Liberecká galerie rozkvetla uměním Milana Kunce i tvorbou studentů

26.03.2025 23:21:42 | Autor: Kateřina Třmínková | Rubrika: Kultura | Obce: Liberecký kraj

Galerie Lázně Liberec otevírá v březnu hned tři nové výstavy. Hlavním tahákem je retrospektivní přehlídka děl renomovaného českého umělce druhé poloviny dvacátého století Milana Kunce, kterou si autor nadělil k 80. narozeninám. Divákům nabídne různé pohledy na naši civilizaci od konce 70. let až po současnost.

Druhá výstava vznikla ve spolupráci s Muzei Augsburg a přibližuje barokní a rokokové umění z tohoto významného bavorského města. Třetí výstava patří studentům Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci, kteří představují inovativní a kreativní přístupy současné generace mladých umělců. Výstavy Milana Kunce a augsburských sbírek potrvají do 1. června, zatímco studentskou výstavu si mohou návštěvníci prohlédnout jen do 25. května.

Milan Kunc: A krása bude!

Pro Milana Kunce je malba jedním z nejsvobodnějších způsobů, jak se člověk může vyjádřit. Jeho nová výstava v Galerii Lázně Liberec dává divákovi prostor vybrat si, co sám v prezentovaných dílech cítí. Jedno je ale jisté, všichni zažijí podívanou plnou krásy. Ta se podle umělce prolíná s barevnými výjevy trapného realismu, zároveň ji považuje za něco subjektivního a okázalého, za potěšení a slast v přeneseném slova smyslu. Na druhou stranu ale Kuncovo pojetí krásy zrcadlí náš současný svět plný luxusu a plýtvání, jež hraničí až s kýčem.

Výstava s názvem A krása bude! mapuje Kuncovu tvorbu od konce 70. let až do současnosti. „Ve svých dílech divákům nabízím různé pohledy na naši civilizaci, silně se v nich projevuje i to, že jsem většinu svého života strávil v exilu. Významově a tematicky vycházím z reálií západního světa, který byl tehdy jedinečný a neopakovatelný, a také z liberalismu 60. let 20. století, jenž byl opakem k naší totalitní normalizaci. Odráží se tu i téma celosvětové globalizace a jejího „krásného" úpadku. Krásný svět, jak si ho představuji, bojuje sám se sebou a vybízí diváka k filozofickému zamyšlení: kdo jsme vlastně my a co očekáváme od krásy samotné?" říká ke své výstavě Milan Kunc.

O Milanu Kuncovi

Milan Kunc se narodil v roce 1944 v Praze. Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, ale po sovětské okupaci Československa v roce 1969 emigroval do Německa. Zde se dostal na Státní uměleckou akademii v Düsseldorfu, kde se připravoval na svou uměleckou dráhu pod odborným dohledem v té době jedněch z nejvýraznějších osobností uměleckého světa, a to Josepha Beuyse a Gerharda Richtera. Postupně se etabloval jako významný postmoderní malíř. Ve své tvorbě kombinuje jednak prvky surrealismu, jednak se prosazuje svou variantou „východního" pop-artu. Kuncova díla jsou známá po celém světě, zastoupena jsou v soukromých, ale i institucionálních sbírkách. Vystavena byla například v USA, Nizozemsku či Itálii. Ačkoliv je umělec vášnivým cestovatelem, od roku 2005 trvale žije a pracuje znovu v Praze.

Obrazy barokního světa ze sbírek Muzeí Augsburg

Na jarní sezónu spojila liberecká galerie síly s německou partnerskou institucí Kunstsammlungen und Museen Augsburg a společně připravily výstavu výběrů z malby a grafiky 17. a 18. století. Představena jsou nejen mistrovská díla jednotlivých umělců z tohoto období, ale i kulturní a historický kontext doby.

„Augsburg, jedno z významných měst v Bavorsku, hrálo v období baroka klíčovou roli nejen v politickém a hospodářském životě, ale i v oblasti umění a kultury. V 17. a 18. století šlo dokonce o jedno z nejvýznamnějších uměleckých center v německy mluvících zemích. Barokní umění v Augsburgu je bohaté na církevní i světské stavby, obrazy a sochy a častokrát je spojeno s významnými umělci, kteří působili na místní scéně. Zmínit mohu například Johanna Heinricha Schönfelda či Johanna Ulricha Mayra. Na výstavě v liberecké galerii představujeme obrazy z naší stálé expozice, ale také díla z depozitáře, která byla dosud k vidění jen zřídka," komentuje společný projekt jedna z jeho kurátorek Julia Quandt. Kromě ní se na něm za augsburgské muzeum podílel ještě Christoph Nicht, z liberecké strany to pak byla Jana Farská Hájková.

Magistři

V letošním roce se Galerie Lázně Liberec rozhodla podpořit také začínající umělce. Vedle pražské UMPRUM tu svá díla nově prezentují i studenti navazujícího magisterského studijního programu Design - textil, oděv, sklo, šperk Technické univerzity v Liberci. „Tento studijní program byl akreditován teprve před třemi lety, nicméně umělecké výstupy potvrzují, že byl vytvořen prostor pro mladé umělce, kteří se nebojí experimentovat a redefinovat tradiční disciplíny a postupy. Výstava je příkladem toho, jak studium v novém programu umožňuje nejen rozvíjet technické dovednosti, ale i odvážně a inovativně přistupovat k materiálům a formám. Chce tak ukázat technologické inovace a kreativní přístupy, ale zároveň se snaží být otevřenou platformou pro reflexi společenských a environmentálních otázek, jež jsou pro současnou generaci umělců velmi aktuální," dodává kurátorka výstavy Lenka Patková.

Na výstavě se představují všechna čtyři zaměření studia, tedy oděv, textil, sklo a šperk. Návštěvníci mají možnost vidět díla od Johany Petráčkové, Anny Šebíkové, Barbory Tydlitátové a Josefíny Váchové.

O Galerie Lázně Liberec

Galerie Lázně Liberec, dříve známá jako Oblastní galerie Liberec, byla založena v roce 1953. Je pátou největší galerií v České republice, její sbírky čítají okolo 22 tisíc uměleckých děl z Čech, Německa, Rakouska, Francie, Nizozemí a dalších evropských států, mezi nimi lze nalézt například obrazy, grafiky, kresby, plastiky, ale i historické předměty. Přes šedesát let sídlila v Liebiegově paláci, na konci února roku 2014 se pak přestěhovala do bývalých městských lázní, kde zůstala až dodnes. Návštěvníkům nabízí atraktivní podívanou v podobě tří stálých expozic a řady výstav, které se v průběhu roku mění. Kromě toho se galerie zaměřuje také na vzdělávání, její lektorské oddělení zajišťuje doprovodné programy pro školy a rodiny s dětmi a o prázdninách pak pro děti pořádá příměstské tábory.

Sdílet s přáteli na facebooku

Diskutujte s námi

Krátké zprávy z regionu Jablonecka

Liberec hostil světové odborníky na nanotechnologie

Nanotechnologie se stěhují z laboratoří do každodenní reality, z Libereckého kraje mohou udělat lídra v udržitelných technologiích. Shodli se na tom účastníci mezinárodní konference NanoCzech 2025, kterou v Liberci uspořádala Agentura regionálního rozvoje společně s Libereckým krajem. Konference se zaměřila především na technologie, které čistí vodu, vzduch a půdu. Potvrdila kvalitu místních výzkumných týmů, výsledků jejich práce i mezinárodních projektů, do kterých jsou zapojeni. Dorazilo zhruba 150 vědců, výzkumných pracovníků, zástupců firem a diplomatických misí z více než dvaceti zemí světa. Jejich účast ukázala, že liberecký region má ve výzkumu a vývoji nanotechnologií své pevné místo na mapě světa.

Kraj zná výsledky ze čtvrtého měření hluku v okolí dolu Turów

Měření hluku, které na schválených lokalitách v obcích Uhelná a Oldřichov na Hranicích provedl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, se uskutečnilo v období 15. až 22. září 2025, a to vždy v noční době od 22:00 do 6:00. Zároveň došlo k souběžnému měření v souladu s uzavřenou mezivládní dohodou na technickém místě měření umístěném v Polsku, které bylo do monitoringu zařazeno z důvodu lepší identifikace hluku způsobeného provozem těžebních zařízení dolu Turów a jeho odlišení od dalších hluků z pozadí. „Z výsledků čtvrtého letošního měření, které jsou uvedeny bez započtení nejistoty měření (1,8 dB), vyplývá, že po vyloučení rušivých vlivů nedošlo v průběhu měření v dotčeném území k překračování mezní hodnoty pro celonoční hlukovou zátěž (40 dB). Průměrná hodnota akustického tlaku za uvedené měřící období byla na měřicím místě v obci Uhelná - 34,2 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 35,0 dB (v rámci třetího letošního měření byly zjištěny tyto hodnoty: v obci Uhelná - 40,6 dB a v obci Oldřichov na Hranicích - 37,4 dB a oproti předchozímu kolu tak došlo k výraznému snížení hlukové zátěže). V rámci čtvrtého letošního měření zároveň nedošlo k překročení hygienického limitu pro nejhlučnější hodinu L Aeq,1h."