Tajemník napsal knížku o rozhlednách

25.10.2011 16:16:35 | Autor: Oldřich Szaban | Rubrika: Volný čas | Obce: Jablonecko

Pokud se zajímáte o rozhledny na Jablonecku, měli byste zbystřit. Vyšla o nich nová kniha. Napsal ji spisovatel a tajemník jablonecké radnice Marek Řeháček, fotky poskytl Jan Pikous. Nová kniha je zaměřena trochu jinak než dosavadní, které o rozhlednách vyšly. „Vyprávíme příběhy lidí, kteří se o rozhledny starají," upozornil. 

Kapitolu v knize má i Robert Hemmrich, z jehož dílny jsou rozhledny na Bramberku, Černé studnici, Tanvaldském Špičáku a Proseči nad Nisou. Letos se slaví 140. výročí jeho narození. Jablonecký architekt je podle Řeháčka velice zajímavou postavou. „Spousta secesních objektů hlavně v centru Jablonce je z jeho dílny," upřesnil. 

Jeden příběh je věnován neúnavnému provozovateli Štěpánky, Janu Staňkovi. Právě Štěpánka je výjimečná. Je nejstarší i nejoblíbenější. Nejvíce se líbí i Řeháčkovi. „Spojuje se v ní původní německá kultura Jablonecka s tou českou," konstatoval. Má také svoji sestřičku. Stojí na vrchu Tábor u Lomnice nad Popelkou. „Kdo se chce podívat, jak měla původně vypadat Štěpánka, musí se jít podívat na vrch Tábor," objasnil Řeháček.

Příběh Štěpánky

Rozhledna vypínající se na kopci Hvězda nad Příchovicemi má nejpohnutější osud. Stavět ji začali v roce 1847 na pokyn knížete Kamila Rohana, majitele panství. Je pojmenovaná podle zemského správce arcivévody Štěpána, který byl v té době protektorem stavby důležité silnice mezi Libercem a Trutnovem. Když stavba Štěpánky dosáhla šestimetrové výše, kníže ji k údivu celého kraje zastavil. Důvodem prý byla neblahá věštba cikánky, která hraběti vyčetla z ruky, že zemře v roce dokončení Štěpánky. 

Čtyřicet let pak stálo nad krajem na pomezí Jizerek a Krkonoš torzo rozhledny. O její dostavění se zasloužili čeští mladíci z nedalekých Popelnic u Šumburku.  „Na svatodušní neděli 20. května 1888 se těžce opili a v půl druhé v noci dorazili k nedostavěné rozhledně. Bujaře vystoupili na zeď a začali vytrhávat skoby, viklat kameny a shora metali na schodiště kamenné kvádry," popsal událost Miroslav Nevrlý v legendární Knize o Jizerských horách. Řádění mladíků bylo jakousi formou národnostního boje. Torzo rozhledny totiž udržovali v pořádku němečtí turisté, kteří se na ní často chodili vyhlížet východy slunce nad Krkonošemi.

I oné noci přišla k rozhledně šestičlenná skupinka zcela střízlivých německých turistů. Když je opilci uviděli, začali na ně mávat lahvemi kořalky, plivali na ně a nadávali jim. Němci se dali na ústup. „Náhle uslyšeli rachot a hřmot a viděli, jak pod troskami rozhledny leží dvě postavy. Část věže i těžké schodiště spadly," uvedl Nevrlý. Přivolaná pomoc našla pod sutinami mrtvého Josefa Šídu.  Teprve po této nešťastné události se zříceniny ujal Horský spolek pro Jizerské hory a Štěpánku dostavěli. Slavnostně ji odhalili 14. srpna 1892. Neblahá věštba cikánky se vyplnila. Kníže Rohan zemřel měsíc poté.

Královka

Jednou z nejznámějších jizerskohorských rozhleden je Královka. Nad Bedřichovem stávala dřevěná věž už v letech 1888 až 1906. Když ji listopadová bouře vyvrátila, vyrostla velice rychle dnešní kamenná věž. Koncem roku 1907 k ní položili základní kámen a již v září ji otevřeli. Po vyhoření staré chaty v roce 1933 přistavěli tu dnešní v následujících letech až těsně k rozhledně.

Slovanka

I ona má zajímavý příběh. Jde o nejstarší železnou rozhlednu v Čechách, nachází se na Seibtově vrchu nad Hraběticemi. Jako exponát rakouských železáren ji kdysi vystavovali ve Vídni. Tam ji koupili obyvatelé údolí Horní Kamenice, osad kolem Josefova Dolu. Na svém současném místě stojí od srpna 1887. „Tři metry vysokou podezdívku postavil jediný zedník a dva dělníci během sedmnácti dnů smontovali jedenáctimetrovou věž," objasnil Nevrlý. 

Po druhé světové válce Slovanka postupně chátrala. V roce 1999 ji museli uzavřít. Díky občanskému sdružení ji na poslední chvíli opravili.  „Už se měla bourat, zachránili ji minutu po dvanácté. Hodně se za ni bral tehdejší lučanský starosta Pivrnec, pomohl i fakt, že byla vyhlášena kulturní památkou," vypozoroval Řeháček.

Hemmrichovy rozhledny

Necelých pět kilometrů od Jablonce na nejvyšší hoře Černostudničního hřebene leží rozhledna Černá studnice. Otevřeli ji 14. srpna 1905. „Na Černostudničním hřebeni vlály vlajky, hudba hrála, řečníci se předháněli s básníky ve slavnostních projevech. Na Černou studnici přišlo šest tisíc lidí," uvedl Nevrlý.

Před více než sto lety postavili rozhlednu také na Tanvaldském Špičáku. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na rozhlednu se lidé mohou dopravit i sedačkovou lanovkou, která vyráží z Jiřetína pod Bukovou.

V letech 1911 až 1912 postavili další rozhlednu podle projektu Roberta Hemmricha na Bramberku.  Ale ještě předtím, od roku 1899, stávala nad lučanským údolím původní dřevěná rozhledna. Nejmladší Hemmrichovka je v nejjižnější části Jizerských hor, na Prosečském hřebeni. 

Stávající kamenná rozhledna je z roku 1932, měla dvě předchůdkyně. Tu nejstarší, dřevěnou, z roku 1892, rozštípal koncem 19. století blesk. I k druhé rozhledně nebyl osud nakloněn. Stála na Proseči od roku 1908 do roku 1921, kdy ji zničila srpnová bouře. 

Velký rozmach výstavby rozhleden v Jizerských horách nastal v osmdesátých letech předminulého století. „Tehdy se prudce vzmáhala jizerskohorská turistika, patřilo ke cti každé místní pobočky Horského spolku, aby usilovala o vlastní rozhlednu," popsal spisovatel Nevrlý. „Peníze se sice dávaly dohromady jen pomalu, ale když už se sešly, vyrostla stavba v neuvěřitelně krátké době," dodal. 

Ale i v dnešní době občas nějaká nová rozhledna vznikne. Od 5. května 2005 je veřejnosti přístupná Nisanka u Nové Vsi nad Nisou. Jmenuje se podle nedalekého pramene řeky Nisy. V létě příštího roku získá rozhlednu s muzeem dokonce geniální všeuměl Jára Cimrman. Postavit ji mají v Příchovicích, nedaleko od nejstarší jizerskohorské rozhledny - Štěpánky.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 13 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Dvouletý program pro registrované sociální služby je vyhlášený

Jablonečtí zastupitelé projednali a schválili Dotačního programu na podporu registrovaných sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Jedná se o finanční podporu poskytovanou z rozpočtu města na období let 2026-2027 ve výši 17 milionů korun ročně. Město poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb pravidelně již od roku 2010 a prostřednictvím vyhlašovaného dotačního programu od roku 2015. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků vyčleněných v rozpočtu města 2026 činí 16,61 milionu korun ročně.„Stabilní podpora sociálních služeb je jedním z pilířů, na kterých stojí zdravé a funkční město. Dlouhodobě posilujeme služby, které pomáhají rodinám, seniorům, osobám se zdravotním postižením i lidem v obtížných životních situacích. Nový dotační program poskytovatelům garantuje předvídatelnost a možnost plánovat služby tak, aby zůstaly dostupné a kvalitní pro všechny, kdo je potřebují," uvádí jablonecká náměstkyně pro oblast humanitní Jana Hamplová.

Krok k budoucnosti podruhé pomáhá osmákům s volbou střední školy

Ve čtvrtek 11. prosince se uskutečnil druhý ročník projektu Libereckého kraje Krok k budoucnosti a znovu potvrdil význam systematické podpory kariérového rozhodování žáků základních škol. Akce určená pro žáky 8. tříd libereckých základních škol je propojila se středními školami a jejich partnerskými firmami či institucemi a nabídla mladým lidem přehledné a srozumitelné informace o možnostech dalšího studia i budoucího uplatnění. Krok k budoucnosti vznikl jako reakce na rostoucí potřebu pomáhat žákům v období, kdy stojí před jedním z prvních zásadních rozhodnutí - volbou střední školy. Formát akce staví na jednoduchém principu: jedno místo, jeden den a přímý kontakt se školami i firmami, které jsou s konkrétními obory dlouhodobě spojeny. Žáci tak získávají nejen informace o studijních programech, ale i reálnou představu o tom, jaké dovednosti a znalosti jsou v praxi skutečně potřeba. „Podpora odborného vzdělávání a kariérového poradenství šitého na míru mladé generaci patří mezi dlouhodobé priority Libereckého kraje. Máme odpovědnost vytvářet podmínky, ve kterých se mladí lidé mohou rozhodovat informovaně a s ohledem na budoucí uplatnění. Krok k budoucnosti je jedním z konkrétních nástrojů, jak tuto odpovědnost naplňovat," uvedla radní Libereckého kraje pro školství a sport Jitka Skalická.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2025 2026
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne