Za “básníkem lesa” do Josefova Dolu

30.07.2011 07:25:11 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Josefův Důl

Josefův Důl v Jizerských horách, malebně rozložený v údolí Kamenice, je známým letoviskem i střediskem zimních sportů. Návštěvníka zaujme i do dálky svítící bílá fasáda opraveného kostela Proměnění Páně. Na žulovém kameni v parčíku před kostelem je od roku 1922 pamětní deska, slavnostně znovu odhalená 1. května 1994 s jednoduchým nápisem: GUSTAV LEUTELT 1860 - 1947.

 Kdysi byl nazýván "Adalbertem Stifterem Jizerských hor" a přirovnáván k významnému šumavskému spisovateli. Bývalá škola v Josefově Dole nesla Leuteltovo jméno, v Liberci po něm pojmenovali ulici, vydali pamětní medaile s jeho portrétem. V roce 1923 byla v Jablonci založena Leuteltova společnost, po válce obnovená ve švábském Gmündu.

Gustav Leutelt se narodil 21. září 1860 v Josefově Dole a s rodištěm byl bytostně spojen po celý život. Otec Johann Leutelt byl řídícím učitelem a v Josefově Dole se trvale usadil roku 1852. Matka Marie Simm se narodila v Kokoníně a její rodové kořeny vedly až k „zázračnému doktoru" Kittelovi. Měli ještě staršího syna Johanna; spolu s rodiči odpočívá u horní zdi josefodolského hřbitova. Školní docházku zahájil Gustav v otcově staré škole (stála naproti knihovně), a pokračoval na chlapecké měšťance v Jablonci. Jako otec, vystudoval učitelský ústav v Litoměřicích (1875-1879) a vrátil se do školy v rodišti, kde začínal jako praktikant. Když byla v roce 1905 vystavěna nová škola, stal se jejím ředitelem. Jako zralý muž se v červenci 1907 oženil se sestřenicí z matčiny strany, pocházející z Maršovic u Jablonce. Jediný syn Arnold se jim narodil roku 1912.

Jizerské hory a lesy s životem jejich obyvatel se staly stěžejním tématem řady Leuteltových knih. Povídky z Jizerských hor vyšly v Liberci roku 1899, děj románu Domy Königů (1906) se odehrává na úpatí Královky. Roku 1922 odešel do penze a začal psát román Skleněný les, popisující katastrofu po protržení hráze na Bílé Desné v roce 1916. Krátce žil v Liberci a pak se trvale usadil v Jablonci nad Nisou, kde od roku 1925 do května 1945 obýval dřevěný domek v ulici U srnčího dolu, který stojí dodnes. Často odtud chodil pěšky k hrobu rodičů. Leutelt byl uzavřený, citlivý člověk, který se společnosti spíše vyhýbal. Jeho Kniha o lese (1928) odráží nesčetné prožitky při toulkách milovanými lesy, které básnicky popisuje v proměnách času. V 30. letech se vracel k pověstem o doktoru Kittelovi i kováři Brechschmiedovi.

Závěr života toužil prožít jen v klidu přírody; národnostně zjitřená doba, která přicházela, měla však i pro něho katastrofální důsledky. Svobodné volby na konci jara 1938 přinesly zdrcující fakt: více než pětaosmdesát procent sudetských Němců se ztotožnilo s Henleinovou SdP, ovládanou nacistickou ideologií. Přišel zábor Sudet, brutalita 2. světové války a nakonec odsun, jako konečný akt tragické kapitoly česko-německých dějin. Leutelt ztratil v roce 1941 na východní frontě jediného syna. V srpnu 1946 byl odsunut z Jablonce nad Nisou do vzdáleného Durynska. V obci Seebergen nedaleko Gothy zemřel dne 17. února 1947 jako osamocený a zlomený stařec.

Jeho dílo, tematicky i stylově jednotné, obsahově patřící spíše do 19. století, začíná český čtenář objevovat teprve v poslední době. V bývalé škole (nyní obecní knihovně) bylo otevřeno Muzeum místní historie. V několika odděleních s množstvím sbírkových předmětů se zde návštěvník seznámí s historií, tradicemi i slavnými rodáky.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Drobné ťuknutí v garážích vyřešila rychlá domluva

Ve středu 11. února v 15:30 upozornil vedoucí ostrahy OC Central pan C. okrskáře Městské policie Jablonec nad Nisou pro centrum na dopravní nehodu v přízemí garáží obchodního domu. Podle jeho slov tam řidič bílého Renaultu nechtěně narazil do zaparkované černé škodovky a poté odjel zaparkovat do druhého patra. Při manévru poškodil u škodovky přední blinkr na straně řidiče. Okrskář kontaktoval majitele poškozeného vozu pana Š. Ten uvedl, že vzhledem k rozsahu a hodnotě škody nechce věc řešit přes pojišťovnu ani Policii ČR. Upřednostnil rychlou dohodu o náhradě škody. Společně se pak vydali k vozu Renault a počkali na jeho řidiče. Ten se k situaci bez okolků přiznal, omluvil se a s majitelem škodovky se domluvil na náhradě škody ve výši 1 500 korun. Celá událost tak skončila klidnou dohodou přímo na místě.

Krajský stipendijní program podporuje žáky ve vybraných oborech

Rozhodování o studiu na střední škole není pro řadu žáků ani jejich rodičů jednoduché. Vedle zájmu a schopností často vstupují do hry i praktické otázky - dojíždění, náklady na studium nebo nejistota, zda má vybraný obor perspektivu. Právě v těchto situacích hrají roli stipendia, kterými Liberecký kraj dlouhodobě podporuje vzdělávání v důležitých oblastech. Rada kraje nyní schválila pokračování stipendií pro žáky středních škol ve vybraných oborech vzdělávání i pro druhou část školního roku 2025/2026. Jde o obory, které jsou pro region zásadní, ale dlouhodobě o ně není mezi uchazeči takový zájem - například technické, stavební, zemědělské, zdravotnické nebo tradiční řemeslné obory. „Stipendia vnímáme jako praktickou pomoc žákům i jasný signál, že si určitých oborů vážíme. Nejde jen o finanční podporu, ale také o podporu rozhodování v oblastech, které jsou pro Liberecký kraj dlouhodobě důležité," uvedla radní pro oblast školství a sportu Jitka Skalická.