Kristiánov - dnes opuštěný, dříve srdce Jizerských hor

23.07.2011 12:25:05 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Jablonec nad Nisou

Jsou místa, kterými ve spěchu za vzdálenějšími cíli, projdou každoročně tisíce turistů, běžkařů i cyklistů. Mnozí si přitom ani neuvědomí, že dnes opuštěný a tajemný kout byl kdysi plný lidí a velkého pracovního úsilí. Příkladem může být třeba Kristiánov v Jizerských horách, místo zvláštní a v průmyslových dějinách výjimečné, protože právě tady více než sto let „tepalo skleněné srdce” Jizerských hor.

Psal se rok 1775 a na mýtině v panském lese mezi říčkami Velké a Malé Kamenice založil Jan Leopold Riedel sklářskou huť s osadou. Se svolením milostivé vrchnosti Kristiána Filipa hraběte Clam-Gallase ji nazval podle hraběcího jména Kristiánovem.

K založení Kristiánova vedla hospodářská nutnost posunout sklářskou výrobu hlouběji do hor, do zatím nedotčených hlubokých hvozdů. Vzniklo tak nejodlehlejší sklářské sídliště v Jizerských horách, ztracená samota uprostřed teskných lesů.

Na konci roku 1775 již na mýtině stála huť, panský dům a na pravém břehu Malé Kamenice asi čtyři sklářské chalupy. V lednu roku následujícího byly zapáleny sklářské pece a začalo vytékat první sklo.

Mohutná dýmající huť se sálajícími pecemi, kolem níž se v Kristiánově točil veškerý život, začala polykat stovky polen tvrdého dřeva. Žhavá výheň pecí přinášela práci a chléb pro všechny obyvatele.

Kristiánov se stal světem do sebe uzavřeným a také sám na sebe odkázaným. Proto zde vrchnost dovolila postavit mlýn, péci chleba, porážet dobytek, zřídit vlastní pilu. Pivo, kořalku a sůl bylo pod přísnou pokutou nařízeno odebírat od vrchnosti. Huťmistr Riedel musel myslet i na duchovní život dělníků a jejich rodin, proto nechal dva pokoje v patře panského domu proměnit v kapli.

V roce 1790 ozdobily panský dům věžní hodiny. Znamenalo to, že huť dobře prosperovala a Kristiánov si mohl na tehdejší dobu takovou „přepychovou investici” dovolit.

Těžké období prožili obyvatelé v první čtvrtině 19. století. Napoleonské války, hospodářské krize a ztracená obchodní spojení vyvolaly několikrát vyhasnutí pece a ztrátu práce. Přesto žil Kristiánov dál a v roce 1846 se dočkal vlastní školy. Bylo tak zajištěno vyučování dětí i v zimním období, kdy sníh často osadu od okolního světa odtrhl na řadu dní. Nedlouho před zánikem Kristiánova navštěvovalo školu 37 žáků.

Začátkem 80. let 19. století huť již jen dožívala. Vyčerpané lesy v okolí i velké náklady na dopravu zatěžovaly výrobu a ta se stala nerentabilní. Přesto přišel konec nečekaně rychle - 7. srpna 1887 huť, škola i chalupy sklářů vyhořely.

Jako svědek staré sklářské slávy zůstal jen Riedlův panský dům. Po požáru se objekt opět stal součástí libereckého panství a po konfiskaci šlechtického majetku na počátku 30. let 20. století jej převzal Klub československých turistů, který zde zřídil noclehárnu. Za mobilizace, v pohnutých dnech Mnichova roku 1938, tato ojedinělá stavba vyhořela. Něco se z ní však přece jen zachovalo.

Byly to staré kristiánovské varhany z roku 1813 a oltář ze zrušené kaple, neboť již dříve našly nové využití v kostele sv. Antonína v Bedřichově. Ze starého Kristiánova zůstala jediná sklářská chalupa, nazývaná Liščí bouda. Bývalá sklářská hospoda po roku 1945 chátrala nevyužitá.

V roku 1964 v ní Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou zřídilo Památník sklářství v Jizerských horách. Středem expozice se stal přesný model kristiánovské osady se sklárnou, panským domem a školou z počátku 2. poloviny 19. století, složený z mnoha tisíců dřívek. V terénu označují místa bývalých staveb informační tabulky. Z dalších exponátů muzea zaujme lidové sklo z konce 18. století i například svatební číše hraběte Jáchyma Šlika z roku 1612. Romantické muzeum u studánky mívá otevřeno od června do září od 9 do 17 hodin. Auta sem nejezdí, elektřina není zavedena. Každoročně se zde první sobotu v září koná tradiční Mariánská sklářská pouť.

Až pod Kristiánov, blízko soutoku Velké a Malé Kamenice, dosahuje dnes hladina Josefodolské přehrady. Přehrada na Kamenici, největší v Jizerských horách, vybudovaná dvě stě let po vzniku Kristiánova, tento kraj zcela změnila. Pod hladinou zůstala krásná údolí Kamenice i Blatného potoka, ale i Hutní cesta, po níž těžké formanské povozy kdysi odvážely z Kristiánova stovky tun sklářských výrobků.

Starý kristiánovský hřbitůvek, ležící nyní při křižovatce turistických cest a při lyžařské magistrále, svědek dob minulých, nutí k zamyšlení.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Pravidelná práce strážníků v terénu má smysl

V pondělí 16. února vyrazili okrskáři z Proseče nad Nisou, Pasek a Šumavy i centra do terénu na společnou kontrolu. Zaměřili se také na vybydlený dům v prosečské ulici Vrcholová, odkud přicházely informace o větším počtu lidí bez domova. Trojice strážníků na místě objevila pětici osob bez domova. Všechny zkontrolovali a ověřili jejich totožnost. Při lustraci vyšlo najevo, že po jedné z žen pátrají policisté v celostátním měřítku. Okrskáři proto okamžitě kontaktovali Policii České republiky, která si hledanou ženu převzala k dalším úkonům. Běžná kontrola tak přinesla nečekaný výsledek a potvrdila, že pravidelná práce v terénu má smysl.

Drobné ťuknutí v garážích vyřešila rychlá domluva

Ve středu 11. února v 15:30 upozornil vedoucí ostrahy OC Central pan C. okrskáře Městské policie Jablonec nad Nisou pro centrum na dopravní nehodu v přízemí garáží obchodního domu. Podle jeho slov tam řidič bílého Renaultu nechtěně narazil do zaparkované černé škodovky a poté odjel zaparkovat do druhého patra. Při manévru poškodil u škodovky přední blinkr na straně řidiče. Okrskář kontaktoval majitele poškozeného vozu pana Š. Ten uvedl, že vzhledem k rozsahu a hodnotě škody nechce věc řešit přes pojišťovnu ani Policii ČR. Upřednostnil rychlou dohodu o náhradě škody. Společně se pak vydali k vozu Renault a počkali na jeho řidiče. Ten se k situaci bez okolků přiznal, omluvil se a s majitelem škodovky se domluvil na náhradě škody ve výši 1 500 korun. Celá událost tak skončila klidnou dohodou přímo na místě.