Zásaďáci byli tak bohatí, že si cigaretu zapalovali stokorunou

15.10.2011 08:05:25 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Společnost | Obce: Zásada

Zásadě kdysi přezdívali malá Paříž. Dokonce se po okolí šířily zvěsti o bohatství lidí z obce. Vyprávělo se, že Zásaďáci byli tak zámožní, že si cigaretu zapalovali stokorunou. „Říkalo se to, ale pravda to nebyla," uvedl Jiří Šída, 88letý zásadský rodák a pamětník.

„V době konjunktury se v zásadských hospodách točily ohromné peníze v kartách. Nehráli jen faktoři, ale i dělníci. V hospodě U Vondráčků byly takové poměry, že si Vondráček nechal u bednáře Blažka vyrobit dřevěnou vaničku. Ta sloužila jako pinka, tedy na poplatky hostinskému za povolení hrát karty," uvedl pamětník.

„Jeden karbaník vzal tenkrát z banku desetikorunu a zapálil ji. To aby si posvítil pod stůl, kam mu spadla stokoruna. A pak si od desetikoruny připálil cigaretu. Tehdy ještě dělal kabrňáka. Ale v době krize po roce 1929 měl tak hluboko do kapsy, že neměl ani na chleba. To byl jediný případ. Víckrát se to nestalo, že by si někdo papírovou bankovkou zapálil cigaretu," objasnil.

Zásadský ráj a malá Paříž

Přízvisko malá Paříž získala obec v období konjunktury sklářského průmyslu po první světové válce.  „Ještě dříve, než malá Paříž, označovali obec za Zásadský ráj," upozornil Jiří Šída, který má dějiny jako koníček a zná místní historii od roku 1310.

„Soustředěná sklářská výroba se v našem kraji rozvíjela až po prusko-francouzské válce v roce 1871. Do té doby vyváželi jednotlivci. Například Markové do Neapole, Hnídkové do Španělska, Palové do Holandska, Vedralové do Ruska," vylíčil Jiří Šída.  Po zmíněné válce začala vazba na jablonecké exportní domy. „Jablonec se začal vzmáhat a v důsledku toho se vzmáhala i Zásada. Nastal blahobyt a začalo se tu říkat Zásadský ráj," vyprávěl Jiří Šída.

Lučanská pozdvižka

Strojní sekání perliček, které koncem 80. let 19. století zaváděla lučanská firma Breit, připravilo o práci mnoho sekáčů. Ti rozdmýchali takzvanou Lučanskou pozdvižku. Rozvášněný dav vyraboval Breitovu brusírnu, zničil stroje i hotové perle. Dva z rebelů byli při potyčce s četníky zabiti.

„Konjunktura a útlum se střídaly, ale lidi se tady vždycky uživili. Skutečný boom nastal po první světové válce. To se opravdu vydělávaly velké peníze a Zásada dostala jméno malá Paříž. Vyrábělo se nejen ze skla, ale později i ze dřeva," vyprávěl znalec místní historie Jiří Šída.

Sklo nahradili dřevem, dřevo papírem

„Po roce 1929 sklo zhaslo, ale počátkem třicátých let jej nahradili dřevem. Dřevěné perle dodávala firma Schowanek. To zachránilo zásadské výrobce od důsledků světové krize," vylíčil Jiří Šída. „Když byl pak nedostatek kvalitního dřeva, nahrazovali jej papírovými válečky, ze kterých se vyráběly tašky a kabelky," dodal.

Další vlna vzestupu zásadského sklářství nastala v roce 1940.  „Němci tehdy skoupili všechno zboží. Včetně ležáků, které zbyly ještě z krize, jež v roce 1929 odstartoval takzvaný Černý pátek na burze v New Yorku. Němci se báli, že pokud prohrají válku, nebudou mít jejich peníze žádnou hodnotu. Zatímco hodnota skleněných výrobků zůstane," zmínil zásadský pamětník.

Korále přidávali místo písku do malty

Problém byl, že za války bylo málo suroviny. „Sklo mělo cenu zlata. Slyšel jsem vypravovat, že v době útlumu, kdy zboží ztratilo hodnotu, zpracované korále přidávali místo písku do malty, kterou ohazovali barák. A v době konjunktury se jim vyplatilo omítku okopat, korále vyrejžovat a dát do výroby," přiblížil Jiří Šída.

Na tradici zásadských sklářů navázal závod České perličky. Ten vybudovali na okraji obce v roce 1963.  „Nejprve to bylo Železnobrodské sklo, později Jablonecké sklárny, pak Ornela, dále Jablonex Group a současný název je Preciosa Ornela. Závod zaměstnává hodně lidí nejen ze Zásady, ale dojíždějí sem i z okolních obcí. Na druhou stranu řada Zásaďáků dojíždí za prací třeba do Albrechtic, Jablonce, Liberce i do Prahy," doplnila starostka Ducháčková.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Buďte Aktivní školou, pomozte rozpohybovat mládež v kraji

Liberecký kraj ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci (TUL) podpoří fyzickou aktivitu mládeže v regionu a společně chtějí rozpohybovat mládež v kraji. Projekt s názvem Aktivní škola je zaměřen na základní a střední školy a kraj jej podpoří třemi miliony korun. Zájemci se již nyní mohou do Aktivní školy hlásit online. „Cílem projektu je zhodnotit podmínky k pohybovým a sportovním aktivitám ve školách a nabídnout školám manuál s příklady dobré praxe a doporučeními, jak děti k pohybu pozitivně motivovat," řekl Lukáš Rubín, vedoucí katedry tělesné výchovy a sportu FP TUL, který je hlavním řešitelem projektu Aktivní škola v Libereckém kraji.

Pěnčínské jarní slavnosti sázejí na zahradnické téma

Máte už nakoupená semínka a připravené truhlíky? Pokud ne, v sobotu 21. března 2026 máte ideální příležitost to napravit. Pěnčínské jarní slavnosti navazují na úspěšné podzimní slavnosti a letos sázejí na zahradnické téma. Pořadatelé nezapomněli ani na oblíbenou kulinářskou soutěž. Slavnosti doplní i další významná událost - oslavy 140 let místní základní školy. Více podrobností