Užijte si v létě Krkonošský národní park, ale s respektem

27.06.2025 07:57:39 | Autor: Radek Drahný | Rubrika: Zprávy | Obce: Harrachov,Liberecký kraj

Krkonošský národní park patří s více než 12 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky v Evropě, možná i na celém světě. Při takto vysoké návštěvnosti je na místě si před začínající letní sezonou připomenout, že hlavním pravidlem při návštěvě hor by měl být respekt.

Jednak respekt návštěvníků k výjimečné přírodě národního parku, pak také respekt návštěvníků mezi sebou a v neposlední řadě respekt návštěvníků k zákonům a pravidlům platným pro území národního parku, která jsou nastavena právě s cílem uchovat zdejší krásnou přírodu.

Na některých místech mohou být návštěvníci zaskočeni množstvím dalších turistů, které může snižovat pohodu jejich zážitku v přírodě. Typickým příkladem je Sněžka, kde se již několik let hovoří o overtourismu. Zpravidla nejvíce lidí na vrcholu bývá za pěkného počasí od 10 do 15 hodin. Podobně rozporuplné pocity mohou návštěvníci zažívat u pramene Labe, Pančavského a Mumlavského vodopádu, na Cestě česko-polského přátelství, nebo na vrcholu Černé hory. Pokud návštěvníci přijíždějí do přírody národního parku za klidem, pak doporučujeme věnovat více pozornosti plánování jejich výletů a snaze vyhnout se těmto hustě navštěvovaným lokalitám za okolností (pěkné slunné počasí, v čase zhruba od 10 do 15 hodin), které předurčují jejich vysokou návštěvnost.

Díky informacím ze sčítačů můžeme návštěvníkům poskytnout přehled nejvytíženějších cest v Krkonošského národním parku. Dle očekávání jsou jimi cesty vedoucí na Sněžku a k prameni Labe. Prakticky všechny cesty z tohoto výběru najdeme ve vrcholových partiích. Ve výběru jsou i tři polské cesty, které jsou přímo na hranici, resp. částečně zasahují na české území. Uvedené hodnoty jsou denní průměr.

Těm, kteří plánují turistikou v národním parku odpočívat od lidí, doporučujeme Tipy na výlety (https://www.krnap.cz/navstevnici/tipy-na-vylet), které jim pomohou objevit méně známá místa v horách. Případně mohou využít projekty Svazku měst a obcí Krkonoše jako například pro milovníky nostalgické železnice Pojizerský Pacifik, pro aktivní rodiny s dětmi Pohádkové Krkonoše, či pro aktivní turisty Opravdové Krkonoše apod. Podrobné informace najdete na oficiálním webu turistické oblasti https://krkonose.eu/.

Na závěr je správné si připomenout hlavní pravidla, která platí v Krkonošském národním parku. To hlavní - zákaz vstupu mimo značené cesty - se týká jen klidových území KRNAP. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem - červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční. Přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest procházejících daným územím. V Krkonoších jsou nejproblematičtějšími místy vrchol Sněžky a sedlo u bývalé Obří boudy. Vzhledem k obrovskému počtu přestupků v těchto lokalitách tam již čtvrtým rokem musíme instalovat ochranné sítě oddělující prostor pro návštěvníky od divoké přírody. Podobně problematickým místem je vyhlídka na Pančavský vodopád. I zde návštěvníci často nerespektují vyhrazený prostor a chodí se fotit na žulové skály.

Dalším pravidlem, které by mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či zapomenutých odpadků - plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v nedávné minulosti také roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá čtyři týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let. V horách proto více než kde jinde platí, že co si s sebou do přírody přineseme, musíme také zase odnést.

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje, kdo po národním parku může jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Podobně je to s cykloturistikou, kdy cyklisté mohou v národním parku jet jen po cyklotrase, která je k tomu vysloveně vyhrazena. Těchto cyklotras je dnes 461,5 km a bližší informace o možnostech cykloturistiky v KRNAP najdete zde: https://www.krnap.cz/cyklotrasy-krnap/. Stojí za to vyzdvihnout základní pravidla bezpečné jízdy (zejména z kopce) a nutnost ohleduplnosti k ostatním návštěvníkům. Dodržujte proto, prosíme, přiměřenou rychlost. Není totiž umění jet rychle, ale je uměním včas bezpečně zastavit a neohrozit ostatní ani sebe.

Návštěvníkům Krkonoš, zejména mladé generaci, je třeba připomenout, že na celém území KRNAP je zakázáno létat s drony. Důvodem je rušení hnízdících ptáků a jiných živočichů.

Češi patří k velkým milovníkům psů, a tak si je s sebou obvykle berou i na cesty do přírody, národní parky nevyjímaje. Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí „pouze" povinnost mít psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Apelujeme na majitele psů, aby si uvědomili, že jsou i lidé, kteří ze psů mají strach. Zejména vůči svým dětem jsou pak rodiče velmi citliví. Ujištění majitele psa, že zrovna jeho pes je hodný, v takovém případě nefunguje. Problémem jsou psi také na pastvinách a v jejich blízkosti. Psa mějte v takovém případě vždy na vodítku. Vběhne-li do ohrady, je o problém postaráno.

Dalším nešvarem jsou na kamenných mořích či v korytech říček turisty budované kamenné pyramidy. V krkonošské tundře půda zamrzá - rozmrzá - zamrzá - rozmrzá... už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, mohou lidé zničit za pár okamžiků. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme v korytech krkonošských potoků a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům domov.

Naše zkušenosti ukazují, že valná většina návštěvníků Krkonošského národního parku si váží zdejší cenné přírody. Přesto je při obrovské návštěvnosti jeho území i malé procento neukázněných návštěvníků velkým problémem. Rádi bychom proto na návštěvníky apelovali, aby se ve zdejší přírodě chovali jako hosté, s respektem k jejím obyvatelům. Jenom tak je možné, aby zdejší jedinečná příroda přežila.

Související články

Mapa republiky roztála
Přírodu na Sněžce opět chrání ochranné sítě
Natrhej si kytici lupiny, pomůžeš přírodě
Luční bouda se prý zavře, KRNAP totiž důsledně hlídá vjezd do Krkonoš
KRNAPu je 62 let: oslavy jsou ve znamení roku Františka Schustlera
Zahajují jarní sezonu péče o krkonošské louky
Chřástal polní volá o pomoc
Ředitelé národních parků oslovili poslance otevřeným dopisem
Zachraňují památnou lípu v Horním Maršově
Cenu ředitele Správy KRNAP za rok 2024 získalo devět oceněných
Nyní lze žádat o finanční příspěvek na péči o trvalé travní porosty
Muzeum Krkonoš čeká jarní úklid
Krkonoše jsou klenotem horských vod
Krkonošské lesy jsou přírodní poklad a naše dědictví
V Krkonoších začali hnízdit sokoli. Dodržujte pravidla
Tetřívci začínají tokat. Zavírají dočasně některé cesty v horách
Krkonošská muzea se stala členem celosvětového společenství
Letošní maximum na Mapě republiky je 7,74 metru sněhu
Světový den divoké přírody je i oslavou přírodního bohatství Krkonoš
Krkonoše mají nový předmět ochrany: vzácný mech šikoušek zelený
Objevili Schustlerův první návrh na zřízení KRNAP!
KRNAP zachraňuje genofond krkonošských jedlí
Hojný obyvatel Krkonoš konipas horský je Ptákem roku 2025
V Krkonošských muzeích budou nově k dispozici i dětské plenky
Rostlinu roku 2025 – starček úzkolistý – najdeme i v Krkonoších
Správa KRNAP v loňském roce vykoupila přes 11 hektarů pozemků
Nový typ vstupenky bude platit v několika krkonošských muzeích
Správa KRNAP hledá hospodáře!
Ohlédnutí za letošní sezonou v Krkonoších
Národní parky České republiky se spojily do společné asociace
Muzeum Krkonoš bude zavřené a pak bude vstup zdarma
Krkonoše hostily Krajské kolo Ekologické olympiády
Krkonošské mokřady mají hlavní cenu v Adapterra Awards
Muzeum Krkonoš za rok navštívilo téměř 50 000 lidí
Původní ovocné stromy se vrací do Krkonoš. Přibude jich více než stovka
Muzeum Krkonoš a mokřady ve hře o Krkonošskou cenu za architekturu 

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.