Krejčí zavraždil manželku a ve vězení začal vyrábět orloje

27.05.2023 19:22:21 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Restaurování devíti předmětů z podsbírky uměleckých hodin v rámci projektu Záchrana pokladů z depozitářů Severočeského muzea pokračuje v ateliéru hodináře Jana Marka v Turnově. Dosud předal sedmery zrestaurované hodiny a nyní zpracoval jedny další.

„Projekt Záchrana depozitářů Severočeského muzea již několik let pomáhá k restaurování části rozsáhlých sbírek tohoto kulturního stánku. Na jednotlivé soubory probíhají vždy výběrová řízení. Díky pečlivé přípravě ze strany muzea a dobré práci oddělení veřejných zakázek Krajského úřadu Libereckého kraje se daří postupně restaurovat plánované sbírkové předměty," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Jde o stojací hodiny, které zhotovil hodinář samouk František Planička zhruba v rozmezí let 1921-1922 v Kralupech nad Vltavou. Planička se narodil roku 1872 ve Slatinkách nedaleko Prostějova. Vyučil se truhlářem a jako mladý tovaryš se vypravil na cestu, během které navštívil řadu evropských zemí. Po návratu domů se oženil a otevřel si vlastní krejčovskou dílnu. V roce 1908 při návratu z jedné pracovní cesty přistihl manželku při nevěře a v afektu ji zavraždil. U soudu dostal trest na dvacet let vězení.

Po nástupu do věznice v Borech začal studovat knihy o astronomii, strojnictví, mechanice a stavbě hodin. Ve vězení zkonstruoval funkční orloj, vystačil si přitom se zbytky materiálu z vlastní krejčovské dílny. V únoru 1918 dostal milost a na svobodě sestrojil druhý orloj, který předváděl po celé zemi. Ze vstupného chtěl stavět další a dokonalejší orloje. Podařilo se mu získat za společníka kralupského lékárníka Jaroslava Pacovského, se kterým vedl na začátku 20. let úspěšnou malovýrobu orlojů. Firma však po prvotním úspěchu musela v roce 1922 zastavit výrobu a zkrachovala. Pravděpodobně v důsledku toho lékárník Pacovský spáchal sebevraždu. František Planička již dále žádné orloje nevyráběl.

Salonní orloj ze sbírek Severočeského muzea je vsazen do černě lakované dýhované skříně. Zpředu se nacházejí prosklená dvířka, za kterými se nalézají čtyři ciferníky. Po stranách skříně jsou dvířky kryté otvory pro přístup k hodinovému stroji, aby bylo možné jej natahovat a nastavovat kalendárium. Horní ciferník ukazuje čas na dvou stupnicích I-XII, které doplňují půlhodinové kosočtverečné body (pro den světlé, pro noc tmavé), minuty a čtvrthodiny.

Dále je na ciferníku rostlinný prstenec s latinským nápisem Per ardua ad astra neboli Přes nepřízeň osudu ke hvězdám. Ve středu se nachází signatura Planička a Pacovský, Kralupy nad Vltavou. Levý ciferník ukazuje datum a pravý ciferník dny v týdnu. Dolní ciferník představuje jakýsi zjednodušený astroláb. Lze na něm odpočítávat počet dnů od počátku roku, dny do konce roku, datum, východ a západ slunce, týden, měsíc, roční období a znamení zvěrokruhu. Centrální kruhová část znázorňuje noční nebeskou oblohu. Před tímto astrolábem je speciální ukazatel, v jehož elipsovitém okně se objevuje momentálně viditelná část oblohy. Elipsa je umístěna mezi čtyři paprsky, z nichž horní s písmenem S jako sever odečítá výše zmíněné údaje. V horní části nad ciferníkem jsou okénka s letopočtem, který se nastavuje ručně.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Při stavbě parkovacího domu objevili archeologové starý náhon i kuthan
Jak vše vyzdobit ke sjezdu KSČ? Napoví manuál Severočeského muzea
O cenu Gloria musaealis se uchází Slepí svědkové doby
Zájemci o post ředitele Severočeského muzea se hlásí do 17. března
Nalezl na okraji lesa otisk historie, zašel s ním do Severočeského muzea
Středověká romantika aneb rytíř na nádvoří Severočeského muzea
Severočeské muzeum vydává jubilejní, čtyřicátý přírodovědný sborník
Severočeské muzeum slaví 150 let s knihou, výtvarníkem i Ještědem
Ze života vojáka wehrmachtu. Diapozitivy ukazují dvě tváře války
Restaurovaná miska z rubínového skla v sobě nese mnohá tajemství
Franz Liebieg. Talentovaný liberecký závodník, na kterého se zapomnělo
Severočeské muzeum v Liberci restauruje rokokový lustr
Ministerstvo kultury podpořilo další restaurování negativů firmy Ginzkey
Kachle z hradu Návarova zdobí granátová jablka i vyšpulené pozadí
Lesníky vystřídali badatelé. Chalupa na Jizerce slouží muzejníkům
V archeologické sbírce Severočeského muzea jsou i pravěká chrastítka
Kůlem z libereckého muzea kdysi prokláli srdce vražedkyni novorozence
Více květin i stromů. Park u Severočeského muzea se dočká obnovy
Severočeské muzeum v Liberci vystavuje renesanční církevní oděv
Severočeské muzeum uchystalo velkou výstavu fotografa Petra Šimra
Autor zrcadlové stěny, nádobí a textilu na Ještědu by oslavil 90 let
Pozdrav z antiky: toaletní nádobka podoby býka v Severočeském muzeu
Severočeské muzeum představí zrestaurované automatofony
Severočeské muzeum představuje historické pracovní nástroje
Severočeské muzeum ukáže historické fotografie ze svých sbírek
Sochy ze zbouraného domu dorazily z galerie do muzea
Severočeské muzeum restauruje historické hodiny
Pozůstalost dobrodruha Gustava Ginzela získalo Severočeské muzeum
Finišuje třetí etapa modernizace Severočeského muzea
Když hmyz nelétá: entomologové v Severočeském muzeu v zimě bádají
Severočeské muzeum ukazuje, jak se přálo šéfovi před 160 lety
Severočeské muzeum vystavuje znovuobjevený nejstarší zvon Liberce
Z divadla putovaly na 70 let do muzea, nyní prošly šaty restaurováním
Severočeské muzeum se chlubí elektroměrem Siemens z roku 1936
Severočeské muzeum obnovuje plastiky sochaře Metznera
Pražští studenti zrestaurovali grafiky pro Severočeské muzeum
V Plavech zrušili jedno stanoviště odpadů, lidé ho měnili v skládku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."