Českolipsko – ráj slují. U Sloupu jsou Liščí díry i Švédská jeskyně

16.01.2023 21:05:11 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Regionem bohatým na skalní útvary a jeskyně je Českolipsko. Zejména v okolí městečka Sloup v Čechách nedaleko Cvikova. Zde se nalézá mnoho romantických skalních dutin. Jedná se o Samuelovu jeskyni, Velkou cikánskou jeskyni a další sluje, které jsou volně přístupné.

„Rádi navštěvujete místa, která jsou opředená tajemstvím? Mezi taková místa jeskyně určitě patří. V Libereckém kraji jich máme celou řadu, a tak to není na jeden výlet, ale hned několik," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Samuelova jeskyně

Uměle vytesané místnosti ve skalní věži nad Dobranovským potokem proti hradu Sloup. Roku 1718 je vyhloubil místní rodák Samuel Görner, který zde žil 17 let a vyráběl a brousil zde skla do brýlí a dalekohledů. V roce 2003 byla opravena a vyznačena přístupová cesta a skalní vyhlídky nad jeskyní. Jsou odtud krásné výhledy do okolní krajiny.

Velká Cikánská jeskyně

Ohromný přírodní útvar dlouhý skoro 30 metrů a široký 15 metrů. Nachází se u Dobranovského potoku, asi 300 metrů na západ od rozcestí u Sedmi trpaslíků. Jeskyně byla pravděpodobně osídlena již v pravěku. V zimě se zde tvoří přes vchod velký ledový rampouch.

Malá Cikánská jeskyně

Jeskyně je uměle vytesaná s klenutými stropy 16 metrů široká. V dřívějších dobách sloužívala jako útočiště a místo odpočinku kočovných cikánů. Nachází se asi 200 metrů na severozápad od rozcestí u Sedmi trpaslíků.

Brýlařská jeskyně

Malá jeskyně se nachází asi 300 metrů na jih od sloupského hřbitova v lese nad bývalým lomem na písek. Podle pověsti se tu brousilo optické sklo, proto má jeskyně svůj název.

Liščí díry

Jeskyně ve skalním ostrohu na kraji lesa při vstupu do Sloupských skal asi 300 metrů na jihovýchod od sloupského hřbitova. Jeskyně je tvořena systémem dutin, skalních komínů a průrev. V největším komíně jsou zbytky žebříku ukončeného schůdky.

Švédská jeskyně

Nachází se v levé části Konvalinkového dolu ve Sloupských skalách. Ve 30-ti leté válce procházely Sloupem švédské oddíly, které loupily a ničily všechno co mohly. Obzvláště roku 1648 si počínaly velice krutě. Obyvatelstvo si zachraňovalo životy a cenné předměty. Proto se hodila těžko přístupná prostorná jeskyně, proto její název. Zbyla pouze jeskyňka o hloubce 3 metry a výšce 2 metry a vytesané schody, vše přístupné bočním skalním komínem.

Jezevčí díra

Malá jeskyně vysoko nad Švédskou jeskyní přímo vlevo pod Horní Hraběcí cestou. U vchodu je vytesaný obrázek. Podle pověsti zde měl zahynout místní myslivec při zimním lovu. Ze skály je široký výhled do kraje.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Výlet do podještědské Skalákovny zavede do povídky Karoliny Světlé
Ve skalních Pustých kostelech se vyráběla letadla i brousilo sklo
Zima v Krkonoších láká na perličky, adrenalin i obří stavebnici
Zima v Jizerských horách: lyže, křišťál a nafukovací duše
V zimě se lze v Českém ráji ohřát. Hluboko v jeskyních
Výlet nabízí magické výhledy na Tanvald, Jizerské hory i Český ráj
Zimní Lužické hory vybízí k lyžování i návštěvě skláren a pivovarů
Brusle, běžky, ale také zámek a vyhlídka. Máchův kraj potěší i v zimě
Pan Tau, Homolkovi i Svatopluk Kuřátko. Špindlerův mlýn pro filmaře ráj
Panenskou Hůrku založili horníci. Minerály tu lze najít dodnes
Filmové Maloskalsko: Artuš, Merlin, Prchlíci i Rumplcimprcampr
Naučná stezka horského spolku provede ještědskými vápenci
Naučná stezka na Turnovsku připomíná odkaz historika Josefa Pekaře
Podzim v Máchově kraji zavede do Pekla i do světa Čtyřlístku
Břidličný vrch na Českolipsku láká na lezení po ledu
Po Krkonoších a Lužických horách zamířili Kluci z Prahy do Jizerek
Krkonošskou historii přiblíží naučná stezka U Mlejna
Podzim v Jizerských horách zve na vyhlídky, zvířata i Cimrmanův maják
Mokřady v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko přiblíží naučná stezka
Modlivý důl i Panská skála. To jsou Lužické hory
Podzim v Krkonoších láká na sestup do jeskyní i výstup k vrcholkům
Podzim v Českém ráji láká do zámku, na vyhlídku i do sedla kola
Každý člověk si zaslouží svobodu. Připomíná to turistická stezka
Výšlap na Paličník s výhledem na Krkonoše, Lužické i Jizerské hory
Skalnímu divadlu vévodí mladší sestra Pravčické brány
Mléčný džbán, Kazatelna i Skluzavka. To jsou Vranovské skály
Naučná stezka Berghaus přiblíží historii krkonošského hornictví
Betlémské skály nabízejí pohled na bývalé mořské dno
Harcovská přehrada chrání Liberec před velkou vodou. Čekají ji proměny
Nejvýše položená přehrada v Čechách je na Černé Nise u Bedřichova
Naděje ukrytá v lesích: romantika s chladnou vodou
Stoletá přehrada Souš je zásobárnou vody pro Jablonecko a Tanvaldsko
Přehrada Mlýnice slouží k rybolovu. Vykoupají se v ní jen nejotužilejší
Studená přehrada Fojtka láká otužilce i nudisty
Kolem Liptákova. Cimrmanova cyklostezka přináší zábavu i poučení

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."