Zvětšující se Jablonec pohltil okolní obce

17.12.2011 09:46:38 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Jablonec nad Nisou

Pětačtyřicetitisícové město tvoří osm městských částí: Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Kokonín, Lukášov, Mšeno, Proseč nad Nisou, Rýnovice a Vrkoslavice.

„Jednotlivé části jsou logickou součástí města, ačkoliv se výrazně odlišují polohou i zástavbou a vnímají svoji individualitu. Pokud jde o rozpočet města, neřešíme, jestli to je tam nebo tam, ale rozhodujeme podle naléhavosti investice," uvedl starosta Petr Beitl.

Jan Kašpar vysvětlil, jak se Jablonec postupně zvětšoval. „Každé město musí dorůst určité velikosti, aby mělo nějaký regionální význam. Odvrácenou stranou tohoto procesu je pohlcování okolních samostatných obcí. Což oběma stranám ne vždy prospívá. Nezastavitelný proces rozrůstání Jablonce probíhal v různých etapách. Srůstání sousedních lokalit urychlila mimo jiné výstavba Krkonošské silnice na konci čtyřicátých let 19. století. Proces vlastního připojování okolních obcí k Jablonci neproběhl hned po skončení druhé světové války v roce 1945. Došlo k němu teprve na základě pozdějšího vývoje, který probíhal celostátně a měl obecnější příčiny," nastínil ředitel Státního okresního archivu v Jablonci Jan Kašpar.

Nejprve se spojil Horní a Dolní Jablonec. Horní Jablonec se utvářel kolem dnešního starokatolického kostela Povýšení svatého Kříže. Dolní Jablonec vznikl kolem kostela svaté Anny. Jablonec měl pak protáhlý tvar podél řeky Nisy. První náměstí vzniklo po roce 1808 jako jediné, dokonale prázdné náměstí. Tenkrát jej označovali jako Starý rynk, dnešní Mírové náměstí. To zastavěli ve třicátých letech dvacátého století budovou Nové radnice. Po roce 1850 se pustili do vysoušení bažin kolem Nisy. V té době vzniklo Dolní náměstí, kterému říkali Nový rynk. Na něm postavili první, takzvanou Starou radnici.

Vysoušením dalších ploch kolem Nisy vznikala nová síť pravoúhlých ulic. Velmi záhy srostly Jablonecké Paseky do jedné lokality s Horním Jabloncem. Později se Jablonec rozšiřoval směrem k severu, až navázal sítí ulic na tehdy samostatné Mšeno. V dalším období budovali nové čtvrti směrem k pivovaru a navázali na vrkoslavickou zástavbu. „Jablonec tak získal kulovitý tvar," vypověděl Jan Kašpar.

„Jablonec velmi stál o připojení okolních obcí, protože se už neměl kam rozšiřovat. Objevovaly se tedy snahy nabídnout Jabloneckým Pasekám, Mšenu, Kokonínu a Vrkoslavicím nějakou formu připojení. To se ale nikdy nepodařilo. Němci v okolních obcích si samostatnost střežili a tento stav zůstal zakonzervovaný jak po poválečné výměně obyvatelstva, tak v padesátých letech," poukázal archivář.

Městům a obcím stanovili parametry

„V roce 1960 proběhla obrovská správní reforma. Mimo jiné zanikl historický turnovský a frýdlantský okres. Jablonecký okres zůstal kupodivu zachován. Přitom se ještě rozšířil o Železnobrodsko a dokonce převzal řadu lokalit Turnovska, Jilemnicka, Frýdlantska a Liberecka. V té době bylo rozhodnuto, že socialistická města a obce musejí mít určité parametry. Proto došlo k velkému slučování, které se nevyhnulo ani Jablonecku," popsal ředitel archivu.

V určité době prý největším, takzvaným slučovacím konkurentem Jablonce bylo sousední Mšeno.

Význačná lokalita, historické sídlo ze 16. století. V určitých částech dějin na sebe Mšeno dokonce napojovalo ostatní lokality, jako Rýnovice, Lukášov nebo Jablonecké Paseky. Nejznámějším problémem mezi Mšenem a Jabloncem byla výstavba přehrady v letech 1906 - 1909. Hráz postavili na katastru Jablonce, vodní plocha ale zasahovala katastry obou obcí. Proti výstavbě obyvatelé Mšena protestovali, ale marně.
Nejdřív tedy došlo na Jablonecké Paseky. V letech 1850 - 1905 patřily Paseky pod Mšeno. Následujících 55 let byly samostatné a v roce 1960 se staly součástí Jablonce nad Nisou.

Lukášov se roku 1953 stal součástí Rýnovic. V roce 1960 pohltilo Rýnovice s Lukášovem právě Mšeno, které připojili k Jablonci až v roce 1962.

Druhá vlna slučování obcí proběhla v osmdesátých letech. Kokonín a Proseč nad Nisou, lokality nepřetržitě samostatné od roku 1850, si po desetiletí bedlivě hájily samostatnost. V roce 1982 ale stejně obě obce připojili administrativním aktem k Jablonci.

„Dodneška to nesou nejhůř ze všech. Kokonín zaznamenal po připojení určitý rozvoj, ale po třiceti letech opět vybublaly emoce a nyní se zvažuje, jak dál. Proseč naproti tomu může podle mě oprávněně říkat, že ji to sloučení neprospělo. Zájem o odtržení měly počátkem devadesátých let i Jablonecké Paseky. Revolta ale nakonec úplně odezněla," prozradil Jan Kašpar.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Jablonec nad Nisou

Naše Jablonecko s.r.o. ( Internetové služby , Firmy ) , ODS Jablonec ( Volby ) , Petr Rubín - REKUPER ( ) , TOP09 Jablonec ( Volby ) , VisionWorks ( Internetové služby , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Buďte Aktivní školou, pomozte rozpohybovat mládež v kraji

Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola je zaměřen na základní a střední školy a kraj jej podpoří třemi miliony korun. Zájemci se již nyní mohou do Aktivní školy hlásit online. „Cílem projektu je zhodnotit podmínky k pohybovým a sportovním aktivitám ve školách a nabídnout školám manuál s příklady dobré praxe a doporučeními, jak děti k pohybu pozitivně motivovat," řekl Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu FP TUL, který je hlavním řešitelem projektu Aktivní škola v Libereckém kraji.

Pěnčínské jarní slavnosti sázejí na zahradnické téma

Máte už nakoupená semínka a připravené truhlíky? Pokud ne, v sobotu 21. března 2026 máte ideální příležitost to napravit. Pěnčínské jarní slavnosti navazují na úspěšné podzimní slavnosti a letos sázejí na zahradnické téma. Pořadatelé nezapomněli ani na oblíbenou kulinářskou soutěž. Slavnosti doplní i další významná událost - oslavy 140 let místní základní školy. Více podrobností