Ladislav Šlechta drátuje skoro všude

22.03.2012 13:58:41 | Autor: Jiří Endler | Rubrika: Volný čas | Obce: Harrachov

Zlaté české ručičky oceněné několika cenami má harrachovský dráteník Ladislav Šlechta. Muž, jenž se po většinu svého života věnoval práci se dřevem, se zamiloval do drátů, ze kterých dokáže udělat neuvěřitelně krásné věci. Za své umění získal dvakrát prestižní cenu Muzejní zlaté ručičky, certifikát Krkonoše originální produkt a v září loňského roku mu byl Cechem česko-moravských dráteníků udělen titul MISTR.

 

 Jak jste se k drátování dostal?

V našem rodě nemá drátenictví žádnou tradici. V roce 2001 jsem v Poniklé absolvoval třídenní kurz, naučil jsem se základy a od té doby stále drátuji. Přesněji každou volnou chvilku, kterou mám. Dráty beru s sebou na dovolenou, na návštěvy, do autobusu, k doktorovi. Prostě všude, kam jdu a vím, že budu mít čas nebo budu někde čekat. Naši přátelé si na to zvykli, takže jim už ani nepřijde divné, když přijdeme na návštěvu a já vyndám dráty. Na dovolené, kde se ze zdravotních důvodů nemohu koupat, si zalezu do stínu a drátuji, zatímco si rodina užívá ve vodě. Je tradicí, že si lidé z dovolené odvezou jednu rybu. Drátuju a drátuju a je to nutné, pořád si cvičím ruce.

Co na to říká manželka?

Zvykla si, už mi ani na stole neuklízí. Ale vidíte sám, žádný nepořádek s tím nenadělám. Vedle křesla mám nůši, na stole košík, kleštičky a misku, do které dávám zbytku drátů.

Práce Vám jde od ruky, nezahálíte, ani při našem rozhovoru, jaký materiál na drátování používáte?

Je to žíhaný tažený drát. Musí být tvárný a dobře ohebný. Vždy se musí kousek vyhladit, někdo to dělá jelenicí či rukavicí. Já rukou, už jsem si zvykl, časem se udělají mozoly a člověk to necítí.

Jaký průměr drátu, je na výrobu nejlepší?

Nejčastěji používám 0,5 milimetrů nebo 0,63 mm, ale to už mnohem víc bolí prsty. Vodící dráty, které do figurek vkládám, aby se mohly postavit, mají v průměru 1 mm. Některé vodící dráty vkládám až po dokončení.  Průměrná doba, kterou na výrobě figurek trávím, je různá. Třeba Krakonoše, kterého nyní dělám pro KRNAP (na snímku), vytvořím za 40 hodin. Pár pivovarských koní s povozem a s kočím jsem dělal 200 hodin. Je to podle náročnosti a podle toho, jak to „vypiplávám“. Skutečně pracuji každou volnou chvilku, ale o víkendu vstanu třeba v 6 hodin a jdu spát po půlnoci.

Ladislav Šlechta – Dráteník Narozen 14. 6. 1950 v Jilemnici. Člen cechu dráteníků od roku 2009 Držitel certifikátu Krkonoše originální produkt Dvojnásobný vítěz prestižní ceny Muzejní zlaté ručičky za drátovaný objekt „dráteník“ a „pivovarští koně“ za rok 2009 a 2010. Dne 24. 9. 2011 mu byl Cechem česko-moravských uměleckých dráteníků udělen titul MISTR

Celý život jste se věnoval dřevu a nyní je největším koníčkem drát. Čím se to stalo?

Nevím, byl jsem lesák, ze dřeva jsem dělal různé věci, pořád mám soustruh, ale už jsem ho dlouho nezapnul. Jeden čas jsem se učil pletení košů z proutí a pedigu a pak jsem se dozvěděl o kurzu dráteníků. Přesto je i nadále můj život se dřevem spjatý. Jsem spolumajitelem pily a jedním ze čtyř majitelů vodní elektrárny, kterou provozujeme od roku 1994. Vždy, když jsme zdravý a nebolí mě noha, něco vymýšlím. Po revoluci všichni stavěli baráky, aby je pronajímali. My stavěli elektrárnu. Zatímco nám voda teče, jim lidi přestali jezdit. Ale také to nemáme jednoduché.

Z drátu umíte vytvořit zvířata, postavy, věci, podle čeho drátujete?

Stačí mi fotka, nákres. Začal jsem s lehčími věcmi, ale postupně mi to šlo. Postavy a zvířata jsem měl i proporcionálně stejné. Ale ne všechno se povede. Když Váňa vyhrál poosmé Velkou pardubickou, chtěl jsem ho udělat na koni na Taxisu. Kůň se mi nepovedl a Váňa se od té doby válí ve skříni. Prostě to nešlo, ale nevzdávám to, jednou se k tomu vrátím. Nyní mám mnoho zakázek a nemám čas.

Kde všude jsou vaše postavičky z drátů roztroušeny?

Těžko říci, mnoho věcí mají sběratelé, řadu věcí jsem rozdal, ale nyní dělám většinou na zakázku. Dělal jsem postavy i jako ceny pro golfový klub v Liberci. Nyní dělám pro KRNAP toho Krakonoše, jehož tvořím podle sochy, která je v Sklářské Porebě. Co vím, tak třeba tibetského jaka má horolezec Reinhold Messner.

Co všechno už jste z drátů vytvořil?

Vyrobil jsem více jak 400 druhů sošek. Zvířata, lidi, betlém, prostě cokoli mě napadlo, nebo kdo si co objednal.  Dělal jsem postavičky z desetiboje, diskaře Šebrlemu, oštěpařku Špotákové, cyklistu pro Shimano, Kolgano. S cyklisty jsem prakticky začínal, bylo to na přání Jardy Kerdy z Liberce. Nebo skokany pro Standu Slavíka, který je vozil do ciziny, pořadatelům na mamutí můstky. Největší postavou je 75 cm vysoký cyklista na kostitřasu.

Za kolik podobné figurky prodáváte?

Cenu nelze stanovit. Vše je na dohodě s objednavatelem. Ale zdaleka neodpovídá cena hodinám, které nad tím strávím, to by nikdo nezaplatil. Dělám to pro radost.

Máte někde stálou expozici, kdy by byly vaše výrobky k vidění?

Stálou expozici mám v Poniklé v Krkonošském muzeu řemesel. Další ve stejném rozsahu připravuji v Pasekách. Rád bych měl svoji expozici i v Harrachově, ale zatím není místo k její instalaci.

Kde všude už jste vystavoval?

Výstavu jsem měl ve Vrchlabí, v Pasekách, ve Vysokém,v Pojizerské galerii v Semilech,v Jablonném nad Orlicí,v galerii Kravín ve Františkově, v jabloneckém divadle, v kostele Svaté Anny v Jablonci, v Benátkách n. J. a Novém Městě na Moravě. Nyní máme výstavu spolu s dalšími dráteníky v Jihlavě, a to až do 18. března, od 5. dubna bude stejná výstava k vidění v Třešti a o prázdninách v Hlinsku. Bohužel je to trošku z ruky.

Jaké máte plány, co byste rád vytvořil?

Synovi jsem k Ježíšku dělal třívrstvého Krakonoše, toho spolu s dráteníkem a Koňským povozem považuji za zatím nejzdařilejší díla. Ale člověk se pořád musí zdokonalovat. Letos bych se chtěl podívat do Žiliny, kde je tradiční setkání dráteníků. Letošním motivem setkání je kohout. Rovněž plánuji účast v Jílovém, kde je téma zahradník.

Snažil jste s k drátování přilákat rodinné příslušníky ?

Snažil, ale moc jsem nepochodil. „Já raději obdělávám latifundie,“ vkládá se do rozhovoru manželka. Tak to slyšíte, zase na druhou stranu mi žena dobře vaří a vytváří dobré zázemí pro moji činnost. Z rodiny se zatím něčemu naučila vnučka Terezka, zvládla už i rybku na kameni. Ony z toho hodně bolí ruce a musí se to pořád dělat, aby si zvykly.

Řemeslu se věnujete 10 let, je to pro Vás stále stejně poutavý koníček jako na začátku?

Mě to baví, to nejde dělat z donucení. Mimo to mi to od začátku šlo, zjistil jsem, že umím dělat postavy. Vyzkoušel jsem si různé techniky, ale zůstal jsem věrný smyčce. Jsem snad jediný dráteník v Čechách a na Slovensku, který dělá figurky touto technikou.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 12 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne