Otevření Kittelova muzea

01.05.2011 13:31:01 | Autor: Jan Krása | Rubrika: Kultura | Obce: Jablonecko

Otevření muzea doktora Kittela v Krásné u Jablonce nad Nisou

Doktor Kittel v legendách i jako skutečný člověk

Už jste někdy slyšeli jména Faust Jizerských hor, severočeský Faust, černokněžník ze Šumburku, či třeba ďáblův doktor? Za všemi těmito přízvisky se skrývá jediná osobnost - výjimečný ranhojič, lékař a především člověk - Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Žil v 18. století na jižní straně hřebenu Černé Studnice v tehdejším Šumburku (dnes se obec jmenuje Krásná). Obestírala ho řada legend a pověstí - prý za svými pacienty létal na čarodějném plášti, vyléčil všechno a každého, uměl číst v tajemných čarodějných knihách... Aby získal tuto moc a hlavně umění úspěšně léčit, spolčil se prý s ďáblem, který mu za úpis duše předal mnohá tajemství, především pak kvítek zázračné rostliny všehoj.

Tajemný doktor Kittel dodnes vzněcuje obrazotvornost, především ale představuje  životní příběh skutečného člověka, který vlastní pílí dokázal zúročit svůj talent, rozvinout léčebné praktiky a přírodní zkušenosti získávané od svých předků - vesnických ranhojičů.

Pověsti o doktoru Kittelovi

Již za Kittelova života se objevují první legendy o „zázračném doktoru“, nebo dokonce o „Faustovi Jizerských hor“. Lidé si všímají Kittelových nezvyklých lékařských úspěchů i neortodoxnosti jeho léčebných postupů. Později s nedůvěrou i trochou závisti hledí na jeho dům i majetek. A dohady vzbuzuje i jeho mecenášská činnost – stavba místní školy, kostela, fary.

Z mnoha pověstí, které o doktoru Kittelovi kolují, zmíníme dvě nejproslulejší. První je o čarodějné knize a černých havranech, druhou legenda o létacím plášti.

O čarodějné knize a havranech

Měl doktor doma dva synky, čiperné kloučky. Ti celý den po domě kutili, všecky kouty prolézali. Jednou, když doktor zas do Prahy byl zavolán, a ukončiv návštěvu u nemocného, po městě se procházel, jat byl náhle divnou úzkostí. Neměl již stání a usednuv na svůj plášť spěchal k domovu. A byl již nejvyšší čas. Hoši v jeho nepřítomnosti dostali se do jeho pokoje, který zůstal náhodou otevřen. Tam do očí jim padla veliká stará kniha na dřevěném pultě. Přistavili si zvědaví hoši stoličku, knihu otevřeli a začali pomalu slabikovat nesrozumitelná slova. Jaký však byl jejich podiv, když tu v otevřeném okně objevilo se několik havranů. Hoši četli dál, a hejno černého ptactva stále rostlo, vniklo do světnice, s křikem kroužilo pod stropem, usedalo na pultě a hrozivě mířilo zobáky na hochy. Noví a noví havrani přilétali oknem. Hoši vyděšeni ustali ve čtení a hledali spásu v útěku. V tom se ve dveřích objevil otec. Seznal hned, co se přihodilo, skočil k čarodějné knize a počal čísti to, co hoši četli, ale obráceně. Havrani zase oknem vyletovali a za chvilku poslední z nich zmizel. Kdyby byl doktor Kittel včas nepřišel, byli by havrani hochy uklovali.

(Přepsáno z knihy Pražských pověstí od Adolfa Weniga, vydané v roce 1931)

V roce 1929 se v Lučním mlýně v nedaleké Smržovce našel ručně psaný spis z 18. století s názvem „Trojnásobné pekelné zaříkání“. Kniha obsahuje mnohé z toho, co nalézáme v Kittelovské tradici, včetně čarodějných kruhů, kouzelné léčivé byliny, černého ptáka, klíče k pokladům. Mimochodem, jeden z čarodějných kruhů z této knihy se nachází jak na etiketě medicinálního vína Kitl Šláftruňk, tak v záhlaví těchto stránek.

O kouzelném létacím plášti

Jednou potkal Kittel u Prašné brány v Praze známého řezníka z Dalešic, který tam byl za obchodem. „Nu, příteli,“ naváže Kittel, který byl právě v dobrém rozmaru, rozhovor, „chtěl bys být ještě dneska doma?“ „No, proč ne,“ na to řezník. „Ale to se mi sotva stane, vždyť je k nám dva dny cesty.“ „Jen se nestarej a nech to na mně,“ uspokojoval ho doktor. „Budeš doma v pěti minutách, nesmíš ale cestou promluvit ani slovíčko.“ Řezník, který už leccos zaslechl o Kittelově kouzelném plášti, hořel zvědavostí, a tak ochotně ke všemu svolil. Šli se na cestu posilnit nějakou tou hořkou; sotva vyšli ze šenkovny, povídá Kittel: „Tak, Jáchyme, chyť se pevně za plášť a ani nedutni!“ Sotva to dořekl a jen se řezník chopil pláště, vznesli se oba závratnou rychlostí nad město a už pluli vzduchem, unášeni neznámou silou k domovu.

Jáchym byl okouzlen pohledem, který se mu naskytl. Viděl vesničky, města, lesy i řeky, nezdržel se a zvolal pln obdivu: „Bože, to je krása, to je krása!“ Jen to dořekl, zatočil se s ním celý svět a on cítil, že padá. Hrůzou omdlel a probudil se na louce u Nových Benátek v kupce sena.

Na cestu vzduchem však nezapomněl a do smrti vyprávěl každému, kdo měl uši a chtěl poslouchat, jak letěl s doktorem Kittelem na kouzelném plášti.

 (Přepsáno z knihy Severočeský faust od Miloše J. Pulce, vydané v roce 1988)

Zda jsou tyto pověsti pouhým výmyslem, nebo zda se zakládají na pravdě (alespoň částečné), se nyní, více než 200 let od doktorovy smrti, nedozvíme. Faktem zůstává, že některé jeho činy si dodnes neumíme racionálně vysvětlit.

Dále čtěte

Mše svatá a posvěcení sochy sv. Josefa na Krásné  

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Náhled fotogalerie

OTEVŘÍT FOTOGALERII (celkem 6 fotek)

 

Další aktualita v pořadí ARCHIV AKTUALIT

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Pravidelná práce strážníků v terénu má smysl

V pondělí 16. února vyrazili okrskáři z Proseče nad Nisou, Pasek a Šumavy i centra do terénu na společnou kontrolu. Zaměřili se také na vybydlený dům v prosečské ulici Vrcholová, odkud přicházely informace o větším počtu lidí bez domova. Trojice strážníků na místě objevila pětici osob bez domova. Všechny zkontrolovali a ověřili jejich totožnost. Při lustraci vyšlo najevo, že po jedné z žen pátrají policisté v celostátním měřítku. Okrskáři proto okamžitě kontaktovali Policii České republiky, která si hledanou ženu převzala k dalším úkonům. Běžná kontrola tak přinesla nečekaný výsledek a potvrdila, že pravidelná práce v terénu má smysl.

Drobné ťuknutí v garážích vyřešila rychlá domluva

Ve středu 11. února v 15:30 upozornil vedoucí ostrahy OC Central pan C. okrskáře Městské policie Jablonec nad Nisou pro centrum na dopravní nehodu v přízemí garáží obchodního domu. Podle jeho slov tam řidič bílého Renaultu nechtěně narazil do zaparkované černé škodovky a poté odjel zaparkovat do druhého patra. Při manévru poškodil u škodovky přední blinkr na straně řidiče. Okrskář kontaktoval majitele poškozeného vozu pana Š. Ten uvedl, že vzhledem k rozsahu a hodnotě škody nechce věc řešit přes pojišťovnu ani Policii ČR. Upřednostnil rychlou dohodu o náhradě škody. Společně se pak vydali k vozu Renault a počkali na jeho řidiče. Ten se k situaci bez okolků přiznal, omluvil se a s majitelem škodovky se domluvil na náhradě škody ve výši 1 500 korun. Celá událost tak skončila klidnou dohodou přímo na místě.

Vyberte datum:			Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2026 2027
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne