Ředitelování na průmyslové škole je náročnější než vedení gymnázia, říká Zdeňka Laštovičková

08.11.2011 07:16:09 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Společnost | Obce: Železný Brod

Od ledna roku 2000 působí jako ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě akademická sochařka Zdeňka Laštovičková. Profesně je se železnobrodskou sklářskou školou spojena již víc jak čtvrt století. Nastoupila zde totiž v roce 1985 jako pedagog a patnáct let vyučovala vzorkařství skleněné bižuterie.

„Střední sklářskou školu v Železném Brodě jsem i sama absolvovala. A to obor vzorkařství skleněné bižuterie," prozradila Zdeňka Laštovičková.

Na škole začala učit po narození druhého dítěte. „První dva roky jsem učila, co bylo třeba. Například obor rytého skla i kovorytí. Kvůli poměrům ve vedení školy před rokem 89 jsem ale chtěla odejít," přiznala. Měla už naplánovanou restaurátorskou práci ve zlatnickém a šperkařském oboru. „Pak přišla revoluce. Ředitelem školy se stal kolega Pavel Ježek a nastala všeobecně výborná atmosféra oněch devadesátých let," vzpomínala Zdeňka Laštovičková.

Ředitele svazují zákony a náročná administrativa

Po smrti profesora Pavla Ježka se přihlásila do konkurzu na ředitelku uměleckoprůmyslové školy. „V té době ještě nebyla taková svázanost zákony a administrativou. Všechno, co jsem potřebovala vědět k výkonu funkce, bylo ve vyhlášce o pedagogických pracovnících a ve školském zákoně. Od té doby přibylo administrativy, výkazů, různých nařízení a směrnic," povzdechla Zdeňka Laštovičková.

Podle ředitelky se škola musí ohánět, aby obstála na trhu. Stejně jako firmy. „My se musíme uplatnit na trhu vzdělávacím. Krajský úřad zatím pokrývá potřeby uměleckých a odborných škol, jejichž provoz je o něco nákladnější než škol všeobecných. Ale kdybychom se sami nesnažili, neměli bychom prostředky na inovace. A stagnovat ve školství je zabíjející," zdůraznila ředitelka střední školy.

Podle Zdeňky Laštovičkové je ředitelování na průmyslové škole náročnější než vedení například gymnázia nebo ekonomické školy. „Máme několik odborných dílen, což jsou vlastně malé provozy, a sklářskou huť. Musíme podnikat. Pronajímat, organizovat kurzy, snažit se dobře prodat studentské práce. Tak získáme peníze na rozvoj," prohlásila.

Ředitelka železnobrodské průmyslovky se pozastavila také nad nastavením vzdělání v republice. „Před patnácti lety se rozjel trend zvyšování všeobecné vzdělanosti. Budeme tedy mít ohromné množství všeobecně vzdělaných bakalářů. Ale nebudeme mít technické odborníky, chemiky, řemeslníky, vzdělané lidi do průmyslu. Společnost si na tento vývoj zvykla a velmi špatně se tato chyba vrací zpátky," zauvažovala Zdeňka Laštovičková.

Více o škole a Zzdeňce Laštovičkové se dočtete v úterním vydání tištěného týdeníku Naše Jablonecko.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 3 fotek)

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."