Jiří Moskal vyměnil koně pod kapotou za koně pod sedlem

28.05.2011 07:16:57 | Autor: Ladislav Janata | Rubrika: Sport | Obce: Jablonecko

K rozhovoru nejen s jabloneckou, ale i českou legendou automobilového sportu jsme si nemohli vybrat lepší termín. V Argentině se právě v těchto dnech koná slavná Rallye Dakar, která se v trošku jiné podobě jezdí od roku 1979 (tehdy jako Paříž - Dakar). Mezi české průkopníky v tomto závodě patří právě Jiří Moskal.

Mohli jste si přečíst v týdeníku číslo 2

Než se dostaneme k závodění, jak tehdy takový kluk k autům přišel?

Nejdříve jsem pochopitelně prošel v mládí různými spolky, jako byl Sokol, kde jsem se pokoušel sportovat, pak jsem několik let u pana Vokatého trénoval sjezdové lyžování, asi čtyři roky na přehradě kanoistiku, a dokonce i parkurové skákání. K autům jsem se dostal až na vojně a po vojně.

Jak tomu mám rozumět?

Byl jsem v Karlových Varech, a i když mě ze zdravotních důvodů pustili domů dřív, tak jsem tam měl za mazáka i dalšího Jablonečana Pepu Světlého a Karlovaráka Rudu Chlada, pozdějšího mistra republiky v automobilových soutěžích, náčelníka HS Krušných hor a nyní poslance. S nimi jsem už za vojny absolvoval první automobilové soutěže.

Vy jste ale měl po maturitě jiné cíle.

Chtěl jsem být veterinářem, kam mě nevzali, tak jsem aspoň asi půl roku před vojnou pracoval na veterině.

Počátek sedmdesátých let už je ale spojen s automobilovým sportem.
Získal jsem závodní licenci a měl jsem doma po tatínkovi Octavii, začali jsme jezdit s kamarády soutěže, nejvíce s Pavlem Klusem a Pepou Světlým. Pak přišly další auťáky různě upravené Š MB 1000 nebo Š 100 MB, se kterou jsem získal titul mistra republiky do vrchu v roce 1975.

Do vrchu se Vám dařilo?

Získal jsem auto od tehdejšího špičkového závodníka Samohýla a startoval tehdy v mistrovství Čech i Československa, což mi přineslo ze 14 závodů 12x vítězství a oba tituly.
Pak už začala vaše další etapa - okruhy?
Od roku 1976 jsem se zúčastňoval s vozem formule EASTER pravidelně také závodů na okruzích, což bylo možné díky podpoře tehdejšího ředitele Liazu Koreckého. Po roce jsem nastoupil jako mistr odborného výcviku SOU LIAZ obor automechanik. Díky tomuto zařazení jsem měl možnost plně se věnovat automobilovému sportu. Jedenáct let jsem jezdil formuli EASTER. Od roku 1978 jsem už byl ve státní reprezentaci a devět let potom reprezentoval Československo v mezinárodním Poháru míru a přátelství. V roce 1981 jsem zvítězil jak v Mistrovství ČSSR, tak v Poháru a získal titul Mistr sportu. Ze 114 startů jsem dojel 102 závodů a v 56 stanul na stupních vítězů. Velký podíl na tomto výsledku mají mechanici L. Mrňa, M. Jína, M. Červinka, F. Klinger a řada dalších.

To už se dostáváme do doby vozů LIAZ či Dakarů?

Pro mě byl nepostradatelným pomocníkem v přípravě motorů a podvozku na formuli vývojový pracovník Liazu Ing. Radek Fencl. Už ani nevím, kdo zjistil, že se jezdí Rallye Paříž - Dakar. Kromě nás se do myšlenky zúčastnit se zbláznilo víc lidí v Jablonci i v Mnichově Hradišti, podporoval to i ředitel Korecký a bylo rozhodnuto - pojedeme Dakar. 1.1.1985 jsme vyrazili na africké dobrodružství jako první Češi, a také první tým z „východu". Posádky dvou vozů LIAZ tvořili Josef Brzobohatý, další duchovní otec této akce, doc. Zdeněk Kovář a Francouz Alain Galland a naše posádka Jiří Moskal, Jaroslav Joklík a Ing. Radek Fencl.

Připomeňte, kolikrát jste jel a jak to dopadlo?

Jel jsem rallye čtyřikrát, v tom průkopnickém roce 1985 jsme dojeli na 13. místě s různými potížemi, druhý kamion měl větší problém. Alain Galland totiž zamlčel, že má psychické problémy z písečné pouště a normálně během cesty posádku opustil, takže kluci dojeli do Dakaru mimo soutěž. Následující rok jsme nedojeli předposlední etapu, a tím pádem nebyli klasifikováni. Zato v roce 1987 jsme skončili třetí a mezi sériovými vozy vyhráli. To jela posádka Moskal, Joklík, Záleský. Rok nato jsme dosáhli největšího úspěchu, když jsme dojeli na druhém místě za Lopraisovou Tatrou se ztrátou pouhých 9 minut a 36 vteřin. Škoda. Dostal jsem i titul zasloužilého mistra sportu, ale to už se teď příliš nenosí.

Pak jste jezdil okruhy s tahačem?

Ano, poslední tři roky závodní kariéry jsem to střídal a v roce 1989 jsem kariéru ukončil. Pak jsem se věnoval úpravě závodních tahačů v zahraničí, nejdříve v Německu u soukromého týmu Hegmann. Axel Hegmann získal s tahačem, který jsem postavil, titul mistra Evropy. Pak jsem působil v Německu u Mercedesu a ve Švýcarsku u firmy Larag jako šéfmechanik. I zde na voze, o který jsem se staral, vyhrál Angličan Steven Parish evropský šampionát.

Vaše kroky v zahraničí vedly ještě dál?

Byl jsem ještě ve Finsku, kde jsem se podílel na stavbě vozu Sisu pro tehdy začínajícího Martina Koloce, který pak získal dvakrát titul mistra Evropy.

Jak vzpomínáte na léta za volantem?

Za těch šestadvacet let, která jsem prožil v závodních depech, jsem poznal spoustu báječných kamarádů, skvělých jezdců i mechaniků, rád na tu dobu vzpomínám. Dokonce s tehdejšími reprezentanty se každoročně scházíme na týdenních akcích, letos se chystám do Harrachova. 

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Sbírka Krabice od bot prodlužuje provoz sběrných míst do 14. prosince

Diakonie ČCE se rozhodla prodloužit sbírku vánočních dárků Krabice od bot do 14. prosince. Pro štědré dárce tak bude ještě necelý týden otevřeno 66 sběrných míst, jejichž přehled je k dispozici na webu sbírky krabiceodbot.cz. V jejím patnáctém ročníku se během dvou týdnů na přelomu listopadu a prosince podařilo vybrat už 58 000 dárků pro děti z rodin ohrožených chudobou, stále však chybí dárky pro 7 000 dětí. Více podrobností

Fúze českolipské a liberecké nemocnice nepotřebuje schválení

Jako bezproblémové hodnotí fúzi liberecké a českolipské nemocnice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten v pondělí 8. propsince po posouzení transakce dospěl k závěru, že fúze nepodléhá povolení antimonopolního úřadu. Záměr fúze obou organizací, Krajské nemocnice Liberec, a. s. s Nemocnicí s poliklinikou Česká Lípa, a. s. ve kterých je Liberecký kraj majoritním vlastníkem, pokračuje bez problému dál. ÚOHS pravomocně v souladu se zákonem ukončil správní řízení v této záležitosti. Podle sdělení, které v dané věci vydal, totiž obě nemocnice nejsou samostatnými soutěžiteli, protože již době před realizací plánované fúze jsou kontrolovány Libereckým krajem.