Kristiánov - dnes opuštěný, dříve srdce Jizerských hor

23.07.2011 12:25:05 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Jablonec nad Nisou

Jsou místa, kterými ve spěchu za vzdálenějšími cíli, projdou každoročně tisíce turistů, běžkařů i cyklistů. Mnozí si přitom ani neuvědomí, že dnes opuštěný a tajemný kout byl kdysi plný lidí a velkého pracovního úsilí. Příkladem může být třeba Kristiánov v Jizerských horách, místo zvláštní a v průmyslových dějinách výjimečné, protože právě tady více než sto let „tepalo skleněné srdce” Jizerských hor.

Psal se rok 1775 a na mýtině v panském lese mezi říčkami Velké a Malé Kamenice založil Jan Leopold Riedel sklářskou huť s osadou. Se svolením milostivé vrchnosti Kristiána Filipa hraběte Clam-Gallase ji nazval podle hraběcího jména Kristiánovem.

K založení Kristiánova vedla hospodářská nutnost posunout sklářskou výrobu hlouběji do hor, do zatím nedotčených hlubokých hvozdů. Vzniklo tak nejodlehlejší sklářské sídliště v Jizerských horách, ztracená samota uprostřed teskných lesů.

Na konci roku 1775 již na mýtině stála huť, panský dům a na pravém břehu Malé Kamenice asi čtyři sklářské chalupy. V lednu roku následujícího byly zapáleny sklářské pece a začalo vytékat první sklo.

Mohutná dýmající huť se sálajícími pecemi, kolem níž se v Kristiánově točil veškerý život, začala polykat stovky polen tvrdého dřeva. Žhavá výheň pecí přinášela práci a chléb pro všechny obyvatele.

Kristiánov se stal světem do sebe uzavřeným a také sám na sebe odkázaným. Proto zde vrchnost dovolila postavit mlýn, péci chleba, porážet dobytek, zřídit vlastní pilu. Pivo, kořalku a sůl bylo pod přísnou pokutou nařízeno odebírat od vrchnosti. Huťmistr Riedel musel myslet i na duchovní život dělníků a jejich rodin, proto nechal dva pokoje v patře panského domu proměnit v kapli.

V roce 1790 ozdobily panský dům věžní hodiny. Znamenalo to, že huť dobře prosperovala a Kristiánov si mohl na tehdejší dobu takovou „přepychovou investici” dovolit.

Těžké období prožili obyvatelé v první čtvrtině 19. století. Napoleonské války, hospodářské krize a ztracená obchodní spojení vyvolaly několikrát vyhasnutí pece a ztrátu práce. Přesto žil Kristiánov dál a v roce 1846 se dočkal vlastní školy. Bylo tak zajištěno vyučování dětí i v zimním období, kdy sníh často osadu od okolního světa odtrhl na řadu dní. Nedlouho před zánikem Kristiánova navštěvovalo školu 37 žáků.

Začátkem 80. let 19. století huť již jen dožívala. Vyčerpané lesy v okolí i velké náklady na dopravu zatěžovaly výrobu a ta se stala nerentabilní. Přesto přišel konec nečekaně rychle - 7. srpna 1887 huť, škola i chalupy sklářů vyhořely.

Jako svědek staré sklářské slávy zůstal jen Riedlův panský dům. Po požáru se objekt opět stal součástí libereckého panství a po konfiskaci šlechtického majetku na počátku 30. let 20. století jej převzal Klub československých turistů, který zde zřídil noclehárnu. Za mobilizace, v pohnutých dnech Mnichova roku 1938, tato ojedinělá stavba vyhořela. Něco se z ní však přece jen zachovalo.

Byly to staré kristiánovské varhany z roku 1813 a oltář ze zrušené kaple, neboť již dříve našly nové využití v kostele sv. Antonína v Bedřichově. Ze starého Kristiánova zůstala jediná sklářská chalupa, nazývaná Liščí bouda. Bývalá sklářská hospoda po roku 1945 chátrala nevyužitá.

V roku 1964 v ní Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zřídilo Památník sklářství v Jizerských horách. Středem expozice se stal přesný model kristiánovské osady se sklárnou, panským domem a školou z počátku 2. poloviny 19. století, složený z mnoha tisíců dřívek. V terénu označují místa bývalých staveb informační tabulky. Z dalších exponátů muzea zaujme lidové sklo z konce 18. století i například svatební číše hraběte Jáchyma Šlika z roku 1612. Romantické muzeum u studánky mívá otevřeno od června do září od 9 do 17 hodin. Auta sem nejezdí, elektřina není zavedena. Každoročně se zde první sobotu v září koná tradiční Mariánská sklářská pouť.

Až pod Kristiánov, blízko soutoku Velké a Malé Kamenice, dosahuje dnes hladina Josefodolské přehrady. Přehrada na Kamenici, největší v Jizerských horách, vybudovaná dvě stě let po vzniku Kristiánova, tento kraj zcela změnila. Pod hladinou zůstala krásná údolí Kamenice i Blatného potoka, ale i Hutní cesta, po níž těžké formanské povozy kdysi odvážely z Kristiánova stovky tun sklářských výrobků.

Starý kristiánovský hřbitůvek, ležící nyní při křižovatce turistických cest a při lyžařské magistrále, svědek dob minulých, nutí k zamyšlení.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Webové stránky kraje získaly novou podobu

Přívětivější vizuální zpracování, snadnější dostupnost informací, strukturované stránky krajských odborů, formuláře na jednom místě či přehledné aktuality. To vše a mnoho dalšího přináší nová podoba webových stránek Libereckého kraje. Adresa zůstává neměnná, a to https://www.kraj-lbc.cz/. „Vzhled, funkčnost a přehlednost webu kraje již potřebovaly výraznou změnu. Jsem rád, že můžeme nyní spustit novou verzi stránek. Běžný uživatel samozřejmě najde veškeré informace stále na stejném místě tak, jak je zvyklý, a to na https://www.kraj-lbc.cz/," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek