Okénko do historie a tip na výlet - Po proudu Zlatníku

04.06.2011 08:55:21 | Autor: Petr Kumprecht | Rubrika: Volný čas | Obce: Zlatá Olešnice

Kdysi zlatonosný potok Zlatník, levý přítok Kamenice, pramení v lesích severně od Zlaté Olešnice; v kraji hlubokých údolí a úžlabin s bystrými potoky, s chalupami vesniček a samot rozházených po příkrých stráních v zeleni stromů.

Zlatá Olešnice, rozsáhlá přípotoční obec, rozložená malebně v údolí Zlatníku, si zachovala dodnes trochu starosvětský ráz. První zmínka o Zlaté Olešnici, jako zlatohledačské osadě, je z roku 1352. Zlato se zde rýžovalo údajně až do 17. století. Zlatá Olešnice byla dlouho do novověku nejzazší vesnicí navarovského panství, na pokraji rozsáhlého pomezního hvozdu.

Potok Zlatník ji rozděloval na část semilskou na levém břehu a část navarovskou na břehu pravém. Bohatství lesů a surovin i dravá síla bystřin, přilákala k pramenům Zlatníku i sklářské podnikatele.

Dne 2. října 1577 uzavírá správce navarovského panství Jaroslav Smiřický s huťmistrem Pavlem Schürerem kupní smlouvu, kterou začíná historie slavné rejdické sklářské huti. Schürerové byla známá sklářská rodina, která přišla do Jizerských hor z okolí České Kamenice. Huťský statek byl nadán velkými výsadami a ohromným územím, ze kterého mohl brát dřevo i ostatní sklářské suroviny. Část vymezeného území však byla sporným územím, mezi majiteli frýdlantského a navarovského panství.

Dlouhá desetiletí sporů skončila konečně v roce 1591 dohodou, kdy území kolem dnešní Jizerky připadlo frýdlantským Redernům.

Rejdická sklárna, tak jako i ostatní sklárny v Jizerských horách, měnila v průběhu staletí kraj kolem. Mizí původní smíšené těžko prostupné hvozdy, vznikají nové osady a vesnice, civilizace postupuje dále do nitra hor.

Na existenci staré sklářské rejdické hutě upomíná kaplička při silnici ze Zlaté Olešnice do Rejdic. Čtvercová zděná kaplička Piety pochází z počátku 19. století a je chráněnou památkou lidové architektury. Na kapličce je umístěna pískovcová pamětní deska s tímto nápisem: „Nedaleko odtud stávala při potoce Zlatníku Rejdická sklářská huť. Byla činná v letech 1577-1720."

Kdo chce poznat blíže místa, kde rejdická huť stála, odbočí ze silnice pod kapličkou vlevo po vrstevnicové cestě. Ta ho dovede k lidové plastice sv. Jana Nepomuckého v seskupení tří památných lip. Na soklu plastiky je datování: Léta Páně 1793, Dne 7. října.

Nedaleko odtud, asi sto metrů na pravém břehu Zlatníku, se nacházejí zbytky středověké rejdické sklárny. Krásné jsou výhledy údolím Zlatníku ke kostelu sv. Martina a do kraje mezi Táborem a Kozákovem.

Kostel sv. Martina ve Zlaté Olešnici tvoří působivou dominantu na návrší v jižní části obce. Pozdně barokní stavba kostela pochází z roku 1776. Cenné je i vnitřní zařízení kostela; zaujme lidový malovaný oltářík sv. Lukáše, který je památkou lidového truhlářského umění z konce 16. století.

Pod Zlatou Olešnicí teče Zlatník jihozápadním směrem hlubokým údolím v tmavé zeleni smrkových lesů - tichý odlehlý kout v kraji starých stromů - lip, klenů, jilmů a olší. Pod Lhotkou, osadou přináležející ke Zlaté Olešnici, přijímá Zlatník zleva Stanovský potok. Ve Lhotce roste proslulá rodová lípa, nazývaná také jako lípa štěstí. Věří se, že za vlahých letních nocí našeptává štěstí. Stáří lípy se odhaduje na 300-400 let. Úzkým balvanitým korytem v zelenavém přítmí listnáčů, prudce stéká Zlatník ke Kamenici. Za hučení a šumění vody, pod zříceninami starobylého navarovského hradu splývá s Kamenicí.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Částečná uzavírka v jablonecké ulici Průmyslová

Do konce září potrvá částečná uzavírka v ulici Průmyslová (pozemek p. č. 2382/3), v místě výstavby nové výjezdové základny rychlé záchranné služby (naproti domům čp. 2768/59 a 2767/61). Uzavírka v ulici bude probíhat přibližně 5-6krát do měsíce, vždy dle aktuální potřeby stavebních prací. Jejím důvodem je manipulace jeřábu a provádění jeřábnických prací v rámci výstavby.

Semilské výstavy Živly se účastní 23 umělců

Letošní přehlídka výtvarného umění v Muzeu a Pojizerské galerii Semily je věnována tématu Živly a bylo k ní přizváno na 23 umělců nejen s vazbami na pojizerskou výtvarnou scénu. Jsou zde zastoupeni umělci ze Středních Čech, Prahy či dokonce z Ruska. Více podrobností na Našem Pojizeří