Začínají prázdniny: připomeňme si základní pravidla KRNAP

01.07.2024 19:19:48 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: Zprávy | Obce: Harrachov,Liberecký kraj

Se začátkem letních prázdnin začne i zvýšený nápor na krásy Krkonošského národního parku. Není od věci si připomenout, jaká pravidla platí v tomto cenném a křehkém území.

Základní pravidlo - zákaz vstupu mimo značené cesty - se týká jen klidových území KRNAP. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem - červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím. V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách jsme tam již čtvrtým rokem museli instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků - plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v nedávné minulosti také roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let. V horách proto více než kde jinde platí, že co si s sebou do přírody přineseme, musíme také zase odnést.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje, kdo po národním parku může jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Podobně je to s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 km a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/. Stojí za to vyzdvihnout základní pravidla bezpečné jízdy (zejména z kopce) a nutnost ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům. Dodržujte proto, prosíme, přiměřenou rychlost. Není totiž umění jet rychle, ale je uměním včas bezpečně zastavit a neohrozit ostatní ani sebe.

Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů.

Češi patří k velkým milovníkům psů, a tak si je s sebou obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze" povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, je o problém postaráno.

Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá - rozmrzá - zamrzá - rozmrzá... už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov.

Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.

Související články

Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Správa KRNAP vyrazila na sousedská setkání
Chráněná území jsou drahokamy v koruně české přírody a krajiny
Na krkonošských cestách bude provázet 15 nových podmaleb na skle
Krkonošskému národnímu parku je 61 let, obhájil certifikát FSC
O víkendu se budou uklízet Krkonoše
Mapa republiky má ideální tvar
V Krkonoších se objevil los evropský
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
Slavíme Den Země
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
Strážci Správy KRNAP se opět školí v první pomoci
Děti pečují o vzácné botanické lokality
Bobři se vracejí i do českých Krkonoš
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
8 metrů – letošní maximum na Mapě republiky
Slavíme světový den lesů a vody
S pomocí FlexiLogu budou krkonošské lesy stabilnější
Správa KRNAP dočasně uzavírá některé cesty v horách
Řidiči pozor! Začíná jarní migrace žab
Krkonoše nejsou skanzen. Rozvoj ale nesmí ohrozit vzácné horské louky
Muzeum Krkonoš láme rekordy
Krkonošské mokřady jsou unikátní a důležité nejen pro českou přírodu
Začíná Krkonošský rok Harrachů
V Krkonoších byl smrtelně postřelen vlk s GPS obojkem
V okolí přezimovacích obůrek v Krkonoších zavládne klid
Podzim v Krkonoších láká na Zapadlé vlastence i Pojizerský Pacifik
Průzkum: Důvěra místních i návštěvníků ke Správě KRNAP je vysoká
Zrušme KRNAP!
Muzeum Krkonoš otevře 1. listopadu
Jak to vypadá s vlky v Krkonoších?
Šumava má Smetanovu Vltavu, Krkonoše mají Vejnarovo Labe
V babím létě a na podzim vychutnáte krkonošskou přírodu v klidu
Krkonoše vyrazily do Prahy
Nenáročný krkonošský výšlap zavede k hrádku Aichelburg

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.