Tanvald se stal dříve sídlem soudního okresu, než městem

17.09.2011 05:53:54 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Tanvald

Možná, že to byly styky a přístup do vyšších vládních míst majitele prosperující firmy Johanna Mayera, že se po roce 1848 Tanvald stal sídlem nejmenšího samosprávného a soudního okresu v rámci libereckého okresního hejtmanství.

Tanvald v té době neměl ani statut městyse. Sídlem vrchnostenského feudálního úřadu byla totiž od roku 1662 Smržovka. Ta měla v roce 1846 přes tři tisíce obyvatel, zatímco Tanvald jen necelých patnáct set. „Že se Tanvald stal správním centrem regionu, patří k nejvýznamnějším momentům v historii města," zdůraznil starosta Tanvaldu Petr Polák.

Johann Mayer rozšiřoval a zdokonaloval svoji firmu C.k.privileg.Tanvaldská přádelna bavlny. Firmu tvořily tři výrobní provozy: přádelna bavlny, strojírna se slévárnou a mechanická tkalcovna. Vlastnil rozlehlá pole, louky a zahrady, domy a chalupy.

Pro potřebu své rodiny nechal vybudovat vilu známou jako Bálovka a na skalách nad vilou nechal vystavět rozhlednu s úkrytem. Dodnes se užívá její vžité jméno Terezínka podle podnikatelovy manželky Therezie.

Johann Mayer ale nezapomínal ani na své zaměstnance. Pro ně koupil řadu chalup a domů a nechal postavit domy nové. Založil firemní spořitelnu, poskytoval výhodné půjčky na získání pozemků a stavbu chalup. Zasloužil se o zřízení školy v Dolním Tanvaldě v roce 1853 a založil fond na novou školní budovu, kde zahájili vyučování 1857.

Po smrti Johanna Mayera spravoval firmu ředitel Wilhelm Siud. Ten se mimo jiné zasloužil o vznik nemocnice v Tanvaldě zřízením fondu pro její vybudování. V říjnu 1889 nemocnici s názvem Okresní nemocnice císaře Františka Josefa I. v Tanvaldě předali k užívání.

Rozvoj sklářského a bavlnářského průmyslu přinesl i největší výskyt plicních chorob v Čechách. Proto díky finančnímu příspěvku podnikatelů ve sklářském a bavlnářském průmyslu postavili u okresní nemocnice v Tanvaldě první ústav na léčení plicních chorob v Čechách. Ten otevřeli v dubnu 1904.

„Nemocnice má pro Tanvald a okolí nezastupitelný význam. V současné době je v majetku soukromé společnosti a města. Proslýchají se zvěsti o možném zavření chirurgie. Budova v poslední době prokoukla, ale nemocnice prošla velkými změnami i uvnitř. Kromě nemocnice poskytují občanům zdravotní péči i ve středisku lékařů. To sídlí v budově bývalého soudu," doplnila kronikářka Anna Lišková.

Dědici firmy Johanna Mayera v lednu roku 1900 založili akciovou společnost. Největší podíl pak po dlouhá léta vlastnila vídeňská společnost Ledered&Wolf. Potřeba vybudování nové přádelny bavlny vedla akcionáře k nákladnému a odvážnému kroku, a to přeložení řečiště Desné.

Realizace stavby včetně nábřežních zdí a přemostění dokončili v září roku 1906. O dva roky později dokončili stavbu tanvaldské přádelny bavlny II s novou kotelnou a parní strojovnou. V tomtéž roce zakoupili akcionáři starou budovu bývalého soudu a přeměnili ji na byty pro zaměstnance.

Prudký vývoj akciové společnosti C.k.privileg. Tanvaldská přádelna bavlny a dalších bavlnářských firem ukončil začátek I. světové války a s tím související nedostatek bavlny.
Válečné zakázky naopak zajistily provoz ve strojírně firmy. Po válce pokračoval rozvoj bavlnářské výroby i sortimentu zboží, ale hlavní investiční záměr byl rozvoj strojírenské výroby.

Textilní továrny pak daly vzniknout národnímu podniku Seba Tanvald. Znárodněním průmyslu v Tanvaldě vznikl i strojírenský závod Totex a elektrotechnická firma Elektro-Praga.

„Po druhé světové válce znovu nastoupil masivní rozvoj průmyslu. Jestliže před válkou žilo v Tanvaldě osm tisíc lidí a odsunem Němců zde zbyly 3,5 tisíce, zákonitě se projevil nedostatek pracovních sil. Do textilek za prací přicházeli kromě lidí z celé České republiky i Slováci, Jugoslávci, dokonce jeden čas zde byli i Kubánci. Nejvíce dělnic do textilního průmyslu však přišlo z Polska. Přílivu dělníků nestačily kapacity ubytování, proto se započalo se stavbou sídliště," vysvětlila tanvaldská kronikářka.

Z chudé osady udělaly prosperující město textilky

Základní kámen ke vzniku bavlnářského průmyslu v Tanvaldě položil v polovině 19. století rokytnický rodák Johann Wenzel Rieger. První strojní přádelnu bavlny nechal sice postavit podnikatel z Horního Tanvaldu Andreas Friedrich. Ve své době největší budovu na smržovském panství dokončil v roce 1828, ale již neměl dostatek prostředků na pořízení strojů. Proto přádelnu ještě téhož roku pronajal Johannu Wenzelovi Riegrovi a po vybavení objektu přadláckými stroji nájemci odprodal.

Podnikatel Rieger zavedenou přádelnu bavlny odprodal v roce 1833 vídeňské firmě I.H.Stametz. Jejím majitelem byl Johann Mayer. V té době už firma získala privilegia udělovaná podnikům značného rozsahu a vlivu. Na základě privilegií se firma jmenovala Císařskokrálovská privilegovaná přádelna bavlny v Tanvaldě, později Císařskokrálovská privilegovaná Tanvaldská přádelna bavlny. Feudální označení C.k.privileg. náleželo ke jménu firmy až do vzniku Československé republiky.

Johann Mayer navázal obchodní spojení do Německa, Holandska, Anglie, Francie, Ameriky i Asie. V roce 1839 rozšířil u své přádelny bavlny opravárenskou dílnu s vodním pohonem z řeky Kamenice. Prosperující firma byla podnětem pro další podnikatele ve strojním předení bavlněných přízí. Mezi nimi vynikali Johann Priebsch, Ignatz Rieger, Josef Pochmann, Florian Ulmann, Wenzel Neumann nebo liberecký podnikatel Johann Liebieg, který postavil proslulou přádelnu bavlny v šumburské části, ve Svárově.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Firmy v regionu Tanvald

SATO Tanvald, spol. s r.o. ( Stavebnictví , Firmy ) | Další firmy

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Filmová přehlídka a koncert v Turnově připomínají výročí konce války

Globální vojenský konflikt, který má na svědomí více než 62 milionů životů. Největší a nejvíce zničující válečné střetnutí v dějinách lidstva. To byla 2. světová válka. Letos si připomínáme 80 let od jejího konce. V úterý 27. května je na programu Kulturního centra Turnov další zajímavá vzpomínková akce. Nese název Konec dočasnosti, 35 let od odchodu sovětské armády z Turnova. Týká se sice jiné kapitoly našich dějin, ale je stejně důležité na ni nezapomenout. Více podrobností

Kraj opět podpořil hospodaření v lesích a myslivost

Liberecký kraj dlouhodobě podporuje hospodaření v lesích a od roku 2023 také myslivost. Letos rozdělí dohromady 3.107.197 korun. Celkem 18 dotací míří k zájemcům v rámci dotačního programu Podpora hospodaření v lesích (2.795.972 korun) a 11 dotací z programu Podpora myslivosti (311 225 korun). Rozhodli o tom na svém květnovém jednání krajští radní. „Lesnický fond Libereckého kraje patří k nejstarším peněžním fondům Libereckého kraje vůbec. Dlouhodobě vyhlašujeme program Podpora hospodaření v lesích, díky němuž chceme zejména podpořit opatření ke zlepšování stavu lesních porostů, ochránit lesy proti škůdcům pokládáním a asanací lapáků a ochranou porostů nátěrem repelenty. Chceme také podpořit rekonstrukce lesních cest a zabezpečit mladé lesní porosty, podporujeme také výstavbu nového oplocení," uvedl Jiří Klápště, náměstek pro životní prostředí a zemědělství.