Marek Kittel s parťákem úspěšně bojoval v Alpách

17.09.2014 13:37:13 | Autor: Ladislav Janata | Rubrika: Sport | Obce: Jablonec nad Nisou

Marek Kittel, biatlonista z Josefova Dolu, na začátku září seznámil naše čtenáře se svojí letošní sportovní výzvou, kterou se stal etapový závod dvojic Gore-Tex Transalpine-Run. Letošního jubilejního 10. ročníku se zúčastnilo 46 národů z celého světa.

O svém výkonu a zážitcích informoval naši sportovní redakci:

Běželo se třemi státy, a to Německem, Rakouskem a Itálií. Celkem 292 km s převýšením přes 13 500 m. Já jsem se 30. srpna v německém Ruhpoldingu postavil na start s parťákem Tomášem Bystřickým z Plzně. Jako jediní Češi spolu s dalšími 276 závodními dvojicemi. Náš tým se jmenoval Rock Point/Salomon a pro nás oba byl závod první velkou závodní zahraniční zkušeností. Support našeho týmu byl třetí člen Tomáš Řezníček, který se o nás staral a přesunoval se s obytným autem mezi etapami. Po osmi těžkých dnech jsme dosáhli výsledku, se kterým jsme vůbec nepočítali a o to víc nás potěšil. V kategorii jsme se umístili na 12. místě a celkově na 27. místě. Naštěstí jsme nepatřili mezi týmy, kterým se závod nepodařilo z různých důvodů dokončit. Do italského Sextenu doběhlo o 86 týmů méně.

A jak závod probíhal z mého pohledu? Do Ruhpoldingu jsme dorazili o den dříve, abychom se v klidu připravili a zaregistrovali. Bylo krásné teplé a slunečné počasí, které se však přes noc zlomilo a v den startu se spustil déšť, který nás provázel první dny závodu. Nebylo lehké v těchto podmínkách závodit. Přes noc jsem poslouchal, jak mi nad hlavou buší do střechy karavanu déšť a vstát v 6 hodin ráno do těchto podmínek nebylo úplně ideální a ještě v tom 5 hodin běžet! Snažil jsem se to nevnímat a soustředil jsem se hlavně na následující etapu. V prvních dnech jsme běželi rozbahněnými horskými cestami a kluzkou mokrou trávou. V některých případech tak běh z kopce trval skoro déle než do kopce. Kvůli nepříznivému počasí museli pořadatelé změnit 3. etapu, kdy jsme měli běžet přes nejvyšší vrchol seriálu (2666m). V ten den napadlo 30 cm sněhu, byla mlha a foukal studený silný vítr. Běželi jsme náhradní okruh dlouhý 30 km kolem Neukirchenu. Po této etapě jsme se museli dopravit do Prettau, kde startovala 4. etapa.

Následující etapu se počasí poměrně umoudřilo, ale i tak jsme běželi přes zasněžené vrcholky (2600m). Přesvědčil jsem se, že je potřeba ráno se pořádně najíst. Lupínky před tak dlouhým během prostě nestačí. Během závodu jsme doplňovali energii produkty od Enervitu, jídlem z občerstvovacích stanic (banány, oříšky, rozinky). Po každé etapě nám pomohla na regeneraci R2ka a přístroje od Compexu. Jak přibývalo uběhnutých kilometrů, jedli jsme a pili čím dál více.

 Do poloviny závodu jsme se pohybovali v naší kategorii mezi 20. a 30. místem. Zlom nastal v závodě zvaném Vertical kilometer (6,5km/ +1075m), který se konal ve středu. Díky našim jednotlivým časům, které se sčítaly, jsme se posunuli do startovního bloku A. To nám usnadnilo posouvat se během závodu do předních pozic a nemuseli jsme přebíhat stovky lidí před sebou. V následujících dnech jsme se neustále posouvali ve výsledcích dopředu a obsazovali postupně 13., 12. a nakonec v poslední etapě dlouhé 33 km 8. místo v kategorii.
Na cílové čáře v Sextenu mi ukápla i slzička, dojetím i bolestí zároveň. Od předposlední etapy mě začala bolet zřejmě unavená achillovka. Většinu běhů z kopce jsem běžel přes bolest a poslední etapu, kde se dolů běželo asi nejrychleji ze všech dnů, jsem si musel vzít i růžový prášek proti bolesti. Před cílovou čárou jsme se ctí vzali do ruky českou vlajku a v cíli pak práskli šampus. Byl to krásný a nezapomenutelný pocit po tom všem, čím jsme si během těch osmi dnů prošli.

Děkuji svému parťákovi Tomáši Bystřickému, a také Tomáši Řezníčkovi za vzájemnou spolupráci a hlavně podporu. Z mojí strany hlavně musím poděkovat svým rodičům, kteří mě ve sportu plně podporují po všech stránkách a nebýt jich, nikdy bych se na tento závod nepodíval. Další velké díky patří všem mým kamarádům a lidem, kteří nám průběžně psali, fandili a dění sledovali na internetu nebo poslouchali na rádiu Beat. Bez takové podpory by to nešlo a často nás to hnalo dopředu. Samozřejmě děkuji za náš tým všem našim sponzorům, kteří nás na naší cestě za úspěchem podpořili. Celý závod byl perfektně organizován. Mezi závodníky a členy organizačního týmu byla úžasná, veselá a přátelská atmosféra. Na trati a v cíli bylo plno fanoušků, kteří fandili všem. Přestože to občas bolelo, rozhodně bylo super se takového velkého závodu zúčastnit.

Po návratu domů mě čekaly tři dny klidu a potom část výkonnostních testů s českou biatlonovou reprezentací (střelba a výběh). Při výběhu byla únava z předchozího týdne znát, ale ostatní kluci a trenéři pro mě měli pochopení a s respektem uznali mou snahu to alespoň zkusit. Následující víkend jsem se zúčastnil závodu Red Bull 400 v Harrachově. Byla to tečka před přípravou na zimní biatlonovou a lyžařskou sezonu.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Biatlonista je na trati extrémního závodu

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 40 fotek)

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch končí ve funkci

Ministr životního prostředí Igor Červený po vzájemné dohodě odvolal z funkce ředitele Správy Krkonošského národního parku Robina Böhnische. Správu KRNAP vedl Robin Böhnisch od ledna 2018. Do jejího čela nastoupil s ambicí propojovat odbornou ochranu přírody s otevřenou komunikací směrem k obcím, partnerům i veřejnosti. Během svého působení organizaci směřoval k moderní, odborně silné a datově podložené instituci. Podílel se na přípravě i prosazení klíčových strategických dokumentů. Více podrobbností na Našem Pojizeří

Kraj školám usnadní dopravu žáků na výukové programy

Výukové programy v iQlandii patří mezi ty, které dokážou žáky nadchnout pro vědu a techniku a nabídnout jim učení jinak než jen v lavicích. Pro některé školy ale může být překážkou samotná doprava. Liberecký kraj proto i ve druhém pololetí tohoto školního roku pokračuje v podpoře dopravy žáků na výukové programy do iQlandie a nabízí školám možnost žádat o dotaci průběžně. „Chceme, aby se kvalitní a inspirativní výukové programy dostaly ke všem dětem bez ohledu na to, odkud pocházejí. Doprava bývá často tou největší překážkou, a proto ji kraj školám pomáhá řešit," upřesnila radní Libereckého kraje pro resort školství a sportu Jitka Skalická.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne