Helena Erbenová zvítězila na extrémních závodech v Číně

07.10.2016 15:32:30 | Autor: Ladislav Janata | Rubrika: Sport | Obce: Jablonec nad Nisou

Již několikrát se bývalá lyžařka a olympionička Helena Erbenová - Balatková zúčastnila etapových extrémních závodů družstev v týmu se sportovci ze Švédska, Austrálie či Anglie, tentokrát v týmu Thule Adventure spolu s kapitánem Martinem Flintou (Švédsko), Samuelem Clarkem a Clasem Björlingem. V této sestavě se stali mistry světa v Stage Adventure Raceingu. 

Helena Erbenová našemu webu popsala své zážitky:

Dobrodružství na mě čekalo, ale už na letišti v Amsterdamu, kde jsem místo 5ti hodin čekala 11, následně nestihla navazující let a nakonec semnou do finální destinace nepřiletěla ani taška. Aspoň mám kolo. . Taška dorazila až večer před závodem, tak bylo v čem závodit...

První den tradičně krátká etapa v podobě Prologu neslibovala nic dramatického, ale opak byl nakonec pravdou. Právě tato etapa pohřbila naděje na podiové umístění pro největšího favorita závodu Toread (dříve Raw) AT.

1,5 km běhu, 0.5km nosítka, 2,5km běhu a cca 10 km orienťáku se 3mi kontrolami. Převýšení na prvních 4.5km bylo 270m a společně s nadmořskou výškou byly docela drsný. Běželo se mi dobře, ani na laně jsem nebyla, ale když jsem měla začít klesat po schodech dolů, měla jsem v nohách něco, co jsem tam nikdy neměla a bylo skoro nemožný běžet. Sunula jsem se dolů jako šnek, ale šlo to. Hůř na tom byl Jackie Jacky Boisset z Toreadu, který nemohl jít vůbec. Jeho tým ztratil půl hodiny a následně dostal další 2 půl hodiny penalizace za kontroly. ...moje nohy po 800 schodech povolily a šlo běžet, trochu. Hlavou se mi honilo, to je teda začátek, co budu dělat zítra??? Na orienťáku jsem se pak seběhli s O2 B týmem, se kterými jsme po třech kontrolách spurtovali do cíle. Potkali jsem také Novozélandský Tým (který tento závod vyhrál už 5krát) ti, ale na poslední kontrole zakufrovali a ztratili skoro 9 minut. Prolog jsme dokončili na 4 místě., první tři pozice obsadily čínské týmy. Asi mají nějaké lepší GPSky.

Druhá etapa: (cave 2.5km, kajak 25km, 9km běh, 20km bike, 1km běh + slanění 100 m, plavání 300m). Nemám ráda běhání se záchrannou vestou, plným camelem, helmou a čelovkou, ale jinak to do jeskyní nejde a když je potom rovnou kajak, nedá se nic dělat. Kajak docela v pohodě, sice trochu kufrujeme, GPSka trochu stávkuje a mapa je na dvě věci, ale doháníme ty tři čínské týmy ze včerejška a nás dohání O2B, ujímají se vedení, ale nevzdalují se moc daleko. Z 20ti km pádlování je 25 km a když jsem vjeli do úzkého kaňonu bylo mi jasné, že tou kamenitou řekou, co jsem v ní vloni běželi dolů, tentokrát půjdeme nahoru. Běží (teda jestli se tomu dá říkat běh) se mi dobře a doháníme O2B, bohužel je to to poslední, co se nám ten den povedlo.

Opouštíme kamenitou řekou a vydáváme se do prudkého svahu a Clas je v problémech. Táhne do Sam i Martin a když je cesta široká, tak i já. Ale jsme pomalí, po 9ti km nás v depu dohání tým North Face. Na biku nejdřív Class ztatil nářadí a následně, když ho Martin měl na laně, lano se uvolnilo a karabinka se zamotala do přehazovačy, která pak rupla . Odmontovat přehazku, dát dokupy řetěz a modlit se, že to není do depa daleko, ale já jsem věděla, že to je ještě nejméně 9km. S jedním převodem a za Samem na laně jsem se dostali do depa, ale míjí nás jeden tým za druhým. Berem věci na slanění . Když jsem viděla tu výšku ...po tom všem, co se dnes stalo, jsem si vůbec netroufla pípnout, že dolů nejdu. Sam mě přidělal na lano, a už jsem jela...rovnou do vody. Byla to paráda !!Zato plavání v záchranné vestě je něco šílenýho. Ještě vylézt poslední schody ...a bylo z toho deváté místo v etapě a celkově 8. Nálada v týmu nic moc. První jsou 13minut před námi. Druzí 9 minut. Od 3-7 místa je to skoro stejně 4-5minut. ...ale po právu, ve finále se nám nic tak hrozného nestalo. Ztratili jsme sice hodně času, ale všichni jsem byli zdraví a bez zranění a v závodě jsem mohli pokračovat. Bohužel tento den nebyl dobrý ani pro tým O2B, z prvního místa ve sjezdu jednomu ze členů týmu ruply řídítka, naštěstí v té smůle to odnesl jen rozsekaný loket (na 10 stehů a poležení v nemocnici ... )

Třetí etapa: (1km běh, 9km kajak na řece, 24km bike, 7km Běh, 54km bike, 4km Běh). Úprk od startu se záchrannou vestou a camelem a pádlem v ruce k řece. Vyjíždíme na ni jako první, ale naše druhá loď se zasekla a musíme na ní čekat. Řeka se hodně točí a místy se i docela bojím , v depu je nás hodně. Na bika vyrážíme společně s druhým Thule Týmem, Týmem North Face, před námi je pak Novozélandský Tým a Tým Coco Samu. V prudkém stoupání je dojíždíme a každou chvíli je na čele někdo jiný. My ve chvíli, kdy se najíždí do terénu a pomalu si začínáme v dešti a blátě budovat náskok. Před námi je v serpentýnách vidět Toread Tým a nejsou zase tak daleko. Když vybíháme na sedmi kilometrový běh, tým Novozélanďanů akorát přijíždí do depa. Běh je nejdřív pěkně do kopce a Clas klape hůlkama o asfalt. A já přemýšlím, jak mu to může pomáhat. Nikdo není na laně. Co bylo nejdřív do kopce je pak zase pěkně z kopce.

Když vyjíždíme z depa, NZ tým přibíhá. První 4km jsou pěkně do kopce a já jsem na laně za Martinem. Nevím jestli Sam táhne Clase nebo obráceně, jedou kousek za námi. Pak, ale Martin musí pomoct klukům a já musím šlapat sama, kdybych věděla, že ten den mi už nikdo ani trochu nepomůže, asi bych si sedla do příkopu. Kluci kromě Martina byli hodně unavený. Jela jsem vpředu a kluci se tahali na laně. Pořád nahoru, rovinka, zase nahoru, zase rovinka, bylo to nekonečný, až jsme najednou byl šíleným krpálům konec a já byla šťastná, že mám vepředu třicítku. Jela jsem, kluci taky jeli, někde. Občas jsem čekala, občas jsem čekala dlouho...a říkala jsem si hmmm, to asi nebude moc dobrý. Nějak mi vlastně uniklo, že v této době jsem byli na druhým místě, a nikde nikdo nebyl vidět za námi. Po nekonečným stoupání přišel konečně sjezd. Taky nekonečný, a kamenitý a plný bláta...skákalo, to drncalo a já se modlila, ať kolo vydrží. Ruce mi pak brněly, že jsem skoro nemohla držet řídítka a myslela na to jaký by to asi bylo, kdyby mi tady praskly...Samovi se zamkla vidlice a sjezd mu moc nechutnal a asi byl po dvou dnech tahání unavený. Celý mokrý a od bláta rychle do maratonek a závěrečný běh. ...v cíli etapy jsem druzí ...po pěti minutách začínáme být trochu nervozní, pořád nikdo nepřibíhá a začíná to vypadat nadějně. Nejdřív do cíle dorazil druhý Thule Tým , pak Čínský a po 11ti minutách Novozélanský. Vedoucímu týme se ten den vůbec nedařilo.. Takže najednou z 8 místa jsem byli ve vedení o 1:50 před NZ týmem... Nechtělo se mi tomu vůbec věřit...

Etapa 4 (1.5km běh, 39 bike, 12km běh, 8km kajak, 7km Běh + slanění) . Zase úprk v dešti do depa s bikama. Šílený bláto a šílenej sešup s kolem na zádech. Toread je vepředu a my zase bojujem s druhým Thule Týmem Novozelaňďanů. Čínani měli defekt, zase....Do depa přijíždíme s mírným náskokem na NZ tým, Toread akorát vybíhá. . Sam je trochu unavený, běžím vepředu. Podaří se nám udělat trochu náskok na NZ tým, akorát v depu nemáme naše pádla a musíme si je najít sami, minuta v Prčicích...na kajaku Sam každou chvíli hází šavli a do depa se vracíme společně s NZ týmem. Na běhu jim zase utíkáme, ale všechen náskok ztrácíme na slanění , něco se tam zaseklo...závěrečný 10-ti minutový úprk do schodů ....a je z toho druhé místo v etapě a celkově první (ani jsem pak už neřešili tu ztrátu minuty hledáním pádel)

...takže jsme Mistři Světa ve Stage Adventure Raceingu. Děkuju Thule Adventure Týmu (Martin Flinta, Sam Samuel Clark, Clas Björling) za velmi zajímavou zkušenost!!!!

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Baise Outdoor Quest 2016 v Číně pohledem Heleny Erbenové
Helena Erbenová na závodech na Novém Zélandu
Měsíc dobrodružství Heleny Erbenové v Číně

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 2 fotek)

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Webové stránky kraje získaly novou podobu

Přívětivější vizuální zpracování, snadnější dostupnost informací, strukturované stránky krajských odborů, formuláře na jednom místě či přehledné aktuality. To vše a mnoho dalšího přináší nová podoba webových stránek Libereckého kraje. Adresa zůstává neměnná, a to https://www.kraj-lbc.cz/. „Vzhled, funkčnost a přehlednost webu kraje již potřebovaly výraznou změnu. Jsem rád, že můžeme nyní spustit novou verzi stránek. Běžný uživatel samozřejmě najde veškeré informace stále na stejném místě tak, jak je zvyklý, a to na https://www.kraj-lbc.cz/," uvedl Zbyněk Miklík, náměstek pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.

Kraj hledá Památku roku pro letošek. Nominace přijímá do 30. dubna

Již jen několik dní je možné přihlásit se do devátého ročníku soutěže Památka roku 2023 Libereckého kraje; termín vyprší 30. dubna. Soutěž, jejímž cílem je upozornit na úspěšné obnovy kulturních památek a poukázat na ojedinělé stavby v našem regionu, vypisuje Liberecký kraj. „Skutečně velice stojíme o to, aby se nám hlásilo co nejvíce majitelů úspěšných obnov památek. Jejich obnovy jsou inspirací příkladem pro ostatní majitele," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovního ruchu Libereckého kraje. Předchozí článek

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2024 2025
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne