Výlet do podještědské Skalákovny zavede do povídky Karoliny Světlé

10.01.2023 18:34:01 | Autor: Jan Mikulička, KÚ Libereckého kraje | Rubrika: Zprávy | Obce: Liberecký kraj

Zdánlivě obyčejný vrch zvaný Mazova Horka se vypíná jižně od Světlé pod Ještědem. Na jeho severovýchodním úpatí byly na počátku 19. století vytesány do skály dvě místnosti s trojicí oken. Obydlí dostalo název Skalákovna. Žilo se v něm ještě v šedesátých letech 19. století a stalo se známé díky povídce Karoliny Světlé Skalák.

„Počasí nabízí téměř jarní teploty, a pokud někdo nevyrazí na nejvyšší místa hor, je nucen vyměnit lyže za turistické boty. A třeba právě Podještědí je příjemná oblast pro takový výlet," uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Při psaní povídky Světlá vycházela ze skutečné události, která se - jak si sama spisovatelka zapsala - ‚na venkově téměř mně na očích se odehrála‘.

Děj povídky je postaven na příběhu otce Jáchyma, hlavního hrdiny, který své blízké do značné bídy přivedl leností, holdováním kartám a pitím. Kdysi své ženě sliboval velký kamenný dům, ale nakonec s ní a deseti dětmi skončil za vsí v jeskyni. A tak získal přezdívku Skalák.

Ve skále měli sice střechu nad hlavou, ale velmi kruté živobytí. V zimě jejich příbytek promrzal a v létě byl celý vlhký. Děti zde brzy onemocněly a všechny postupně zemřely, až na jediného - Jáchyma. Toho matka poslala pryč do služby. Jenže zdědil divokost po otci a všechny vesničany si brzy znepřátelil.

Jediný, kdo ho obhajoval, byla chudá dívka Rózička, která se do něj bezmezně zamilovala. Jáchym byl ovšem dokonalou kopií svého otce. Začal hrát po hospodách na housle, opíjel se a lenošil. Když ho jednou našla Rózička zbědovaného v lese, nabídla mu, že si jej vezme za muže, když se polepší. Jenže ke sňatku bylo třeba svolení od představených obce a ti se mu vysmáli.

V mladém Jáchymovi se zpěnila krev, ve vzteku zabil jednoho obecního hodnostáře a skončil na deset let v pražském vězení. Ubohá Rózička, kterou opustila vlastní rodina, jej i tam navštěvovala. Z Prahy se Jáchym nakonec vrátil jako zcela zlomený člověk, který skončil tam, kde zemřeli všichni jeho sourozenci - ve Skalákovně. Tam se nakonec také oběsil. Skalní místnost s kamennou postelí a kamenným polštářem tak dodnes návštěvníkům připomíná dávnou tragédii rodiny Jáchyma Skaláka.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

Ve skalních Pustých kostelech se vyráběla letadla i brousilo sklo
Zima v Krkonoších láká na perličky, adrenalin i obří stavebnici
Zima v Jizerských horách: lyže, křišťál a nafukovací duše
V zimě se lze v Českém ráji ohřát. Hluboko v jeskyních
Výlet nabízí magické výhledy na Tanvald, Jizerské hory i Český ráj
Zimní Lužické hory vybízí k lyžování i návštěvě skláren a pivovarů
Brusle, běžky, ale také zámek a vyhlídka. Máchův kraj potěší i v zimě
Pan Tau, Homolkovi i Svatopluk Kuřátko. Špindlerův mlýn pro filmaře ráj
Panenskou Hůrku založili horníci. Minerály tu lze najít dodnes
Filmové Maloskalsko: Artuš, Merlin, Prchlíci i Rumplcimprcampr
Naučná stezka horského spolku provede ještědskými vápenci
Naučná stezka na Turnovsku připomíná odkaz historika Josefa Pekaře
Podzim v Máchově kraji zavede do Pekla i do světa Čtyřlístku
Břidličný vrch na Českolipsku láká na lezení po ledu
Po Krkonoších a Lužických horách zamířili Kluci z Prahy do Jizerek
Krkonošskou historii přiblíží naučná stezka U Mlejna
Podzim v Jizerských horách zve na vyhlídky, zvířata i Cimrmanův maják
Mokřady v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko přiblíží naučná stezka
Modlivý důl i Panská skála. To jsou Lužické hory
Podzim v Krkonoších láká na sestup do jeskyní i výstup k vrcholkům
Podzim v Českém ráji láká do zámku, na vyhlídku i do sedla kola
Každý člověk si zaslouží svobodu. Připomíná to turistická stezka
Výšlap na Paličník s výhledem na Krkonoše, Lužické i Jizerské hory
Skalnímu divadlu vévodí mladší sestra Pravčické brány
Mléčný džbán, Kazatelna i Skluzavka. To jsou Vranovské skály
Naučná stezka Berghaus přiblíží historii krkonošského hornictví
Betlémské skály nabízejí pohled na bývalé mořské dno
Harcovská přehrada chrání Liberec před velkou vodou. Čekají ji proměny
Nejvýše položená přehrada v Čechách je na Černé Nise u Bedřichova
Naděje ukrytá v lesích: romantika s chladnou vodou
Stoletá přehrada Souš je zásobárnou vody pro Jablonecko a Tanvaldsko
Přehrada Mlýnice slouží k rybolovu. Vykoupají se v ní jen nejotužilejší
Studená přehrada Fojtka láká otužilce i nudisty
Kolem Liptákova. Cimrmanova cyklostezka přináší zábavu i poučení
Netrhej, neruš, respektuj. Jizerskohorské bučiny mají své desatero

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."

Starý porost musí ustoupit nové generaci

Koncem týdne zahájí statutární město Jablonec nad Nisou těžbu dřevní hmoty v městském lese v ulici U Lesního divadla na Horní Proseči. „Kácíme zde 110 let starý smrkový porost. Jde o mýtní část lesa, která je už podrostlá mladými smrky a buky. Aby mohla nová generace stromů růst, musí starý porost ustoupit," uvádí Michal Šarbort z jabloneckého magistrátu. Těžba probíhá v souladu s platným lesním hospodářským plánem a nejedná se o holoseč. „Volíme výběrný způsob, který šetrně uvolňuje prostor pro přirozenou obnovu. Těžba potrvá do února příštího roku," doplňuje městský lesní hospodář.