Od 1. 2. 2021 vede HZS Libereckého kraje nový ředitel Jan Hadrbolec

02.02.2021 14:13:39 | Autor: Jakub Sucharda | Rubrika: Krimi | Obce: Liberecký kraj

V pondělí 1. února 2021 nastoupil do funkce ředitele Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje plk. Ing. Jan Hadrbolec, který po téměř čtyřiadvaceti letech služby přechází od středočeských profesionálních hasičů.

Generální ředitel Hasičského záchranného sboru České republiky genpor. Ing. Drahoslav Ryba popřál osobně nově ustanovenému řediteli mnoho úspěchů při výkonu této náročné funkce. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta zmínil výbornou spolupráci s HZS Libereckého kraje již v minulosti a věří v její úspěšné pokračování.

„Je to pro mne obrovská čest a zároveň obrovský závazek," řekl plukovník Jan Hadrbolec. A dodává, že „změnit po dlouhých letech kraj svého působení není vůbec jednoduché. Věřím však, že libereckým hasičům mám co nabídnout. A stejně tak oni mně. Těším se na spolupráci s novými kolegy a v novém prostředí. Mým cílem je zajistit kolegyním a kolegům co nejlepší výkon služby, dobré pracovní prostředí a kvalitní prostředky pro výkon jejich práce, včetně nové techniky. Čeká na nás společně řada výzev, ať již v řešení pokračující pandemie, tak i výhledu do budoucna. Je před námi řada změn spočívající v elektronizaci státní správy, rekodifikaci stavebního práva či nových výzev v rámci evropských projektů. Musíme být na tyto úkoly dobře připravení."

Plukovník Jan Hadrbolec také zmínil nutnost spolupráce s veřejnou správou, obcemi, městy, krajem, ale též s významnými firmami v regionu. „Je nutné hledat a zajistit financování potřeb HZS Libereckého kraje mimorozpočtovými zdroji, nespoléhat se jen na to, co nám dá stát. A tím tak zlepšovat a zkvalitňovat bezpečnost lidí v Libereckém kraji. Zároveň ale také budovat korektní a přátelské vazby mezi státní správou a soukromými subjekty. Vždyť to jsou právě oni, kdo hasiče v nouzových a mimořádných situacích volají. A očekávají od nás, že jim vždy pomůžeme. S prázdnýma rukama či zastaralou technikou to však mnohdy jde jen těžko. Je to stejné, jako se současnou koronavirovou situací. Dokud vás ten vir nezasáhne, je to něco těžko uchopitelného, imaginárního, zdlouhavého a otravného. Pokud vás však vir zasáhl, ať již osobně nebo v okruhu nejbližších, potom se s ním již nikdy nechcete potkat. A obdobně je to i s výdaji na hasiče. Vynakládané finance pro hasiče Vám mohou připadat jako veliké, obrovské a zbytečné. Avšak jen do doby, než sami naši pomoc potřebujete. V tom okamžiku je sebevětší výdaj jen nicotná záležitost," doplnil jedním dechem Jan Hadrbolec.

„Pro zajištění našeho dobrého fungování je potřeba zrealizovat novou výstavbu stanice v Turnově a v Jilemnici, a taktéž provést rekonstrukci a rozšíření stanice v Liberci. Zde se jako nezbytné ukazuje soustředění řízení sboru do jednoho místa a vybudování skladu pro humanitární potřeby a prostředky civilní ochrany. Nutná je také obnova mobilní požární techniky, hlavně cisteren a výškové techniky. Nesmíme ale zapomínat ani na oblast IT, komunikace, spojení či kybernetické bezpečnosti." V neposlední řadě zmínil nový liberecký ředitel také spolupráci s jednotkami dobrovolných hasičů v kraji. „Liberecký kraj není velký, ale je velmi specifický. A dobrovolné jednotky v něm mají nezastupitelnou roli."

Hasiči provází plukovníka Hadrbolce od dětství. Již od základní školy navštěvoval kroužek Mladých požárníků, později se stal aktivním členem svého domovského sboru ve Všetatech. Od devatenácti let začal v jednotce dobrovolných hasičů působit jako velitel a činil tak téměř dvě desetiletí. Profesionálním hasičem se stal 1. srpna 1997, kdy do funkce hasiče nastoupil k Hasičskému záchrannému sboru okresu Mělník po návratu z povodní na Moravě. Od roku 1998 vykonával funkci strojníka a od roku 2000 funkci operačního důstojníka. V květnu 2002 nastoupil na pozici velitele čety na stanici HZS Mělník, ve které působil po dobu sedmi let. V polovině roku 2009 se stal velitelem této stanice a po pěti letech povýšil do funkce ředitele územního odboru Mladá Boleslav.

Plukovník Jan Hadrbolec je ženatý a má děti ve věku 4 až 18 let. Po dokončení základní školy vystudoval stavební průmyslovku v Mělníku a v roce 2011 zakončil kombinované studium na VŠB-TU Ostrava, Fakultě bezpečnostního inženýrství, oboru Technika požární ochrany a bezpečnosti průmyslu.

Závěrem plukovník Jan Hadrbolec poděkoval statutárnímu zástupci krajského ředitele, plukovníku Janu Málkovi, který devět měsíců ředitele HZS Libereckého kraje zastupoval. „Velké poděkování patří Honzovi Málkovi za jeho řízení sboru v těžké době mimořádných opatření," dodal Jan Hadrbolec.

Sdílet s přáteli na facebooku

Související články

HZS Libereckého kraje v roce 2020 zasahoval u 7006 událostí
Hasiči se v Libereckém kraji zapojili do trasování
Mobilní odběrové týmy HZS Libereckého kraje dále vypomáhají
Mobilní odběrový tým krajských hasičů pomáhal testovat ve školství
HZS Libereckého kraje opouští po dlouholeté službě Petr Štajnc
Hasiči v Libereckém kraji se loučili s ředitelem Luďkem Prudilem

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."