Priebschovy textilní továrny skončily téměř po 170 letech

30.08.2011 08:09:37 | Autor: Hana Hilleová | Rubrika: Zprávy | Obce: Smržovka

Rozmach Smržovky v minulosti souvisí s rozvojem sklářského a textilního průmyslu.

Tkalcovství mělo v oblasti hluboké kořeny, protože lnu se tady dobře dařilo. Postupně se zpracovávaly i jiné materiály. V roce 1836 uvedl Johann Priebsch do provozu přádelnu bavlny. Později zřídil strojírnu a opravnu textilních strojů. Továrník úspěšně zvyšoval výrobu a rozšiřoval podnik, takže už v padesátých letech 19. století se Priebschova textilka řadila k největším přádelnám v Evropě.

Po zakladatelově smrti v roce 1860 vedly podnik rodiny jeho sourozenců a firma nesla název Johann Priebsch Erben. V čele společnosti stál Joseph Priebsch, technickým ředitelem byl Robert Priebsch. Noví majitelé dovršili růst podniku zprovozněním již čtvrté továrny. Ta nejenže byla největší, ale vymykala se honosnou architekturou. Stavba nové přádelny trvala dva roky, autorem architektonického řešení je pravděpodobně stavitel Carl Daut. Pro tento skvost industriální architektury se vžil název Klášter.

„O továrníkovi Preibschovi se vyprávělo, že byl schopný nejen jako podnikatel a obchodník, ale dokázal vzít i za práci. Chodil po provozu v ošuntělém kabátě a když si dělníci nevěděli rady s některým strojem, často jej dokázal sám opravit," vyprávěl jeden z dlouholetých zaměstnanců textilky. „Také se vyprávělo, jak za ním přicházeli dělníci s žádostí o zvýšení mzdy, protože prý pracují daleko víc, než jsou odměňováni. Továrník však říkával: "Dělej jen to, za co tě platím," dodal.

Priebschovy přádelny se po roce 1948 staly základem nově vytvořeného národního podniku Seba Tanvald. Tkalcovna Klášter bývala monopolním dodavatelem sypkoviny a plášťoviny, smržovská přádelna neměla konkurenci ve výrobě velmi jemných přízí. Od roku 2002 jsou smržovské přádelny mimo provoz, v roce 2007 ukončila akciová společnost Seba i výrobu v tkalcovně Klášter.

Smržovku kdysi ovládlo sklo a bižuterie

I přes velikost Priebschových továren zaměstnávalo zdejší obyvatele v 19. a na počátku 20. století především sklářství. Vedle brusičů a rytců skla se rozšířilo foukání perlí a výroba mačkaných skleněných knoflíků. Sortiment sklářských výrobků se postupně rozšiřoval. Pro obyvatele Smržovky byli významní i výrobci skleněné bižuterie, krystalerie a osvětlovadel.

Ve dvacátých letech minulého století působilo ve Smržovce 204 výrobců skleněného zboží, fungovalo 57 mačkáren, asi 115 brusíren a kolem tisícovky domácích výrobců foukaných perlí.

Události po II. světové válce přinesly do smržovského průmyslu značné změny. Díky odsunu německého obyvatelstva chyběla pracovní síla i kvalifikovaní odborníci. Drobné dílny a provozovny násilně slučovali nebo rušili, podniky znárodnili.

I přesto dokázalo smržovské sklářství nakonec navázat na předválečnou výrobu. Podniky zabývající se rafinerií, krystalerií a výrobou lustrového skla sloučili do národního podniku Krystalerie, bižuterní výrobu včlenili do národních podniků Kovová bižuterie a Skleněná bižuterie. Skleněnou bižuterii pak v roce 1952 začlenili do národního podniku Železnobrodské sklo. Část majetku koncernu Železnobrodské sklo je nyní v konkurzním řízení.

V bývalém areálu na náměstí T. G. Masaryka vyrábí společnost Bižu-nova, v budově bývalého hotelu Koruna sídlí firma Capella.

Nový národní podnik Jablonecké sklárny později pohltil Krystalerii a smržovskou část označovali jako závod 04 Lustrové sklo. Po roce 1989 se Jablonecké sklárny rozpadly a smržovský závod se změnil ve státní podnik Lustrové sklo, později na soukromou akciovou společnost LSS Smržovka. Ta zanikla před deseti lety, v roce 2001.

„Kromě sklářského a textilního průmyslu nabízela Smržovka řadu pracovních příležitostí i v jiných oborech. Svoje významné místo měl Strojobal, nelze opomenout velké zemědělské družstvo včetně přidružené výroby," dodal místostarosta města František Spálenský.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Tradiční jablonecký dotační titul na podporu výstavby

Statutární město Jablonec nad Nisou vyhlašuje Program podpory výstavby technické infrastruktury pro rok 2026. Stejně jako v předchozích letech zaměří podporu na výstavbu domovních čistíren odpadních vod a kanalizačních přípojek. Pro letošní rok město vyčlenilo částku 1 milion korun. Novinkou je možnost podat žádost v obou kolech také elektronicky prostřednictvím Portálu Jablonečana. „Podporou domovních čistíren a kanalizačních přípojek zlepšujeme kvalitu životního prostředí i technickou infrastrukturu ve městě. Chceme, aby byl program pro občany co nejdostupnější, proto letos umožníme i plně elektronické podání žádostí," říká jablonecký primátor Miloš Vele. O investiční dotaci mohou žádat majitelé objektů určených k trvalému bydlení v katastru Jablonce nad Nisou, získat mohou 50 % z celkových způsobilých výdajů, maximálně však 50 tis. korun na jednu bytovou jednotku, a to od 1. dubna do 30. října.

Pravidelná práce strážníků v terénu má smysl

V pondělí 16. února vyrazili okrskáři z Proseče nad Nisou, Pasek a Šumavy i centra do terénu na společnou kontrolu. Zaměřili se také na vybydlený dům v prosečské ulici Vrcholová, odkud přicházely informace o větším počtu lidí bez domova. Trojice strážníků na místě objevila pětici osob bez domova. Všechny zkontrolovali a ověřili jejich totožnost. Při lustraci vyšlo najevo, že po jedné z žen pátrají policisté v celostátním měřítku. Okrskáři proto okamžitě kontaktovali Policii České republiky, která si hledanou ženu převzala k dalším úkonům. Běžná kontrola tak přinesla nečekaný výsledek a potvrdila, že pravidelná práce v terénu má smysl.