem Velké Hamry protéká řeka Kamenice, která mu dodala neopakovatelný ráz. Na pravém břehu řeky se město rozpíná vysoko po stráních a obydlí zasahují až k černostudničnímu hřebeni. Zatímco textilní továrny při řece vtiskly městu průmyslovou tvář, život v části Bohdalovice nebo Hamrska se nijak neodlišuje od života na vesnici.

Přestože se nezachovaly písemné doklady ani zbytky hamru, předpokládá se, že již ve 13. nebo 14. století stávaly na katastru Velkých Hamrů železné hamry. „Odtud také vzniklo historické pojmenování obcí Hamrsko, Dolení Hamr a Hoření Hamr," uvedla Libuše Drvotová, devadesátiletá pamětnice a bývalá kronikářka Velkých Hamrů.

V roce 1914 sloučili osady Dolení Hamr a Hoření Hamr v jednu obec s názvem Velké Hamry. Bohdalovice, podle Libuše Drvotové, připojili v roce 1947 a po mnoha jednáních i Svárov. Ten byl v té době součástí Šumburku. V roce 1926 dosáhly Velké Hamry povýšení na městys, titul město získaly až v roce 1968.

Velké Hamry byly ještě v první polovině 19. století chudou oblastí bez průmyslu. Levná pracovní síla a prudký tok řeky Kamenice, vhodný k pohánění strojů, byly důvody, proč firma Johann Liebig a spol. založila v roce 1845 přádelnu a tkalcovnu bavlny na Svárově. Přádelnu na Mezivodí pak začali stavět v roce 1907. Textilní továrny daly práci stovkám lidí a napomáhaly rozvoji města až do současného útlumu textilního průmyslu.

„Pamatuji si celou šňůru textilek. Mlýnska v Plavech, hamrovské Mezivodí a Svárov, další v Tanvaldě a na Smržovce. Dávaly obživu mnoha lidem, ale města na to nakonec doplatila," uvedl starosta Jaroslav Najman.

Dnes jsou podle něj z továren chátrající objekty a z textilních dělníků nezaměstnaní. „Továrna na Mezivodí je zavřená. Majiteli slouží jen jako stanoviště solárních panelů, objekt je jinak úplně prázdný. My už s majitelem jednali na téma, jak jej využít. V přilehlém objektu sídlí alespoň truhlářství Miček. Ten do budovy investoval a zároveň se snaží, aby i okolí firmy vypadalo slušně. Textilka na Svárově je už z větší části zbořená. V pronajaté části objektu fungují některé provozy, například sběrna šrotu," přiblížil hamrovský starosta Jaroslav Najman.

Baron Liebig nechal postavit pro textilní dělníky bytové domy. „Byty v Kartouzech měly po dvou místnostech. To bylo na tehdejší dobu něco, protože většinou se bydlelo v jednom pokoji," doplnila Libuše Drvotová. Pro mistry a úředníky vznikla Kolonka. Pro německé mistry nechal továrník vystavět hotel Liebig, dnešní hotel Britz. „Objekt je v soukromém vlastnictví. Prošel rekonstrukcí, vybudovali bowlingovou dráhu. Přesto je zavřený. Budova chátrá a podléhá postupné devastaci. Například měděné okapy skončily pravděpodobně v nějaké sběrně," posteskl si starosta města.

„Firma Liebig se mimo jiné zasadila o zřízení železniční stanice a přestavěla starou kamenitou cestu z Tanvaldu do Hořeního Hamru," doplnila Libuše Drvotová, která zpracovala Vývojový přehled závodu Svárov. Dokument je nyní uložen v archivu v Jablonci nad Nisou.

Svárovská textilka se ale do povědomí lidí zapsala také jako dějiště takzvané Svárovské stávky. Ta vešla do dějin jako první masová organizovaná stávka v Čechách. V době komunistické totality tuto událost zneužívali k demonstrování střetu dělnického hnutí s baronem Liebigem, jako zářným příkladem prohnilého kapitalismu. V krvavě potlačenou stávku vyústily spory mezi dělníky a Václavem Palmem, ředitelem Liebigových továren. Stávka se vyhrotila 31. března 1870, kdy proti sobě stály asi dva tisíce dělníků a dvě setniny pěšího pluku. Vojáci a četníci stávku rozehnali. Na počest obětem odhalili v roce 1963 Památník svárovské stávky sochaře Vladimíra Kýna. Jednou ze sedmi obětí byla i šestnáctiletá Pavlínka Linková. Její osud se stal námětem filmu Pavlínka režiséra Karla Kachyni z roku 1974.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 13 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch končí ve funkci

Ministr životního prostředí Igor Červený po vzájemné dohodě odvolal z funkce ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Správu KRNAP vedl Robin Böhnisch od ledna 2018. Do jejího čela nastoupil s ambicí propojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací směrem k obcím, partnerům i veřejnosti. Během svého působení organizaci směřoval k moderní, odborně silné a datově podložené instituci. Podílel se na přípravě i prosazení klíčových strategických dokumentů. Více podrobbností na Našem Pojizeří

Kraj školám usnadní dopravu žáků na výukové programy

Výukové programy v iQlandii patří mezi ty, které dokážou žáky nadchnout pro vědu a techniku a nabídnout jim učení jinak než jen v lavicích. Pro některé školy ale může být překážkou samotná doprava. Liberecký kraj proto i ve druhém pololetí tohoto školního roku pokračuje v podpoře dopravy žáků na výukové programy do iQlandie a nabízí školám možnost žádat o dotaci průběžně. „Chceme, aby se kvalitní a inspirativní výukové programy dostaly ke všem dětem bez ohledu na to, odkud pocházejí. Doprava bývá často tou největší překážkou, a proto ji kraj školám pomáhá řešit," upřesnila radní Libereckého kraje pro resort školství a sportu Jitka Skalická.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne