Mšeno jako neodmyslitelná součást Jablonce

27.12.2011 16:37:02 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Jablonec nad Nisou

Počátek Mšena je úzce spojený s jednou z nejstarších sklářských hutí Jizerských hor. Huť založil Franz Kuntze v roce 1548. Sklárnu nejprve úspěšně provozovali Wanderové. Na počátku 17. století přešla do majetku významného sklářského rodu Schürerů, kteří zde podnikali až do ničivého požáru roku 1734. Huť už po požáru pravděpodobně neobnovili.

Obec vznikla v první polovině 16. století poté, co ke sklářské huti vystavěli panský dům, mlýn, pilu a hutní statek. Vesnici pojmenovali Mšeno. Ve staré češtině název označoval mechovaté místo.

Němci ale osadu nazývali Grünwald, tedy Zelený Les. Nejstarší část Mšena se pravděpodobně rozkládala v prostoru mezi dnešními ulicemi F. L. Čelakovského a Palackého.

„Myslím si, že Jablonec a Mšeno k sobě neodmyslitelně patří. Svým způsobem se vzájemně prolínala i jejich historie. Nejprve se rozvíjel Jablonec. Po dvojím vypálení Jablonce to byla Kuntzova huť ve Mšeně, která dala podnět k obnovení rozvoje sklářství a později bižuterní výroby," uvedla Hana Samková, učitelka na ZŠ v Arbesově ulici.

Nejen sklo, ale i textil

Kromě sklářského průmyslu se ve Mšeně rozvíjel i průmysl textilní. Už v roce 1798 zde liberecký obchodník Philipp Vater postavil první textilku. Textilní výroba se udržela a v několikrát přestavěné továrně pokračovala i po roce 1945. Později provoz známý pod názvem Silka převzal národní podnik Bižuterie.

„Spousty lidí si automaticky spojují Jablonec výhradně se sklem a s textilem zase Liberec. Jablonečtí podnikatelé se ale vyznačovali schopností rychle reagovat na poptávku. Tak například řada jabloneckých podniků přešla za napoleonských válek na výrobu sukna. V době kontinentální blokády se totiž přestalo dovážet kvalitní vlněné sukno. Ale uniformy pro vojáky bylo třeba vyrábět stále," nastínila Hana Samková.

Paneláky slouží na přespání

„Na přelomu 19. a 20. století bylo české obyvatelstvo v lokalitě výrazně menšinové. Němci si stavěli charakteristické vily, kde pro bydlení rodiny byla určená jen část. Část sloužila pro ubytování lidí, přijíždějících nakupovat zboží. Obchodníci nechtěli zákazníky pouštět do hotelů, kde by je mohl oslovit někdo jiný. Ubytovali je proto pod vlastní střechou a dobře se o ně postarali. Vytvořili tak dobrou atmosféru pro uzavírání obchodu. Vily stály v Pasekách, ve Mšeně i v centru Jablonce. Patřily k odkazu minulosti, ale bohužel, velká část už jich nenávratně zmizela," povzdechla si Hana Samková.

Mšeno mělo svoji samostatnou historii a bylo místem prosperujícím. V roce 1912 dokonce získalo titul městys. Přesto Mšeno v roce 1962 sloučili s Jabloncem. Ještě citelnější zásah utrpělo na počátku 80. let 20. století zbouráním starého Mšena a jeho nahrazením panelovou zástavbou.

„Když začali ve Mšeně stavět paneláky, lidé se hodně zlobili. Znamenalo to zničení původní architektury. Ale pro ty, kteří tam dnes bydlí, je to velmi pohodlné a příjemné bydlení. V dnešní době chodí lidé do bytu většinou jen přespat. Většinu času tráví v práci nebo potom za zábavou. A k tomu je Mšeno naprosto ideální. Je odtud blízko do centra Jablonce, ale i k přehradě. Ta poskytuje vyžití v létě i v zimě. V létě koupání a vodní sporty, v zimě bruslení. Okolí přehrady se nabízí k cyklistice, běhání, v zimě k běžeckému lyžování. Není daleko do Jizerek ani do Českého ráje," vyzdvihla Hana Samková.

Hana Samková jako jablonecká rodačka zdůrazňuje svůj vřelý vztah k Jablonci i ke Mšenu. „V roce 1983 jsme dostali byt v téměř ještě nedokončeném domě ve Mšeně. Všechny nové domy Mšena byly tehdy jednotné. Fasády byly složené z kamínků, balkony a lodžie obložené dřevem. Tato kombinace přírodních materiálů mi připadala nesmírně hezká. Dnes jsou ale domy ve Mšeně strakaté. Zateplování probíhá v různých etapách, majitelé volí rozdílné barevné kombinace," mínila Hana Samková.

Dvě školy mívali i v historii

Připojením Mšena k Jablonci v roce 1962 a rozsáhlým bouráním původní zástavby v 80. letech došlo k výrazným změnám i ve mšenském školství. V letech 1979 až 1980 vybudovali základní školu v Mozartově ulici. Počtem žáků patřila mezi největší školy okresu. V roce 1983 vznikla škola v Arbesově ulici. „Arbesovka není příliš velká. Stojí na úžasném místě na břehu přehrady. Děti mohou sportovat v přírodě v okolí přehrady, je odtud kousek do sportovního areálu Břízky. Přitom je škola dobře přístupná městskou dopravou. Myslím, že naše škola má i jinak dobrý zvuk. Proto k nám dojížděly děti například až z Rychnova u Jablonce," vyzdvihla učitelka Samková.

Vlastní školu získaly děti ze Mšena už v roce 1886. Před II. světovou válkou byly ve Mšeně školy dvě, původní německá měšťanská a česká škola obecná. Česká stávala v místě dnešní křižovatky ulic Palackého a Hluboké a v době hitlerovské okupace zanikla. Budova německé školy stojí dodnes. Po roce 1945 zde zahájili vyučování žáci obecné školy, počátkem 50. let pětitřídní školu rozšířili o II. stupeň.

Změny očima dětí

Změny, které se podepsaly na tváři Mšena v průběhu uplynulého století, výstižně zachycují takzvané prolínačky, které jsou součástí projektu Architektura v krajině Jablonecka.

„Komu učarovalo prolínání historie a současnosti, mohu náš projekt Architektura v krajině Jablonecka z roku 2006 vřele doporučit. Je součástí mezinárodního projektu Krajina za školou. Intenzivně na něm pracovali žáci z naší školy," přiblížila učitelka z Arbesovky.

Děti zpracovaly historii Jablonce, Mšena, Pasek a Rádla. „Jablonec jsme do projektu zařadili jako město světově známé díky sklu a bižuterii. Mšeno je domovské místo naší školy a Paseky proto, že se Mšenem tvořily jednotný celek. Výsledkem práce dětí je devadesát položek, které zajímavě přibližují jednotlivá místa. Srovnáním historických fotografií se současnými záběry žáci prezentovali změny jednotlivých lokalit našeho města. Každý tak může porovnat, jak to vypadá nyní a jak to vypadalo dřív. Třeba před sto lety," vysvětlila Hana Samková.

Mezi položkami v projektu je například kaplička svaté Anny, kterou postavili v roce 1780. Dnes stojí nedaleko křižovatky ulic Palackého a Mšenské. „Stála při hlavní cestě do Mšena. Ve srovnání současné fotografie s historickou je zřetelně vidět, jak ulici Palackého zahloubili," podotkla Hana Samková.

Zajímavý je také pohled na novodobé a staré fotografie náměstí U Kostela, kterému dominuje 300 let starý dub. Podobnost si zachoval pouze kostel Nejsvětější Trojice vysvěcený v roce 1938. „Dnes nejfrekventovanější mšenská křižovatka bývala rozcestím tří malých steziček," přiblížila Hana Samková.

Velký prostor věnují jablonecké přehradě, kterou i přes protesty obyvatel dokončili v roce 1910. Vodní dílo znamenalo velký zásah do zástavby, museli přesunout Priebschovu huť a sklárnu z roku 1882. Nakonec lidé přehradu přijali, protože přinesla i řadu pozitiv. Zajímavé je seznámení s fotografiemi plážové restaurace, která získala lidové pojmenování Tajvan.

„Bývala tam obrovská návštěvnost. Přes den se zde zdržovali rekreanti, večer se stávala kulturním centrem Mšena s vyhlášenými zábavami. Po revoluci zažil Tajvan střídání majitelů a nakonec objekt vyhořel," upřesnila Hana Samková.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 15 fotek)

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Plánované uzavírky ulic v Kokoníně a Vrkoslavicích

Do 30. srpna bude uzavřená kokonínská ulice V Úvoze a na Vrkoslavicích bude uzavřený úsek od křižovatky s ulicí U Pískovny po křižovatku s ulicí Sokolskou. Důvodem je úprava komunikace ulice V Úvoze.

Hladina podzemních vod v okolí dolu Turów za poslední dva roky vzrostla

Česká geologická služba předložila výsledky měření hladin podzemních vod v okolí dolu Turów na českém území a v okolí podzemní těsnící stěny. Vyplývá z nich, že roste jejich hodnota podél těsnící stěny na polském území, v hlubších kolektorech mezi stěnou a státní hranicí Polské a České republiky a také mezi podzemní stěnou v samotném dole Turów. Oproti tomu od září 2020 až do dubna 2024 hladiny podzemních vod v hlubších kolektorech na českém území nadále klesaly a na konci dubna 2024 jsou na nejnižší úrovni. V okolí Uhelné od srpna 2023 hladiny podzemní vody převážně stagnují a od února 2024 nepatrně rostou. „Výsledky jsou nyní mírně pozitivní. Stoupání hladin vrtů za těsnící stěnou má setrvalou tendenci a propisuje se již do několika hlubinných vrtů na českém území," uvedl Václav Židek, radní pro resort životního prostředí a zemědělství. „Jsem rád, že se také připravuje nový hydrogeologický model, který pohyb podzemních vod podrobně zmapuje. Budeme tak mít kromě čísel z měření i konkrétnější přehled vývoje a chování podzemních vod."

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne